Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Po vice jak 2 letech me koupe noveho disku konecne donutila k reinstalaci stroje. Duvody, proc reinstalace a ne upgrade, jsou podruzne. Jako opravdu dlouholety spokojeny uzivatel SuSE jsem hodlal zcela logicky v tradici pokracovat
Uz pri stahovani obrazu medii me prekvapil rozdil mezi jednotlivymi verzemi distribuce. Po podrobnejsim pruzkumu odlisnosti jsem zvolil verzi na CD. Neobsahuje oproti DVD x86-64 architekturu, kterou ale nepotrebuji, ale za to obsahuje napr. jazykove balicky pro slovniky, coz je pro me dulezitejsi.
Prvni instalaci 9.3 jsem neprovadel u sebe a narazil jsem na prvni potiz. Uz instalator mi zatajil pritomnost nekterych balicku - chybelo mi treba wdm nebo unix2dos. Po instalaci jsem overil MD5 sumy a zjistil, ze prvni CD nesedi a tudiz jsem si zanadaval do blbcu, stahl CD znovu a overil ho MD5 sumem - nejlepe si pamatujeme chyby zpusobene vlastni blbosti, ze "Zatajene" baliky jsem tedy prisoudil vadnemu archivu na CD.
S tedy jiz overenymi CD jsem se nasledne pustil do instalace u sebe. A situace se opakovala - opet zatajene baliky Nejdrive me napadlo, ze CD jsou skutecne orezane, ale po "rucni" prohlidce a po projiti FTP jsem zjistil, ze balicky na mediich jsou (jak CD, tak FTP). Takze, pokud YaST tvrdi, ze neco nenasel, projdete si jeste media a zkuste si ho najit, dost casto totiz uspejete. Z toho, co jsem vygooglil mam pocit, ze nejsem jediny s timto problemem, pokud mate nekdo podobnou zkusenost, tak se podelte v diskusi.
V souvislosti se zatajenymi balicky me napadla jeste jedna vec. Balicky vztahujici se ke KDE, Gnome a dalsim aplikacim, ktere SUSE zda se uprednostnuje, nikdy nezmizely. Uz jsem si chvili myslel, ze to neni bug, nybrz feature Ale prijde mi to hodne divne.
Dalsi veci, ktera me neprijemne prekvapila je zvysene mnozstvi zavislosti. Je to temer odporne. Pro nainstalovani aplikace postavene na GTK je zapotrebi nakonec i kdebase Opravdu silene. Nepouzivam ani KDE, ani Gnome, presto je musim mit oboji nainstalovane v plne funkcni podobe. Prestava se mi to libit a zacina to byt silny duvod opusteni me doted oblibene distribuce. Nebudu soudit predcasne, pockam si jeste na finalni 10.0 a jeste si take zkontroluji funkcnost treba Oracle pod necertifikovanymi distribucemi - jeste devitkova rada Oracla na jinem distru nez SuSE nebo RedHat byl opravdu porod (on to tedy byl porod i na nich
).
Dalsi novinkou v SUSE 9.3 je chybejici podpora mp3 v zakladni instalaci. SUSE neni jedine distro, ktere toto zavedlo (100% jsem si jisty jeste u Fedora Core 4). SUSE to resi updatem pres 'Online aktualizaci'. Staci si nechat zobrazit vsechny instalovatelne updaty a objevi se 4 'Multimedia pack' a hned v prvnim je knihovna s kodekem pro prehravani mp3.
Abych jen nehanel, tak nove SUSE musim pochvalit v rychlosti. Je nutne si uvedomit, ze jsem preskakoval ze SuSE 9.0 na SUSE 9.3, cili doslo k povyseni kernelu a gcc. Behem hodiny jsem provedl vymenu, takze zmenu bylo mozne opravdu citit. Nejvice je to poznat pri prepinani virtualnich ploch - aplikace se objevuji okamzite, jejich prekreslovani (az na vyjimky typu Eclipse) neni znat. Uzivatele FC4 a dalsich aktualnich verzi dister ale myslim hlasi to same, takze je to jev vseobecny. Nijak ho to vsak nesnizuje
Konfiguracni soubory prenesene z predchozi instalace take nepotrebovaly upravovat a system nabehl a fungoval ihned tak, jak jsem byl zvykly. Doufam, ze toto zustane i po prechodu na novou majoritni verzi.
Male a velmi subjektivni zhodnoceni na zaver:
Pozitiva:
Celkove jsem vsak se systemem spokojeny, slape jako hodinky uz nekolik tydnu, aniz bych zaznamenal nejaky vazny problem. Uvidime, co lepsiho a krasnejsiho nam prinese verze 10.0
Tiskni
Sdílej: