Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
V dřivejsich dobach, kdy jsem jeste pouzival WinXP a o alternativach jsem nic nevedel, jsem jednoho dne dospel ve svem "poznani" tak daleko, ze jsem vykopl IE a nahradil jej Mozillou... Tak jsem si spokojene pouzival Mozillu + pozdeji znovuzrozeny Netscape (kvuli moznosti prepnout na "zobrazit jako IE")
Jednoho dne se vsak Mozzila foundation rozhodla ukoncit vydavani baliku Mozilla a prejit na "jine znaceni" produktu.... Vlajkovymi lodmi se stali Firefox, Thunderbird, a Seamonkey (nebo jaxe to vlastne jmenuje) - nahrada za Mozilla suite... Nekdy v te dobe jsem presel na Firefox a s Firefoxem jako nejoblibenejsim web-browswerem jsem take odesel od Windows (asi jsem zase pokrocil ve svem poznani {joke})....
V Linuxu, jak jsem ho do te doby znal, jsem zacal pouzivat KDE, a KDE sebou prineslo i notoricky problem s nazvem GTK vs. Qt. A Firefox? Byl GTK.... (vlastne porad je)
Vsude jsem slychal o Opere a kdyz jsem zjistil, ze Opera je pod Qt, nevahal jsem. O proti Firefoxu nezere tolik RAM, vetsinu potrebnych veci ma v defaultu.... zdalo se to jako jasna volba... Cas plynul a ja pomalu rekapituluji, co mi Opera, zprvu velmi oblibena, prinesla...:
- 99% vlastnosti jsem nikdy nepouzil
- Ve vetsine instalaci po nacteni urciteho poctu stran (v radu stovek) proste sama od sebe spadne a ukonci se.
- Casto jsem zavadil o nejakou klavesu, cimz jsem v Opere vypnul tohle a nebo tamto a pak jsem stravil den hledanim, jak se ta ficatura jmenuje, kde se nachazi a jak ji zase uvedu do puvodniho stavu {tohle na opere primo nenavidim}
- V posledni dobe si tak trosku hraju. Spolu s Berylem+Compiz si Opera nic moc nerozumi, velmi casto mrzne a zcerna
Co budu delat? Zvazuji. Ale asi se vratim k Firefoxu. Vsechny ty "nechtene klavesove zkratky" me v Opere ubiji. Na stable verzi mam asi pech, a ze mi Firefox sezere vice RAM, to se da v dnesni dobre prezit. Kdyz nebudu chtit sezranou RAM pouziju Links.... Jeste jsem seplne nerozhod, ale asi brzo reknu
sbohem Opero, mel jsem te i radTiskni Sdílej:
Vybírat si prohlížeč podle gui toolkitu je taky veselé.No ttobe ro mozna prijde vesele, ale chovaji se tak tisice uzivatelu. Staci se podivat na jakoukoli diskuzi GTK vs. Qt, ktera je plna tech, co se snazi pouzivat co nejvice GTK-apps v GNOME a nebo Qt-apps v KDE. Mimo to, pro nekoho je open/save dialog v GTK duvodem, proc se GTK-apps vyhnout...
To, že je věcička pod Qt, neznamená automaticky, že bude (aspoň vzhledově) zapadat do KDE. A Opera skutečně nezapadáNo ja nevim, Pokud si Operu nezprasim nejakym Extremnim tematem, tak skutecne zapada do KDE... BTW, podle stylu tveho jedovateho vyjadrovani budes ten typ: 16 let, uhry i na prdeli a vtiravy pocit "proc mi nikdo nerozumi"... {joke}
Co to je uzavreny software? To je nejaka nemoc ci co?Bohužel to v mnoha oborech bez této nemoci nejde...