Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz/dev je všechno. 
$ ll /dev/disk/* /dev/disk/by-id: celkem 0 lrwxrwxrwx 1 root root 9 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ -> ../../sda lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part1 -> ../../sda1 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part2 -> ../../sda2 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part3 -> ../../sda3 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part4 -> ../../sda4 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part5 -> ../../sda5 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part6 -> ../../sda6 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part7 -> ../../sda7 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part8 -> ../../sda8 /dev/disk/by-label: celkem 0 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 boot -> ../../sda5 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 FAT -> ../../sda6 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 mntdata -> ../../sda7 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 Widle -> ../../sda3 /dev/disk/by-path: celkem 0 lrwxrwxrwx 1 root root 9 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0 -> ../../sda lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part1 -> ../../sda1 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part2 -> ../../sda2 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part3 -> ../../sda3 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part4 -> ../../sda4 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part5 -> ../../sda5 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part6 -> ../../sda6 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part7 -> ../../sda7 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part8 -> ../../sda8 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-1:0:0:0 -> ../../scd0 /dev/disk/by-uuid: celkem 0 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 0252a8c3-13aa-4796-ad69-01feeb3e0607 -> ../../sda1 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 231ac2a3-2335-425c-a52e-e2dacc39e7e8 -> ../../sda5 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 323CA6493CA607C5 -> ../../sda3 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 43D3-DAC8 -> ../../sda6 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 57ffcebc-8304-4946-9a6e-1e74b71a17a6 -> ../../sda7 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 b5a644aa-a48f-412a-8641-b3e2fea2ac54 -> ../../sda2
8.8.2006 16:33
msk | skóre: 27
| blog: msk
... K tomu sa prida moznost detekovat disk pomocou nejakeho identifikatoru.Zajímavé je, že to už určitě uměl linux 2.2 - tedy při googlování souvislostí jsem našel
mount(8), který to uváděl jako vlastnost jádra 2.2
Je to tak, skutečně jde o to, že na SCSI z principu nemůže být zaručen stále stejný název zařízení. Sice zrovna optická mechanika by se mezi disky nepletla (protože je /dev/sg*), ale třeba takový IDE disk v "šuplíku" by tím IMO dokázal zamíchat pěkně.
na SCSI z principu nemůže být zaručen stále stejný název zařízení.ne? to je zajimave, zatim jsem si nevsimnul ze by me nekde scsi disky plavaly mezi ruznymi zarizenimi (nejen u linuxu, ale i u jinych unixovych systemu), takze se me zda, ze se ted v linuxu zavadi nejaka podivnost, z niz nasel nekdo "reseni" pres UUID.
# /dev/hda2 -- converted during upgrade to edgy UUID=b5a644aa-a48f-412a-8641-b3e2fea2ac54 / xfs defaults,noatime 0 1a bude vám to natolik vadit, že to prostě nepřekousnete, tak skutečně není problém to vrátit ručně do "klasické" podoby:
/dev/hda2 / xfs defaults,noatime 0 1Ta "nová" je tam právě kvůli systémum s hotswapem, systému na SATA na počítači s IDE "šuplíky", na přenosném disku - prostě tam, kde samotná pozice disku na řadiči je přinejmenším nejistá.
rada unixovych systemu oznacovala a dodnes oznacuje disky podle jejich fyzickeho pripojeni (cXtXdX) a toto oznaceni (napr. [h|s]dX) usnadnuje i fyzickou identifikaci hardwaru. povazuji tento i podobne zpusoby oznacovani za vyhodne a stav kdy obdobne oznaceni disku bude v podstate nahodne, nic nerikajici, a jednoznacna identifikace bude spocivat na nelidskem UUID ci podobnem identifikatoru me vubec nelaka.Disky se stále označují pomocí jejich fyzického umístění.
Průšvih je, že nikdo nezaručí, v jakém pořadí se řadiče nadetekují. Proto ta UUID, která jednoznačně identifikují FS, ať už je na kterémkoliv disku. A podívejte se ještě jednou sem, stojí to za to. Co vám na tom připadá nepřehledné (tedy kromě prvního pohledu do fstabu )?
ls /dev/disk/by-path/ -l | grep sda$ lrwxrwxrwx 1 root root 9 2006-08-01 21:22 pci-0000:00:1f.2-scsi-0:0:0:0 -> ../../sda
To pravděpodobně ano, ale právě proto jsem u svého příspěvku výše použil výraz "bez předrátování". Za hlavní kritérium toho, zda určitý identifikátor lze označit za persistentní, považuji to, zda se může změnit bez vědomého zásahu administrátora systému (např. při restartu systému - i k tomu může dojít samovolně, žádná UPS nemá neomezenou kapacitu). Že k němu může dojít při přidání dalšího řadiče, to je věc, která se dá celkem očekávat, ale o tom administrátor ví a konfiguraci tomu může přizpůsobit.
Otázkou ale je, zda se nemůže stát, že např. zastrčením USB flashdisku před nabootováním se z interního SCSI (nebo SATA) disku, který je jinak /dev/sda, stane /dev/sdb. To si ale odhadnout netroufám, natolik dobře vnitřnosti jádra neznám.
... a dost se obavam okamziku, kdy se s tim bude muset neco delatPřejít na UUID už teď?
Jak už bylo psáno výš, s libata to nemá nic společného a uměl to už linux 2.2 (viz mount(8)).
8.8.2006 16:36
msk | skóre: 27
| blog: msk
Tiskni
Sdílej:
