Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Poslední dobou taky nějak pošilhávám po Debianu. Tedy po testingu ne po stable.
Teď jsem to vesele nainstaloval z příkazový řádky a jede to úžasně
0K!AS
rpm používá binární formát i pro zdrojové balíky narozdíl od debProsím?
s rpm jsem měl kdysi problémy s řešením závislostí a můj subjektivní dojem - práce s deb mi přijde rychlejší. Ale nechám se poučit.Já věděl, že to nebude nic objektivního
Pořád čekám na Markovy tři rozdíly
Řekl bych, že čekáte marně, protože Marek Stopka se vám pokusil jemně naznačit, že žádné podstatné rozdíly mezi deb balíčky a RPM balíčky se nekonají. A že pokud si myslíte opak, měl byste nás s těmi rozdíly seznámit. Bohužel to asi bylo příliš jemné naznačení…
Další pan chytrej. Rozdíly jsou, já jen čekal že mě Marek poučí když s tim machruje. Nehledě na to že už je to spíš off-topic. Ten blog měl pomoct třeba nějakýmu začátečníkovi s linuxem a ne abychom tu řešili píčoviny v čem se liší to a to.
Veřejně tady vyhlašuju: používám GNOME, používám deb balíky - a to mi nejlépe vyhovuje, Žádný rpm, žádný KDE. A může začít flame!!!!!!
Další pan chytrej. Rozdíly jsou, já jen čekal že mě Marek poučí když s tim machruje.
Je mi líto, ale jednoduchá logika mi říká, že pokud vy tvrdíte, že podstatné rozdíly existují, a my že ne, pak jste to vy, kdo by nás s těmi rozdíly měl seznámit. Nebo snad očekáváte, že vám budeme neexistenci něčeho dokládat příkladem?
Ad informace ve wiki: Takže podle stejné logiky je většina releasů aplikací pod GPL taky binárních, protože ty tar.bz2 archivy jsou vlastně taky binární. Ale už je nepodstatné, že pomocí tar xvjf archiv.tar.bz2 je rozbalíme do zdrojové podoby ( v případě rpm pomocí rpm2cpio | cpio --extract).
Sedm let se mi zkoušet nechce, díky za příspěvek.
Minulý týden v práci jsem z profesionála tahala, kterou distibuci by mi (lamu poznal na první pohled) doporučil, marně.Žádný skutečný profesionál by taky něco takového s čistým svědomím nemohl udělat
odsouhlasil postup vlastního hledání na abclinuxu a googleJe to poměrně jednoduché: Lama totální + nezájem o administraci - takovou, kterou má někdo, kdo vám ji nainstaluje a bude spravovat - vážní kandidáti jsou zejména zaplacené verze (+ manuál a podpora) Mandriva a (open)SUSE. Lama mírně zvídavá + zájem o ulehčenou administraci - kromě výše uvedených se okruh rozšiřuje o Ubuntu (a varianty). Lama dobrodružné povahy + zájem o power administraci - přibydou Debian, Fedora, Gentoo, Arch, PCLinuxOS(?). Rozdíl není ani tak v nesnadnosti či nevhodnosti distribuce, ale hlavně ve snaze producentů distribucí (a komunity uživatelů) vycházet lamám vstříc, taktéž vzat v potaz stav české verze a nutnost znalosti angličtiny (proto přistálo Ubuntu & spol. teprve na druhé příčce). Tak to vidím já, jakožto neprofesionálSedm let se mi zkoušet nechce
Navíc vím kam se zařadit: Lama nesmírně zvědavá, lehce dobrodružné povahy, s neznalostí angličtiny
Data zazálohována, disk rozdělil Mandrakelinux
Navíc vím kam se zařadit: Lama nesmírně zvědavá, lehce dobrodružné povahy, s neznalostí angličtiny+ registrace na Abclinuxu.cz - což kvalifikuje jakoukoliv distribuci. Jinými slovy, musíte si jich pár na vlastní kůži vyzkoušet a pak se řídit (čistě) podle pocitu (eventuelně potřeb). Jak se pak člověk vyvíjí, vyvíjí se i jeho pocity a potřeby co se týče distribucí, těžko proto hledat nějakou univerzálně vhodnou na věčné časy.Data zazálohována, disk rozdělil Mandrakelinux
a na potřeby si nechat Wokna. Koledovala jsem si tu o nenápadné popostrčení na prošlápnutou cestičku začátečníků s maximálními potřebami
BTW: mám takový pocit, že od zítra se to začne brát jako neplacená reklama a mazat
Můžeš ještě zkusit OpenSuseNa rozsáhlou podporu zatím slyším víc
openSUSE subscription není podpora?Porovnání podpor je užitečné
Snad se toho dočkáme někdy v budoucnu
Snad se toho dočkáme někdy v budoucnuSnad ne .-)
Tak to shrnu:Marek a Michal pooužívají RPM a kdykoliv jen někdo trochu naznačí, že používá deb (nebo něco jiného) je zle. Taky bysme se tu mohli hádat jestli KDE nebo GNOME.
To jste pochopil (aspoň u mne) naprosto špatně. Kdybyste napsal (klidně takhle natvrdo), že používáte DEB, neřeknu ani popel. Ale pokud použití RPM výslovně označíte za nevýhodu distribuce, zajímá mne, v čem je pro vás oproti DEB tak nevýhodné, protože podle mne jsou rozdíly mezi těmito formáty naprosto nevýznamné. Stejně tak mi bude úplně jedno, když někdo napíše, že používá Gnome, ale v okamžiku, kdy označí použití KDE za nevýhodu, bude mne opět zajímat proč.
Nebylo by ale lepší si všechno dělat ze zdrojáků? Pak bysme se tu nemuseli ohánět oněma 3 rozdílama :)
Vždyť ono se to z těch zdrojáků také dělá (až na těch pár closed source aplikací). Jenže ty zdrojáky musíte opatchovat a přidat k tomu nějaké metainformace pro package management. A když tohle všechno zabalíte dohromady, dostanete source RPM nebo debianní ekvivalent - rozdíl je jen ve formátu, do kterého to zabalíte.
zmd a rug aspoň trochu použitelné. A když už si na smart zvykli, zůstali u něj. Já jsem třeba odolal a zypper z 10.2 už bych za smart nevyměnil (a v 10.3 dokonce doplnili i to, co mi v něm nejvíc chybělo).
quod erat demonstrandum-- latinksy to mám radši
Tedy bez pomoci pana googla
Linux samozřejme jednotně používá stejný linux kernel. Pak at si každý distribuci udela podle sebe nebo at zkusi jiz distribuci udelanou podle navrhu xkesh-e. V tom prave vidim svobodu vyberu.
Když by bylo vše jednotné, jezdili bychom všichni v jednom typu auta. Na jedno typu auta se tezko shodneme, aby se vsem libilo.V jakém smyslu?* Vytvorit nejaky novy balickovaci system, podobny rpm a deb
Umoznoval by delat balicky "all in one" - ty by v sobe obsahovaly vsechny zavislosti, krome naky mnoziny balicku, u kterych by se prdpokladalo, ze jsou nainstalovaneCo je na tom nemožného za současného stavu? Minimálně u RPM nevidím důvod proč by to nešlo...
Umoznoval by delat baliky, ktere muze instalovat normalni userNa to jsou takové ty webové služby, ne?
Baliky by byly v jednom hlavnim repozitari, ktery by pouzivalo vic disterTak to rovnou můžeme zrušit distribuce, protože balíčky.. to je to v čem se distribuce liší, každé distro používá na své balíčky jiné patche, kompilují s jinými volbami,..
Moznost instalace na jeden klik z webu (kliknu, zvolim jestli chci instalovat ze zdrojobych kodu, jestli chci instalovat jenom pro sebe, balik s stahne a nainstaluje, a u nejakych baliku se me to na neco zepta, napr. jestli chci dat odkaz na plochu atd. a je toTyhle služby už existují...
Umoznoval by tvorbu balicku, ktere by mohly byt nainstalovany ve vice verzich najednou
To je (přinejmenším u RPM) možné už dnes.
Umoznoval by delat balicky "all in one" - ty by v sobe obsahovaly vsechny zavislosti, krome naky mnoziny balicku, u kterych by se prdpokladalo, ze jsou nainstalovane
Opět nevidím důvod, proč by to nešlo už dnes.
Umoznoval by delat baliky, ktere muze instalovat normalni user
Tady si nejsem úplně jistý, ale řekl bych, že i tohle se dá vyřešit i v současném systému.
Baliky by byly v jednom hlavnim repozitari, ktery by pouzivalo vic dister
To není dobrý nápad. Distribuční balíčky se od původního software liší mimo jiné aplikací patchů a každá distribuce má jiné představy o tom, jaké patche aplikovat. Nemluvě o tom, že zdaleka ne všechny distribuce třeba adoptovaly FHS (o LSB nemluvě). A kdo by vlastně podle vás měl ten hlavní repozitář spravovat?
Rychlejsi instalace/odinstalace nez dpkg
To je sice z pohledu uživatele praktický požadavek, ale pokud je to tak snadné, proč raději nezrychlit to dpkg (a ekvivalenty)?
Moznost instalace na jeden klik z webu…
To je otázka nastavení webového prohlížeče a desktopového prostředí.
Celkově jen potvrzujete, co jsem napsal: že podobná volání po "revizi koncepce balíčkovacího systému" jsou ve skutečnosti hlavně voláním po tom, aby to bylo pokud možno stejné jako na Windows.
). Navíc na notebooku potřebuju minimálně kvalitní nástroj na přepínání síťových profilů a to v Ubuntu (Gnome) nějak divně funguje. Navíc po více jak roce a půl začínám mít averzi vůči GUI nástrojům
.
Na desktopu si ale nechám Kubuntu
Tiskni
Sdílej: