Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
NVIDIA vydala nativního klienta své cloudové herní služby GeForce NOW pro Linux. Zatím v beta verzi.
Open Gaming Collective (OGC) si klade za cíl sdružit všechny klíčové projekty v oblasti linuxového hraní počítačových her. Zakládajícími členy jsou Universal Blue a Bazzite, ASUS Linux, ShadowBlip, PikaOS a Fyra Labs. Strategickými partnery a klíčovými přispěvateli ChimeraOS, Nobara, Playtron a další. Cílem je centralizovat úsilí, takže namísto toho, aby každá distribuce udržovala samostatné opravy systému a podporu hardwaru na
… více »V kryptografické knihovně OpenSSL bylo nalezeno 12 zranitelností. Opraveny jsou v upstream verzích OpenSSL 3.6.1, 3.5.5, 3.4.4, 3.3.6 a 3.0.19. Zranitelnosti objevila společnost AISLE pomocí svého autonomního analyzátoru.
Desktopové prostředí Xfce bude mít vlastní kompozitor pro Wayland s názvem xfwl4. V programovacím jazyce Rust s využitím stavebních bloků z projektu Smithay jej napíše Brian Tarricone. Úprava stávajícího xfwm4 tak, aby paralelně podporoval X11 i Wayland, se ukázala jako špatná cesta.
Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Protože nazrál čas pro nasazení Linuxu na firemní desktop, strávil jsem posledních téměř čtrnáct dní vybíráním nejvhodnější distribuce.
Moje kritéria pro výběr byla tato:
Požadavky uživatele:
+ intuitivní ovládání ve smyslu "pracuji - nenastavuji"
+ co nejmenší změny oproti MS Windows)
+ kvalitní kancelářský balík co nejvíce kompatibilní se "zbytkem světa"
+ bezproblémové připojování dalších periférií (fotoaparát, kamera, mobilní telefon atd.)
+ zpracování dat (obrázků, fotografií)
+ podpora multimédií
+ spouštění nezbytných MS aplikací
Požadavky správce:
+ co nejbezproblémovější instalace s minimem dodatečných úprav
+ aktuální aplikace a jejich automatická a bezpečná aktualizace
+ snadný, nejlépe automatizovaný upgrade mezi verzemi
+ jistota kontinuity dalšího vývoje
+ kvalitní komunitní podpora
+ případná komerční podpora
Snažil jsem se podrobit těmto požadavkům tyto distribuce:
Fedora Core 5 -> Aurox 11.1 -> Ubuntu 6.0.6-> Edubuntu -> Kubuntu -> SuSE 10.1 -> Mandriva One 2006 -> Fedora Core 5
Nekorunovaným králem se pro mne nakonec stalo SuSE.
Silným argumentem byla možnost dokupení komerční podpory. To je z hlediska odpovědnosti vůči firmě dobrá investice pro případ, že by jejich systémový administrátor (tedy já) chtěl někdy odejít jinam
. Také to, že za SuSE stojí velká komerční firma, která má řadu let jednu ze základen v České republice působí na lidi z byznysu důvěryhodně.
Pro mne byla příjemná i celková předpřipravenost systému pro použití, kvalitní lokalizace, poměrně živá komunitní podpora.
Na druhou stranu se mi některé věci zdají být trochu nestandardní, ale na to se dá (doufám) zvyknout.
Druhou v pořadí v mém pomyslném žebříčku z hlediska použitelnosti by se stala Mandriva - i když toto umístění je více-méně teoretické.
Kdyby se hlasovalo pro nejvíc "easy-to-install & easy to use" distribuci, asi bych volil právě Mandrivu. Příjemně mne překvapila blesková instalace, naprosto intuitivností používání i celková rychlost systému.
Nepřekonatelnou překážkou jsou pro mne ale neaktuální aplikace ve free verzi (aktuální balíčky jsou přístupné pouze členům Mandriva klubu).
Poznámka: Vůbec by mi nevadilo, kdyby se za komerčně nasazený Linux mělo zaplatit. Ovšem nejdřív je nutné lidi, kteří o tom rozhodují v praxi přesvědčit o tom, že se jim takový krok vyplatí. Z tohoto důvodu osobně považuji "politiku" Mandrivy v tomto ohledu za hodně nešťastnou...
Další se v mém žebříčku umístily *buntu a Fedora, s tím, že *buntu bych dal osobně asi přednost a to i přes to, že patřím ke spokojeným uživatelům Fedory (pozor, to je vyjádření mých sympatií vůči Debianu!
). Líbí se mi nekomerční charakter *buntu, živé kvalitní fórum, rychlý vývoj atd. Měl jsem sice u dvou PC problém s instalací (4 pokusy na dvou PC - obrazovka v určitém okamžiku zčernala a instalace skončila), ale mohlo to být také způsobeno mým hardwarem.
Moje oblíbená Fedora skončila jako poslední hlavně díky tomu, že ji považuji přece jen za více-méně vývojovou distribuci. Nejraději bych použil nějakou distribuci založenou na Fedoře, která je připravena pro komerční nasazení. Z tohoto důvodu jsem také původně vkládal velké naděje do Auroxu. Stav českých webových stránek ve mně sice nevzbuzoval velkou důvěru, ale pokusil jsem se stát registrovaným členem. Výsledkem byl error při registraci. Nahlásil jsem to a dodnes nic.. " Zkusil jsem nainstalovat verzi 11.1 (FC4), ale o výrazných výhodách oproti Fedoře mne to nepřesvědčilo. Kdyby bylo všechno, co se o Auroxu píše tak jak se to píše... Možná časem.
Ostatní distribuce jako např. Debian, CentOS ale nakonec i Mandrivu jsem vyřadil protože je pro mne prioritní mít na desktopu nejnovější aktuálizované aplikace.
Různá malá a komerční distra Fox desktop, Vector Linux, atd. jsem z pochopitelných důvodů, neřešil...
Podotýkám, že toto je mé osobní subjektivní, více-méně teoretické hodnocení. Nekamenujte mne za něj, prosím.
Za půl roku ostrého provozu budu jistě moudřejší. Nicméně, právě teď mi to ještě můžete rozmluvit...
.
Praxe
bude však nejspíš taková, že se budu stejně rozhodovat podle stavu hardwaru a podle konkrétních požadavků na každou jednu stanici. Uvidíme..
Tiskni
Sdílej:
Mozna, ze se s tim dalo poprat i jinak, ale v rychlosti jsem na to neprisel.
Bohužel dojem zkazily občas některé balíčky z currentu, které nebyly správně připravené a po aktualizaci některé aplikace přestaly fungovat, jednou dokonce i celý systém. Vždycky se to podařilo nakonec zprovoznit, ale byly to IMHO zbytečné problémy a navíc jsem zvyklý na spolehlivější distra.