Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
[xxx@localhost ~]$su
1. Rozbalime instalacky do adresaru s nazvom ATI
[root@localhost ~]$./ati-driver-installer-8.20.8-x86_64.run --extract ATI
2. Aplikujeme patche, ktore som po dlhom 2 dnovom hladani a googlovani vytvoril na zaklade roznych uverejnenych patchov, najma podla stranok http://rage3d.net/board/.
Tu sa ukazuje ako odflakli vyvojari driveru testovanie na roznych distrach linuxu (pod Open SuSE som mal podstatne menej prace na spojazdneni ovladaca!) a ako nepoznaju zmeny v novsom kerneli >= 2.6.10
[root@localhost ~]$patch -p0 ./ATI/common/lib/modules/fglrx/build_mod/firegl_agpgart/firegl_wrap.c ati_patch_1
[root@localhost ~]$patch -p0 ./ATI/common/lib/modules/fglrx/build_mod/firegl_agpgart/firegl_wrapper.h ati_patch_2
3. Pocas kompilacie fglrx sa odkazuju na ioctl32.h, ktore som v mojom distre nasiel v inom adresari.
Vytvorime teda link na subor, ktory je v inom adresari.
[root@localhost ~]$ln -sf /usr/src/linux/include/linux/ioctl32.h /usr/src/linux/include/asm/ioctl32.h
4. Tieto kroky nie je treba robit, ale pre korektnost instalacie som ich nakoniec spravil.
Aspon ich uvadzaju na web stranke Rage3D. Avsak som pouzil tie moduly, ktore su natiahnute v mojom distre.
[root@localhost ~]$init 3
[root@localhost ~]$rmmod radeon
[root@localhost ~]$rmmod drm
[root@localhost ~]$rmmod drm_ioctl32
[root@localhost ~]$depmod
5. Konecne spustime instalaciu ovladaca, uz s opatchovanymi subormi, pre verziu Xorg 6.9.0 a potvrdime vsetky dafault-ne nastavenia.
[root@localhost ~]$./ATI/ati-installer.sh x690_64 --install
6. Modifikujeme subor /etc/X11/xorg.conf
v casti Driver a nahradime povodny ovladac (myslim, ze tam bol ati) na fglrx.
Section "Device"
Identifier "device1"
VendorName "ATI"
BoardName "ATI Radeon (fglrx)"
Driver "fglrx"
Option "DPMS"
EndSection
7. Modifikujeme subor /etc/modprobe.preload
, aby nespustal modul amd64-agp, ktory v mojom distre vo verzii jadra 2.6.12-12 vobec nejde a vo verzii (najnovsej) 2.6.12-14 ide uplne nanic.
#amd64-agp
8. Rebootujeme PC, aby sme sa zbavili zvysku amd64-agp, ktory zostal (na potvoru) stale nejako funkcny.
[root@localhost ~]$reboot
Patche si môžete stiahnúť tu: ati_patch_1 a ati_patch_2
No a malo by to byť všetko. Skontrolujte si to napr. v: Nastavenie vašej pracovnej plochy -> Informácie -> OpenGL. Malo by tam byť priame zobrazovanie. Na mojom PC dáva RADEON 9550 (64 bit pamat) glxgears okolo 1700 FPS čo je konečne viac ako na ďalšom stroji kde mám NVIDIA FX5200 s 1400 FPS.
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
emerge nvidia-{glx,kernel}
.