Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Tak vítej ve světě Arch Linuxu. Jinak v ArchWiki najdeš spoustu informací, takže nebudeš muset tolik používat Google.
Já jsem Arch Linuxu propadl naprosto.
je pravda že je vše v Archu přehlednějšíJsem zvědavý. Co je tam například přehlednější?
Formulaci jsem trochu přehnal, ale v prvním případě je bezva rc.conf ,dále to že mi pacman nenutí žádná zbytečné balíčky a nezaneřádí systém. Osekanější distro jsem zatím neměl a asi mít nebudu, do LFS se nehrnu. Dále pokud porovnám obsah adresáře etc, nechápu co vše si sebou apt-get v Ubuntu tahá, ale vždy je tam tak o polovinu věcí více než bych potřeboval.
Osekanější distro jsem zatím neměl
Já mám na USB Flash disku kapacity 512 MB "holý" Arch Linux (tzn. pouze balíčky ze skupiny base) pro záchranné účely. A 512 MB je kapacita opravdu velmi malá.
pacman -Qg base: base bash base binutils base bzip2 base coreutils base cryptsetup base dash base dcron base device-mapper base dhcpcd base diffutils base e2fsprogs base file base filesystem base findutils base gawk base gcc-libs base gettext base glibc base grep base grub base gzip base initscripts base iputils base jfsutils base kernel26 base less base licenses base logrotate base lvm2 base mailx base man-db base man-pages base mdadm base nano base net-tools base pacman base pciutils base pcmciautils base perl base ppp base procps base psmisc base reiserfsprogs base rp-pppoe base sed base shadow base sysfsutils base syslog-ng base sysvinit base tar base tcp_wrappers base texinfo base udev base usbutils base util-linux-ng base vi base wget base which base wpa_supplicant base xfsprogs
Btw. pořádná legrace nastane, až někdo crackne server na kterým běží mirror s balíčkama. Hint -> repozitáře a pacman stále nepodporují podepisování binárních balíčků.
Můj největší strach z AURu byl překonán, ano bál jsem se hoJak může mít někdo strach z AURu?
Já bych dodal, že AUR je de facto takové "skladiště" Bash skriptů, které obsahují instrukce, podle kterých program makepkg
vytváří balíčky.
Takže strach opravdu není na místě.
Jak může mít někdo strach z AURu? Já měl! A proč? Protože neznám vše a nevěděl jsem co mě čeká. Mimojiné vytvořit .deb balíček pro mne není problém, teda za předpokladu, že to není nějaký obrovský program, v tom bych se už ztrácel.
Nepodporované .deby sice jsou, ale dobré zkušenosti s nima nemám, vytvoří v systému neskutečný chaos a řešit závislosti je pochoutka.
Používám upravené konfigy od kotyz-e ,jinak považuji awesome za jeden z nejlepších wm co znám I když chvíli mi trvalo než jsem všechny závislosti vyřešil. AUR ještě prostuduju, hlavně jak se vytváří vlastní balíčky, ale za předpokladu že je to údajně jednodušší než .deb tak snad nebude problém.
development packages are usually included with the main package
Často stačí mít nainstalované jenom balíčky ze skupiny base-devel
.
pkg_add
má FreeBSD a občas je s tím docela legrace (když se verze "x.y-RELEASE" změní na "x.y" a repozitář najednou neexistuje). Slackware se drží čísel verzí a -current je pořád -current
Dík
Tiskni
Sdílej: