V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Já ano. Nicméně pokud v rozhovoru říká jeden z vývojářů, Blake Ross, toto:
I don't use Linux (www.linux.org) and would not recommend it in its current state. Every Linux distribution I've used feels like it is tailored to the people who made it. There is nothing wrong with making software you love to use, but you have to acknowledge that the world has different needs. Getting people to switch is not impossible, though. People are giving up Internet Explorer and that's the most frequently used application. But Linux vendors need to deliver something worth switching to first.
Tak nevím, nevím. Je-li tohle názor všech vývojářů Firefoxu…
Mimochodem, u toho Kazehnuse (ne, vím dobře jak se to jmenuje, ale je to fakt fuj jméno 
) to po mě chce do adresového proužku napsat adresu i s http:// jinak hledá v Googlu. To je normální chování nebo chyba? Každopádně mi to absolutně nevyhovuje.
Tiskni
Sdílej:
... imho hodne blba vlastnost
Takže to holt vyházím a případně si napíšu regexy vlastní, nu což.
Tohle nevypadá jako blbá vlastnost, naopak, ale to výchozí nastavení debilní jistojistě je.
Docela se mi líbí Epiphany Je to s tím Kazehnusem tak 1:1 (i co do pitomosti jména).
telnetuju doteď, občas.
Moje nejoblíbenější desktopového aplikace jsou ty z Gnome a některé v Javě, fígl je v tom, že tyhle věci mají všehovšudy většinou deset tlačítek, fungují a vypadají pěkně (no, tak tohle bohužel jenom o těch prvních). Co víc? Featury jsou v terminálu (který mám mimochodem taky moc pěkný, asi vám o něm napíšu ).
Asi jako kdyby někdo ze SUSE/Redhatu/Mandrake řekl, že sice distribuují Mozillu a Firefox, ale doporučují uživatelům stáhnout si Operu.heh, a co by na tom bylo spatneho? spatne by to bylo, kdyby to bylo oficialni stanovisko rekneme debianu.. To mi pripomina, jak jsem se kdysi podivoval proc jeden 64-bitovy notebook (s modrou ledkou od bluetooth prelepenou naplasti) bootuje do debianu, kdyz je jeho majitel placen od jine distribuce. Bylo mi vysvetleno, ze nechape, jak muze SUSE vubec nekdo pouzivat ;) Nechapu proc by nekdo nemohl rict v rozhovoru svuj nazor jenom proto, ze je vyvojar toho a toho..
9.4.2005 20:24
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Používám teď několik měsíců na svém počítači Windows XP (protože notebook*), a když bylo velké haló okolo toho, jestli Mozilla Suite končí nebo ne, tak jsem si říkal - OK, z Mozilly používám většinou jen browser, občas e-mail, tak zkusím Firefox. Zatím ho statečně používám, ale nevím, jak dlouho to vydržím - už se mi jednou při automatické aktualizaci sesypal úplně a musel jsem vytvořit nový profil; tak jednou za den mi Firefox spadne; samostatnému políčku na vyhledávání jsem pořád nepřišel na chuť; konfigurační panel se čtyřma ikonkama mě taky moc nenadchnul; princip "každý toolbar na jeden řádek" nesnáším, nevím, proč mám kvůli 1/6 řádku ikon přijít o plochu zobrazené stránky (takže mám většinu lišt povypínaných, což asi není jejich původní účel
Jestli by opravdu nebylo lepší, aby hlavní vývojáři Firefoxu byli unixáci, asi by měli jiný vztah k tomu, když jejich program padá...
čudlíky a proužek mám natahané vedle menu.Jak?! To na Linuxu umí a na Windows ne, nebo je na to nějaký plugin, nebo jsem úplně praštěnej a nevidím, za co mám tahat? V mém Firefoxu 1.0.2 pod WinXP je každá lišta na samostatném řádku, a tahat si můžu za co chci... Nejde ani změnit pořadí lišt, natož dát dvě lišty vedle sebe. Kdo mi prozradí, jak na to, ná u mě jedno velké bezvýznamné plus
Já používám Firefox pod SuSEma a musím uznat, že starší verze nebyly příliž stabilní. Nicméně stabilnost se neustále lepší a verze 1.02 se zdá být, tedy alespoň mně stabilní.
U prohlížeče mmě nejvíce zajímá dodržování webových standardů. A Firefox je dodržuje, ne méně, než Mozilla, ale ta je pomalejší (při najíždění).
Kvuli jave jsem musel po delsi dobe ozivit mozillu.
Pouzivam Firefox jak ve windows, tak i v Debianu (jen z balicku) k plne spokojenosti od verze 0.9. Lepsi prohlizec jsem zatim nepotkal - rychly, stabilni, graficky pomerne cisty.
tak schválně, test: zkuste najít mapy.centrum.cz, vyhledat nějakou mapu s popisnými čísly (třeba vyhledat "Koněvova 60, Praha") a přepnout mapu na větší nebo největší. Moje zkušenost - při každém posunutí obsahu okna se to zdloooouhavě překresluje. Odkaz "tisk" nefunguje vůbec (poprvé Firefox vytuhl úplně, po sestřelení a otevření pouze této jediné stránky odkaz "pouze" nic nedělá).
Docela by mě zajímalo, jak se v tomhle případě chová Firefox ostatním - třeba je to špecifikum mé instalace, tak abych Firefoxu nekřivdil
$ mozilla -version; firefox -version Mozilla 1.7.6, Copyright (c) 2003-2004 mozilla.org, build 2005032312 Mozilla Firefox 1.0.2, Copyright (c) 2004 mozilla.org
Firefox na linuxu se používat nedá.S tim by se dalo skoro i souhlasit
. Mno, sice to jde, ale...
Kdo tvrdí opak, pak skoro jistě lže. Zkoušel jsem různé verze, na různých distribucích, na mnoha počítačích. Padá všude. Průměrná délka života je tak hodina.To zase ne - bazmek je to sice strasnej, ale nepada, aspon na mem stroji.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
9.4.2005 20:37
