Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Poslední dobou taky nějak pošilhávám po Debianu. Tedy po testingu ne po stable.
Teď jsem to vesele nainstaloval z příkazový řádky a jede to úžasně
0K!AS
rpm používá binární formát i pro zdrojové balíky narozdíl od debProsím?
s rpm jsem měl kdysi problémy s řešením závislostí a můj subjektivní dojem - práce s deb mi přijde rychlejší. Ale nechám se poučit.Já věděl, že to nebude nic objektivního
Pořád čekám na Markovy tři rozdíly
Řekl bych, že čekáte marně, protože Marek Stopka se vám pokusil jemně naznačit, že žádné podstatné rozdíly mezi deb balíčky a RPM balíčky se nekonají. A že pokud si myslíte opak, měl byste nás s těmi rozdíly seznámit. Bohužel to asi bylo příliš jemné naznačení…
Další pan chytrej. Rozdíly jsou, já jen čekal že mě Marek poučí když s tim machruje. Nehledě na to že už je to spíš off-topic. Ten blog měl pomoct třeba nějakýmu začátečníkovi s linuxem a ne abychom tu řešili píčoviny v čem se liší to a to.
Veřejně tady vyhlašuju: používám GNOME, používám deb balíky - a to mi nejlépe vyhovuje, Žádný rpm, žádný KDE. A může začít flame!!!!!!
Další pan chytrej. Rozdíly jsou, já jen čekal že mě Marek poučí když s tim machruje.
Je mi líto, ale jednoduchá logika mi říká, že pokud vy tvrdíte, že podstatné rozdíly existují, a my že ne, pak jste to vy, kdo by nás s těmi rozdíly měl seznámit. Nebo snad očekáváte, že vám budeme neexistenci něčeho dokládat příkladem?
Ad informace ve wiki: Takže podle stejné logiky je většina releasů aplikací pod GPL taky binárních, protože ty tar.bz2 archivy jsou vlastně taky binární. Ale už je nepodstatné, že pomocí tar xvjf archiv.tar.bz2 je rozbalíme do zdrojové podoby ( v případě rpm pomocí rpm2cpio | cpio --extract).
Sedm let se mi zkoušet nechce, díky za příspěvek.
Minulý týden v práci jsem z profesionála tahala, kterou distibuci by mi (lamu poznal na první pohled) doporučil, marně.Žádný skutečný profesionál by taky něco takového s čistým svědomím nemohl udělat
odsouhlasil postup vlastního hledání na abclinuxu a googleJe to poměrně jednoduché: Lama totální + nezájem o administraci - takovou, kterou má někdo, kdo vám ji nainstaluje a bude spravovat - vážní kandidáti jsou zejména zaplacené verze (+ manuál a podpora) Mandriva a (open)SUSE. Lama mírně zvídavá + zájem o ulehčenou administraci - kromě výše uvedených se okruh rozšiřuje o Ubuntu (a varianty). Lama dobrodružné povahy + zájem o power administraci - přibydou Debian, Fedora, Gentoo, Arch, PCLinuxOS(?). Rozdíl není ani tak v nesnadnosti či nevhodnosti distribuce, ale hlavně ve snaze producentů distribucí (a komunity uživatelů) vycházet lamám vstříc, taktéž vzat v potaz stav české verze a nutnost znalosti angličtiny (proto přistálo Ubuntu & spol. teprve na druhé příčce). Tak to vidím já, jakožto neprofesionálSedm let se mi zkoušet nechce
Navíc vím kam se zařadit: Lama nesmírně zvědavá, lehce dobrodružné povahy, s neznalostí angličtiny
Data zazálohována, disk rozdělil Mandrakelinux
Navíc vím kam se zařadit: Lama nesmírně zvědavá, lehce dobrodružné povahy, s neznalostí angličtiny+ registrace na Abclinuxu.cz - což kvalifikuje jakoukoliv distribuci. Jinými slovy, musíte si jich pár na vlastní kůži vyzkoušet a pak se řídit (čistě) podle pocitu (eventuelně potřeb). Jak se pak člověk vyvíjí, vyvíjí se i jeho pocity a potřeby co se týče distribucí, těžko proto hledat nějakou univerzálně vhodnou na věčné časy.Data zazálohována, disk rozdělil Mandrakelinux
a na potřeby si nechat Wokna. Koledovala jsem si tu o nenápadné popostrčení na prošlápnutou cestičku začátečníků s maximálními potřebami
BTW: mám takový pocit, že od zítra se to začne brát jako neplacená reklama a mazat
Můžeš ještě zkusit OpenSuseNa rozsáhlou podporu zatím slyším víc
openSUSE subscription není podpora?Porovnání podpor je užitečné
Snad se toho dočkáme někdy v budoucnu
Snad se toho dočkáme někdy v budoucnuSnad ne .-)
Tak to shrnu:Marek a Michal pooužívají RPM a kdykoliv jen někdo trochu naznačí, že používá deb (nebo něco jiného) je zle. Taky bysme se tu mohli hádat jestli KDE nebo GNOME.
To jste pochopil (aspoň u mne) naprosto špatně. Kdybyste napsal (klidně takhle natvrdo), že používáte DEB, neřeknu ani popel. Ale pokud použití RPM výslovně označíte za nevýhodu distribuce, zajímá mne, v čem je pro vás oproti DEB tak nevýhodné, protože podle mne jsou rozdíly mezi těmito formáty naprosto nevýznamné. Stejně tak mi bude úplně jedno, když někdo napíše, že používá Gnome, ale v okamžiku, kdy označí použití KDE za nevýhodu, bude mne opět zajímat proč.
Nebylo by ale lepší si všechno dělat ze zdrojáků? Pak bysme se tu nemuseli ohánět oněma 3 rozdílama :)
Vždyť ono se to z těch zdrojáků také dělá (až na těch pár closed source aplikací). Jenže ty zdrojáky musíte opatchovat a přidat k tomu nějaké metainformace pro package management. A když tohle všechno zabalíte dohromady, dostanete source RPM nebo debianní ekvivalent - rozdíl je jen ve formátu, do kterého to zabalíte.
zmd a rug aspoň trochu použitelné. A když už si na smart zvykli, zůstali u něj. Já jsem třeba odolal a zypper z 10.2 už bych za smart nevyměnil (a v 10.3 dokonce doplnili i to, co mi v něm nejvíc chybělo).
quod erat demonstrandum-- latinksy to mám radši
Tedy bez pomoci pana googla
Linux samozřejme jednotně používá stejný linux kernel. Pak at si každý distribuci udela podle sebe nebo at zkusi jiz distribuci udelanou podle navrhu xkesh-e. V tom prave vidim svobodu vyberu.
Když by bylo vše jednotné, jezdili bychom všichni v jednom typu auta. Na jedno typu auta se tezko shodneme, aby se vsem libilo.V jakém smyslu?* Vytvorit nejaky novy balickovaci system, podobny rpm a deb
Umoznoval by delat balicky "all in one" - ty by v sobe obsahovaly vsechny zavislosti, krome naky mnoziny balicku, u kterych by se prdpokladalo, ze jsou nainstalovaneCo je na tom nemožného za současného stavu? Minimálně u RPM nevidím důvod proč by to nešlo...
Umoznoval by delat baliky, ktere muze instalovat normalni userNa to jsou takové ty webové služby, ne?
Baliky by byly v jednom hlavnim repozitari, ktery by pouzivalo vic disterTak to rovnou můžeme zrušit distribuce, protože balíčky.. to je to v čem se distribuce liší, každé distro používá na své balíčky jiné patche, kompilují s jinými volbami,..
Moznost instalace na jeden klik z webu (kliknu, zvolim jestli chci instalovat ze zdrojobych kodu, jestli chci instalovat jenom pro sebe, balik s stahne a nainstaluje, a u nejakych baliku se me to na neco zepta, napr. jestli chci dat odkaz na plochu atd. a je toTyhle služby už existují...
Umoznoval by tvorbu balicku, ktere by mohly byt nainstalovany ve vice verzich najednou
To je (přinejmenším u RPM) možné už dnes.
Umoznoval by delat balicky "all in one" - ty by v sobe obsahovaly vsechny zavislosti, krome naky mnoziny balicku, u kterych by se prdpokladalo, ze jsou nainstalovane
Opět nevidím důvod, proč by to nešlo už dnes.
Umoznoval by delat baliky, ktere muze instalovat normalni user
Tady si nejsem úplně jistý, ale řekl bych, že i tohle se dá vyřešit i v současném systému.
Baliky by byly v jednom hlavnim repozitari, ktery by pouzivalo vic dister
To není dobrý nápad. Distribuční balíčky se od původního software liší mimo jiné aplikací patchů a každá distribuce má jiné představy o tom, jaké patche aplikovat. Nemluvě o tom, že zdaleka ne všechny distribuce třeba adoptovaly FHS (o LSB nemluvě). A kdo by vlastně podle vás měl ten hlavní repozitář spravovat?
Rychlejsi instalace/odinstalace nez dpkg
To je sice z pohledu uživatele praktický požadavek, ale pokud je to tak snadné, proč raději nezrychlit to dpkg (a ekvivalenty)?
Moznost instalace na jeden klik z webu…
To je otázka nastavení webového prohlížeče a desktopového prostředí.
Celkově jen potvrzujete, co jsem napsal: že podobná volání po "revizi koncepce balíčkovacího systému" jsou ve skutečnosti hlavně voláním po tom, aby to bylo pokud možno stejné jako na Windows.
). Navíc na notebooku potřebuju minimálně kvalitní nástroj na přepínání síťových profilů a to v Ubuntu (Gnome) nějak divně funguje. Navíc po více jak roce a půl začínám mít averzi vůči GUI nástrojům
.
Na desktopu si ale nechám Kubuntu
Tiskni
Sdílej: