Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
/dev je všechno.
$ ll /dev/disk/* /dev/disk/by-id: celkem 0 lrwxrwxrwx 1 root root 9 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ -> ../../sda lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part1 -> ../../sda1 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part2 -> ../../sda2 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part3 -> ../../sda3 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part4 -> ../../sda4 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part5 -> ../../sda5 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part6 -> ../../sda6 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part7 -> ../../sda7 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 scsi-1ATA_ST96812A_5PJ-part8 -> ../../sda8 /dev/disk/by-label: celkem 0 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 boot -> ../../sda5 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 FAT -> ../../sda6 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 mntdata -> ../../sda7 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 Widle -> ../../sda3 /dev/disk/by-path: celkem 0 lrwxrwxrwx 1 root root 9 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0 -> ../../sda lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part1 -> ../../sda1 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part2 -> ../../sda2 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part3 -> ../../sda3 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part4 -> ../../sda4 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part5 -> ../../sda5 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part6 -> ../../sda6 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part7 -> ../../sda7 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-0:0:0:0-part8 -> ../../sda8 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 pci-0000:00:07.1-scsi-1:0:0:0 -> ../../scd0 /dev/disk/by-uuid: celkem 0 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 0252a8c3-13aa-4796-ad69-01feeb3e0607 -> ../../sda1 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 231ac2a3-2335-425c-a52e-e2dacc39e7e8 -> ../../sda5 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 323CA6493CA607C5 -> ../../sda3 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 43D3-DAC8 -> ../../sda6 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 57ffcebc-8304-4946-9a6e-1e74b71a17a6 -> ../../sda7 lrwxrwxrwx 1 root root 10 2006-08-07 16:30 b5a644aa-a48f-412a-8641-b3e2fea2ac54 -> ../../sda2
... K tomu sa prida moznost detekovat disk pomocou nejakeho identifikatoru.Zajímavé je, že to už určitě uměl linux 2.2 - tedy při googlování souvislostí jsem našel
mount(8), který to uváděl jako vlastnost jádra 2.2
Je to tak, skutečně jde o to, že na SCSI z principu nemůže být zaručen stále stejný název zařízení. Sice zrovna optická mechanika by se mezi disky nepletla (protože je /dev/sg*), ale třeba takový IDE disk v "šuplíku" by tím IMO dokázal zamíchat pěkně.
na SCSI z principu nemůže být zaručen stále stejný název zařízení.ne? to je zajimave, zatim jsem si nevsimnul ze by me nekde scsi disky plavaly mezi ruznymi zarizenimi (nejen u linuxu, ale i u jinych unixovych systemu), takze se me zda, ze se ted v linuxu zavadi nejaka podivnost, z niz nasel nekdo "reseni" pres UUID.
# /dev/hda2 -- converted during upgrade to edgy UUID=b5a644aa-a48f-412a-8641-b3e2fea2ac54 / xfs defaults,noatime 0 1a bude vám to natolik vadit, že to prostě nepřekousnete, tak skutečně není problém to vrátit ručně do "klasické" podoby:
/dev/hda2 / xfs defaults,noatime 0 1Ta "nová" je tam právě kvůli systémum s hotswapem, systému na SATA na počítači s IDE "šuplíky", na přenosném disku - prostě tam, kde samotná pozice disku na řadiči je přinejmenším nejistá.
rada unixovych systemu oznacovala a dodnes oznacuje disky podle jejich fyzickeho pripojeni (cXtXdX) a toto oznaceni (napr. [h|s]dX) usnadnuje i fyzickou identifikaci hardwaru. povazuji tento i podobne zpusoby oznacovani za vyhodne a stav kdy obdobne oznaceni disku bude v podstate nahodne, nic nerikajici, a jednoznacna identifikace bude spocivat na nelidskem UUID ci podobnem identifikatoru me vubec nelaka.Disky se stále označují pomocí jejich fyzického umístění.
Průšvih je, že nikdo nezaručí, v jakém pořadí se řadiče nadetekují. Proto ta UUID, která jednoznačně identifikují FS, ať už je na kterémkoliv disku. A podívejte se ještě jednou sem, stojí to za to.
Co vám na tom připadá nepřehledné (tedy kromě prvního pohledu do fstabu
)?
ls /dev/disk/by-path/ -l | grep sda$ lrwxrwxrwx 1 root root 9 2006-08-01 21:22 pci-0000:00:1f.2-scsi-0:0:0:0 -> ../../sda
To pravděpodobně ano, ale právě proto jsem u svého příspěvku výše použil výraz "bez předrátování". Za hlavní kritérium toho, zda určitý identifikátor lze označit za persistentní, považuji to, zda se může změnit bez vědomého zásahu administrátora systému (např. při restartu systému - i k tomu může dojít samovolně, žádná UPS nemá neomezenou kapacitu). Že k němu může dojít při přidání dalšího řadiče, to je věc, která se dá celkem očekávat, ale o tom administrátor ví a konfiguraci tomu může přizpůsobit.
Otázkou ale je, zda se nemůže stát, že např. zastrčením USB flashdisku před nabootováním se z interního SCSI (nebo SATA) disku, který je jinak /dev/sda, stane /dev/sdb. To si ale odhadnout netroufám, natolik dobře vnitřnosti jádra neznám.
... a dost se obavam okamziku, kdy se s tim bude muset neco delatPřejít na UUID už teď?
Jak už bylo psáno výš, s libata to nemá nic společného a uměl to už linux 2.2 (viz mount(8)).
Tiskni
Sdílej: