Společnost Seznam.cz spouští konverzační nástroj založený na umělé inteligenci Seznam Asistent. Asistent využívá vlastní jazykový model SeLLMa a dočasně i komerční modely od OpenAI provozované v evropských datacentrech prostřednictvím Microsoft Azure. Dlouhodobým cílem Seznamu je provozovat Asistenta výhradně na interních jazykových modelech a ve vlastních datových centrech.
Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
BTW já jsem to ani přečíst nedokázal, ale možná fakt někoho tyhle věci bavěj.
. Docela by nebylo špatný později ty tvoje prognózy srovnat se skutečností. Osobně bych to viděl podobně, jenom si teda nemyslím, že by IE ztrácelo své pozice "tak rychle".
Je to jako s počasím, čím dlouhodobější předpověď, tím méně spolehlivá a vypovídající spíše o celkovém rázu/charakteru a trendech než konkrétních detailech a datech.
Nijak zvlášt se o prohlížeče nezajímám, ale teď mám alespoň nějaký přehled kdy jaká verze vyjde
Koncové hodnoty grafu nelze nikdy posuzovat, protože není ukončený týden.Sice neznám metodiku použitou pro generování grafu, ale nemyslím si, že by nedělní uživatelé byli tolik odlišní od celého týdne (sice mezi počítači v práci/doma rozdíl být může, ale stejně).
S tym Firefoxom by som nebol taky optimisticky. Firefox 4 Alfa bude podla mna tak ku koncu roka 2008, pretoze sa v poslednej pripravovanej verzii 3 zmenilo oproti verzii 2 pomerne dost zobrazovacie jadro, tym padom sa pridalo dost chyb a bude dost prace s opravami.A na druhou stranu také neustále roste počet vývojářů a kmenových zaměstnanců Mozilla Corporation, nyní již nad 100. Automatizuje a zrychluje se příprava nových verzí. První alfaverze Firefox 3 byla vydána měsíc a půl po Firefoxu 2. Není důvod, aby tomu teď bylo o tři čtvrtě roku později.
A bol by som rad keby spomalili troska, pretoze podla mna je lepsie pockat, opravit co najviac chyb a vydat kvalitny produkt, ako rychlo vydat nedorobenu vec.A to je přesně ten důvod, proč v drtivé většině případů dochází k odkladům a nedodržení termínů, protože vývojáři a MC monohkrát jasně prohlásili, že nebudou dělat kompromisy v kvalitě za cenu dodržování termínů - nic by jim to totiž nepřineslo a bylo by to kontraproduktivní. A jejich strategie se jeví jako úspěšná, každá verze je lepší než ta předchozí.
Dobre je to bohuzial vidiet na poslednych minoritnych opravnych aktulizaciach.Něco podobného se již několikrát stalo všem výrobcům prohlížečů a nejen jim, tomu se asi bohužel nedá vždy předejít.
Osobne som zvedavy tiez na dalsi vyvoj Opery, pretoze si myslim, ze sa nachadza v stadiu, kedy uz ovladanie a nastavovanie nejde zjednodusitV situaci, kdy obsahuje nejvyšší počet prvků (lišt, tlačítek, nabídek, dialogů a textu) ze všech hlavních prohlížečů, kdy například nedokáže uložit skupinu otevřených panelů do záložek, nelze používat kontextovou nabídku v nabídce pro záložky nebo přetahovat je a neumí se ani aktalizovat, tento výrok nemůže být pravdivý.
avsak podla mna aby ju zacalo pouzivat viac ludi(rozumej nenarocny uzivatelia), to este nieco potrebuje.Ten rozdíl je vidět už v tom, když lidé jdou na její oficiální web. Žádné oficiální stránky lokalizované do desítek jazyků, podobně její instalátor, který je mimochodem větší než u Firefoxu. Systém aktualizací a další věci jsem již zmínil. Opera stále není tak jednoduchá a uživatelsky přívětivá jako konkurence.
Podla mna bude vyvoj stagnovatOpera vyvíjí zajímavé věci užitečné pro moc malou skupinu uživatelů, které lze zajistit rozšířeními pro jiné prohlížeče, ale už nemá dotažené ty zásadní věci (aktualizace, bezpečnostní prvky, ochrana před malware), které většinu lidí zajímají.
A na druhou stranu také neustále roste počet vývojářů a kmenových zaměstnanců Mozilla Corporation, nyní již nad 100. Automatizuje a zrychluje se příprava nových verzí. První alfaverze Firefox 3 byla vydána měsíc a půl po Firefoxu 2. Není důvod, aby tomu teď bylo o tři čtvrtě roku později.Suhlasim, ale som tiez pisal, ze medzi verziou 1.5 a 2.0 bola len kozmeticka zmena uzivatelskeho rozhrania. Medzi 2.0 a 3.0 je rozdiel verzii renderovacieho jadra a to mi pride ako dost velka zmena, ktora bude hlavne citit v problemoch uzivatelov a pocte chyb.
Něco podobného se již několikrát stalo všem výrobcům prohlížečů a nejen jim, tomu se asi bohužel nedá vždy předejít.Suhlasim, to sa stava pri vsetkych softwarovych produktoch.
Ale preco nadavat na Operu? Nainstaloval som ju na starsi pocitac a jedine, co som nedokazal vyriesit v nastaveni je zatvaranie tabu tlacitkom na tabe, tak ako mam nastavene vo Firefoxe cez Tabmix Plus. Pocet prvkov bol v Opere vzdy vysoky, je to vsak podla mna len otazka vkusu a zvyku a v zakladnej konfiguracii to nie je take preplacane a neprehladne ako napr. vo verzii 5, co pamatam. Ukladanie skupiny otvorenych panelov, kontextova ponuka pre zalozky a d'n'd su iba detaily, povedzme si uprimne, kolko percent ludi taketo nieco pouziva? Pouzivam to ja, pouzivate to Vy a kto iny este? Navyse to d'n'd je zavisle vo velkej miere na vonkajsom prostredi. Gecko na tom tiez nie je velmi dobre(prosim bez flamu, mozem poskytnut priklad, kedy to velmi nefunguje a par by som ich mozno aj vymyslel;) ). Aktualizacia je fajn vec, ale na Linuxe je ako v pripade Firefoxu aj v pripade Opery zalezitostou balickovacieho systemu. Pokial myslite Operu na Windows, tak uzivatelia Windows su podla mojho nazoru zvyknuti aktualizovat preinstalovanim novou verziou.Osobne som zvedavy tiez na dalsi vyvoj Opery, pretoze si myslim, ze sa nachadza v stadiu, kedy uz ovladanie a nastavovanie nejde zjednodusitV situaci, kdy obsahuje nejvyšší počet prvků (lišt, tlačítek, nabídek, dialogů a textu) ze všech hlavních prohlížečů, kdy například nedokáže uložit skupinu otevřených panelů do záložek, nelze používat kontextovou nabídku v nabídce pro záložky nebo přetahovat je a neumí se ani aktalizovat, tento výrok nemůže být pravdivý.
Boli ste uz na strankach operacesky.net? Moje problemy bez problemov vyriesili a bez flamu, samozrejme netreba ich drazdit.avsak podla mna aby ju zacalo pouzivat viac ludi(rozumej nenarocny uzivatelia), to este nieco potrebuje.Ten rozdíl je vidět už v tom, když lidé jdou na její oficiální web. Žádné oficiální stránky lokalizované do desítek jazyků, podobně její instalátor, který je mimochodem větší než u Firefoxu. Systém aktualizací a další věci jsem již zmínil. Opera stále není tak jednoduchá a uživatelsky přívětivá jako konkurence.
Zase ste to vytrhli z kontextu, ale pochopil som, ze asi suhlasite s tym, co ste odtrhli. Pisal som 3 moznosti, ktore podla mna nastanu. Zareagujem iba na malware, ostatne uz som spominal. Ako je rieseny malware vo Firefoxe? Tym, ze je znepristupnenych par tlacitiek a ze su porovnavane skodlive stranky podla databazy googlu? Navyse podla mna pred malware a podobnymi vecami, by nemal chranit webovy prehliadac, ale nieco uplne ine.Podla mna bude vyvoj stagnovatOpera vyvíjí zajímavé věci užitečné pro moc malou skupinu uživatelů, které lze zajistit rozšířeními pro jiné prohlížeče, ale už nemá dotažené ty zásadní věci (aktualizace, bezpečnostní prvky, ochrana před malware), které většinu lidí zajímají.
Proto bylo snad nejvíce alfaverzí a betaverzí v historii a ještě nikdy nevyšla otestovanější betaverze (dle výjádření hlavních vývojářů). Zdroje (finance i počet vývojářů a testerů) a rostoucí komunita to umožňuje. To před lety možné nebylo.A na druhou stranu také neustále roste počet vývojářů a kmenových zaměstnanců Mozilla Corporation, nyní již nad 100. Automatizuje a zrychluje se příprava nových verzí. První alfaverze Firefox 3 byla vydána měsíc a půl po Firefoxu 2. Není důvod, aby tomu teď bylo o tři čtvrtě roku později.Suhlasim, ale som tiez pisal, ze medzi verziou 1.5 a 2.0 bola len kozmeticka zmena uzivatelskeho rozhrania. Medzi 2.0 a 3.0 je rozdiel verzii renderovacieho jadra a to mi pride ako dost velka zmena, ktora bude hlavne citit v problemoch uzivatelov a pocte chyb.
Ale preco nadavat na Operu?Nenadávám, jen píšu, že toho všechny ostatní prohlížeče mají méně. Asi protože vědí, že méně je více. (Ti, kdo chtějí, si to mohou zapnout; a to se ukázalo jako lepší přístup než nechat vypínat to, co ětšina lidí stejně nepotřebuje).
Ukladanie skupiny otvorenych panelov, kontextova ponuka pre zalozky a d'n'd su iba detaily, povedzme si uprimne, kolko percent ludi taketo nieco pouziva?Byl to příklad. Takových by se daly najít desítky, stačí sledovat, jak se to UI Opery mění a přibližuje Firefoxu.
Pokial myslite Operu na Windows, tak uzivatelia Windows su podla mojho nazoru zvyknuti aktualizovat preinstalovanim novou verziou.Ale jde o to, jak obtěžující a zdlouhavý proces to je. Proč? Zbytečně. Všechny ostatní prohlížeče to mají vyřešené lépe, a i proto žádný z nich nemá nejvyšší podíl nezabezpečených instalací jako Opera.
Boli ste uz na strankach operacesky.net? Moje problemy bez problemov vyriesili a bez flamu, samozrejme netreba ich drazdit.Byl, dokonce jsem tam s celnimi predstavieli neco resil a na necem spolupracoval... Subjektivně má CZilla ale lepší propagaci, tiskové zprávy, web, návody a forum.
Zase ste to vytrhli z kontextu, ale pochopil som, ze asi suhlasite s tym, co ste odtrhli. Pisal som 3 moznosti, ktore podla mna nastanu. Zareagujem iba na malware, ostatne uz som spominal. Ako je rieseny malware vo Firefoxe? Tym, ze je znepristupnenych par tlacitiek a ze su porovnavane skodlive stranky podla databazy googlu? Navyse podla mna pred malware a podobnymi vecami, by nemal chranit webovy prehliadac, ale nieco uplne ine.Je to jedna vrstva ochrany, je užitečná a je dobře, že je, chrání stamiliony uživatelů každej den.
Tiskni
Sdílej: