Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Byl jsem tázán, proč nemám důvěru k RAID řadičům, jaké se strkají do běžných počítačů. Váže se k nim následující historka. Před pár lety jsem si vymyslel, že si jako koupíme diskové pole, které bude tak spolehlivé, že nebude nutné ho zálohovat. Ono zálohování stovek GB a víc bývá pracné. Ještě i dnes si myslím, že to byla správná myšlenka. Můžeme přece mít dvě stejná pole jedno pracovní, druhé záložní obsahující mirror, a jednu paní, která v případě poruchy toho pracovního ho vypne, připojí to záložní a zase to spustí. To je velmi stabilní mechanismus. Při tom stačí paní nahradit robotem a máme co jsme chtěli, vlastně takový SAN. Jenže peníze na skutečný SAN nebyly.
Jedna seriózní firma od toho dala ruce pryč, druhá dobrodružnější to ale docela hezky vymyslela. Linuxový server, v něm ADAPTEC 2100S nakonfigurovaný tak, aby mirroroval, a k tomu dvě stejná políčka EasyStor SB-2803T s vnějším vývodem SCSI, obě připojená do SCSI chainu k tomu Adaptecu. Více než dva roky to běželo bez nejmenšího problému.
Na každém tom poli byly vytvořeny tři oddíly jakoby virtuální disky. Ten typ pole to umožňuje tak, že každý virtuální disk má stejné SCSI id ale různý LUN. Každý ten virtuální disk byl v mirroru se stejným na druhém poli. Jak říkám, dlouho to běželo pěkně a ti tři odvážlivci, kteří nám to navrhli a jaksi garantovali, mezitím vzali kramle.
Potom se mirror rozpadnul, běželo to na polovině a tedy bez zálohy a Adaptec ošklivě pištěl (nedivím se mu). To odpojené pole podle všech testů dál fungovalo, dalo se i připojit jinam a data tam byla. V logu polí nic, v logu linuxu taky nic. V logu Adaptecu velmi stručná hláška, že ten a ten disk chybuje a byl odpojen. Pokus o rebuild mirror obvykle během pár minut zhavaroval. Někdy taky doběhl, ale potom v provozu se to znovu rozpojilo. Přivolaný technik od té dodavatelské firmy se nás zdvořile zeptal, kdo nám takovou pitomou architekturu navrhnul. Nevěděl, co je na tom špatně, ale pořád říkal, že to přece nemůže fungovat.
Nazdařbůh jsme vyměnili ten Adaptec, ale ne za stejný, ten nebyl k mání. Za nějaký novější. Mělo by to být jedno. Raid řadič si píše služební údaje přímo na připojené disky, a to nejpíš na úplný začátek, kam souborové systémy nikdy nelezou. (Někdo jiný tam může lézt, např. Informix.) Dáte tam nový raid řadič, zapnete a má to hned zase běžet... skutečně bez nehod to naběhlo pro LUN=0 a hned se spustil rebuild správným směrem z dobrého na špatný. Ale pro vyšší LUNy to psalo, že mu chybějí obě poloviny mirroru, zato ale viděl pár nových disků, které tam ve skutečnosti nebyly. Po ručním zrušení mirrorů a jejich znovu vytvoření se to podařilo správně rozjet včetně toho správného směru buildu z dobrého na špatný. Jenže po pár dnech provozu se to znovu odpojilo, jak správně tušíte. Mezitím nám snaživý servisák na našem starém Adaptecu upgradoval firmware a při další výměně nazpátek se to už ani nenabootovalo. Vrátili jsme tam zase ten dočasný Adaptec a na něm to běží už skoro rok bez mirrorování. Mirror si děláme sami pomocí rsync.
Pominu určité emoční prožitky, které s naznačenými operacemi byly spojeny. Můžu pominout i to, že při jedné z manipulací nám data z jednoho oddílu zmizela, asi se spustil rebuild nesprávným směrem. Data jsme obnovili ze zálohy, protože v té době jsme na absolutní spolehlivost už tolik nevěřili. Ale stejně, co se vlastně stalo?
Něco očividně hnije v jednom z těch polí nebo v serveru. Ještě to nevyhnilo a tedy se to nedá poznat. Trapné selhání Adaptecu je vázáno na vyšší LUNy a to mu třeba můžeme odpustit. Možná má Adaptec milion instalací podobných destiček, ale nejspíš jednu jedinou s LUN != 0, takže to není odladěné.
No a ti tři mládenci, co nám to navrhli, škoda že vymizeli. Jeden z nich byl opravdu šikovný, možná by nám to spravil. Pořád nevím, že by na té jejich konstrukci bylo něco špatně. Až na to že nefunguje.
Tiskni Sdílej:
V logu Adaptecu velmi stručná hláška, že ten a ten disk chybuje a byl odpojen.
Hm, mozna ze mam divny myslenkovy pochody, ale IMHO bych nejdriv vymenil ten a ten disk
Obávám se, že neexistuje způsob, jak se vyhnout plnohodnotnému zálohování. I když bych vzal dvě velmi kvalitní disková pole, připojil je každé k jinému počítači a zajistil jejich mirrorování, dostávám pouze systém, který mě s vysokou mírou spolehlivosti chrání před jakoukoliv myslitelnou hardwarovou závadou nebo jejich různými kombinacemi. (Nechrání samozřejmě úplně dokonale, protože se může stát, že odejde najednou 2xN disků ve dvou polích, ale to je natolik nepravděpodobné, že to můžeme vyloučit.)
V této fázi je značně eliminováno riziko hardwarového selhání a na povrch vystupuje nezanedbatelné riziko chyby lidského faktoru / softwarového selhání.
Pokud "master" té dvojice polí usoudí, že mají být obě smazána, jste prostě v háji. Přičemž k tomu může dojít z naprosto prozaické příčiny, například příkazem delete from xxx, kde člověk zapomněl dopsat where yyy - to se mi skutečně podařilo .
Pokud máte celé zálohovací řešení online, k takovéto situaci dříve či později dojde. Proto by tam měl být vždycky nějaký offline prvek, který vaši chybu ihned slepě nezreplikuje, a vy budete mít šanci odněkud data získat zpět...
V této fázi je značně eliminováno riziko hardwarového selhání a na povrch vystupuje nezanedbatelné riziko chyby lidského faktoru / softwarového selhání.
Pokud máte celé zálohovací řešení online, k takovéto situaci dříve či později dojde. Proto by tam měl být vždycky nějaký offline prvek, který vaši chybu ihned slepě nezreplikuje, a vy budete mít šanci odněkud data získat zpět...
Samozřejmě. Tím není řečeno, že to nemůže být chytřejší robot. V našem řešení to dořešeno nebylo, to uznávám.