Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
No a kde se to pouziva? Napriklad vsude, kde se chcete vyhnout duplicite kodu, kdy zakladni virtualni fce udela cast prace, ale to klicovy se udela az v potomkovi a sama o sobe nema ta metoda smysl (v horsim pripade udela jen cast prace a tvari se ze udelala vsechno). Mozna nekdo namitne ze to same lze udelat v predkovi s protected metodou s jinym nazvem, ale tim se zanasi dalsi slozitost(ve smyslu porozumeni kodu) pro pripadneho ctenare kodu.No teda jestli tomuhle rikas zajimave dusledky, tak dobry
IMHO je pro ctenare ciste virtualni metoda s telem dostatecny sok.
cout << nl; nelze se divit ničemu.
Sorry, špatně jsem si to přečetl. C++ je ještě dojebanější než jsem se obával.Znas neco lepsiho?
Ale ne, jenom tak rypu, kazdy si sam kope svuj hrob. Mne napriklad od C++ nic neodtrhne. Jenom se ted musim konecne poradne naucit nejaky skriptovaci jazyk.
Signifikantní korelace, řekl bych :)Skriptovaci jazyk potrebuji pro rychle prototypovani (radove minuty).
Python, Ruby, Perl, .NET, Delphi, dokonce i Java nebo Visual Basic :)Jedine co z toho neznam je Visual Basic. V Delphi jsem dlouho programoval a uz nikdy vic, ani to neumi spravne vyhodnocovat podminky (
if ((index<size) && (array[index] != 0)) je v delphi nutne rozdelit do dvou ifu). Java je fajn jazyk pro slabe programatory, ale v podstate se v tom neda psat nic velkeho (pokud to neni serverova zalezitost). .NET je mimo muj zaber. Ve skritpovacich jazycich delam zasadne jenom prototypy a systemove skripty.
Pro vysokoúrovňové věci (gui, aplikační logika, zpracování textu) je režie opravdu zcela minimální, a dynamické typování je neskutečně užitečná a příjemná věc.No a tomu se rika prototypovani. Program se napise ve skriptovacim jazyku a narocne casti se prepisou do C/C++.
ani to neumi spravne vyhodnocovat podminky (if ((index <size) && (array[index] != 0)) je v delphi nutne rozdelit do dvou ifu)To není pravda. Ani u Turbo Pascalu to není pravda. Defaultní bylo "líné" vyhodnocování a přepínačem šlo zapnout to druhé (nějaké to {$neco+} ve zdrojáku).
Python, Ruby, Perl, .NET, Delphi, dokonce i Java nebo Visual BasicKromě té Javy samé skriptovací věci nebo věci na hraní.
"C makes it easy to shoot yourself in the foot; C++ makes it harder, but when you do it blows your whole leg off." -- Bjarne Stroustrup
a) ty užitečné konstrukce jsou možná potřeba pro rychlé řešení, ale v ideálním případě by se měl programátor spíš zamyslet nad svým návrhem.Ty uzitecne konstrukce jsou potreba pro to aby nebylo nutne hackovat jazyk. Porovnej si hardcore kod v Cecku a C++. Nebo jeste lip to porovnej s hardcore kodem v Jave.
b) ty užitečné konstrukce jsou možná užitečné tobě, ale ten, co to bude luštit a udržovat, tě prokleje;)Proc by mne proklinal? Samozrejme kdyz to bude nekdo, kdo neumi C++, tak asi ano, ale ten mne bude proklinat za cokoliv, protoze proste neumi C++.
Co je prosímtě hardcore kód? Nechceš doufám psát jádro OS v Javě, že ne?Proč ne, i takoví jsou. A nastojte, jsou i lidi, co píšou OS v Adě
(Nevím teda, jaký je aktuální stav AdaOS, když jsem se o to naposled zajímal, vypadalo to poněkud mrtvě.)
Pevně doufám, že to nikdy nebudu muset napsat a ještě víc doufám, že nikdy nic takového nebudu muset po někom luštit - tento trik teď už sice znám, ale když ho někdo používá, pak bůhví co používá ještě (třeba si myslel že píše "hardcore" kód).
Tiskni
Sdílej: