Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Po dlouhé době jsem se vrátil trochu seriózněji k základům administrace Linuxu, nebo spíše k polo-amatérskému používání. Rozhodl jsem se víc zaměřit na Debian GNU/Linux, jelikož jsem si už dřív oblíbil různé deriváty (Mint, Ubuntu, antiX).
Musel jsem řešit jeden problém: starý 32-bitový laptop, Pentium M procesor, s funkční CD+RW mechanikou a s funkčním USB, ale z USB z nějakého důvodu žádná linuxová distribuce nenabootovala.ls neukazuje dole souhrn podobný DOSovskému dir.
Tady je velmi malý přehled lepších diskuzních stránek na téma gnu/linux, které jsou poměrně hodně aktivní. Procházel jsem jich celkem asi 10 a některé jsem kvůli nízké aktivitě nebo moc malému počtu kategorií (= menší přehlednosti) rovnou vyřadil. Všechny jsou v angličtině.
Tohle bude jen pár blábolů ohledně porovnávání výhod a nevýhod jízdy vlevo nebo vpravo.
Nechtěl jsem to navrhnout jako zprávičku, jelikož se to podle mě nedotkne Linuxu až tak brzy (2011 / 2012).
A je to tady. Já to tušil. Nový xorg zároveň s novým jádrem a ovladačem nvidia, spojený s vědomostí, že HAL skončil a taky že některé nvidia ovladače v novém xorg nefungují - to vše společně s výpisem pacmanu ve mě budilo divný pocit.
V odpovědích Strany svobodných občanů (které mi mimochodem přijdou jako dost dobré a tato strana má moje sympatie) jsem narazil na odkaz Koordinovaná obrana proti nelegálnímu kopírování knih se zvláštním nadpisem "Tento web vzniknul proto, že nelegální šíření knih překročilo únosnou mez." Dále se píše "...jsou veřejně nabízeny také archivy s beletrií zahrnující tisíce českých knih !!!"
Zajímal by mě veřejný názor na BELETRII. Z mého hlediska je to naprosto nezajímavé téma, čtečku eKnih nemám a neplánuju koupit, kniha je kniha, a za dobrou beletrii dám klidně 250 Kč, jelikož toho za rok stejně moc nepřečtu. Čtení knih z nějakého displeje mi připadá šílené a odpudivé. A to nejen u beletrie - učit se něco z literatury v PDF mi jde znatelně hůř než u tištěné knihy.
Copak si to na nás zase kdo vymyslel? Zašifrované kontejnery obsahující pouze seznam URL? K čemu zašifrované?
Četl někdo tuhle novinku? Článek tady.
Nehledě toho, že jsem to už před pár lety četl a překvapilo mě, že se to teď objevilo jako novinka (možná se to tenkrát teprve vyvíjelo), tak mě zarazil zaprvé nadpis článku "...změní způsob výroby čipů. Budou se moci tisknout". Čipy že by se daly takto tisknout? Přece tištěné spoje (obvody) bez součástek jsou něco úplně jiného než čipy, nemá v tom autor článku trochu zmatek?
A zadruhé: co s takovými obvody, když na nich nic nebude? Pochybuju, že se tam bude dát vytisknout např. kondenzátor nebo tranzistor, bez kterých se snad žádná elektronika neobejde. Připájet to taky nepůjde, papír/plast by shořel.
Pokud se v tom někdo vyzná a má k tomu co říct, dole je místa dost.
Taková skromná poznámka:
K čemu nám jsou zprávy typu "už není verze 1.0.1a, vyšla totiž 1.0.1b a opravuje pár chyb"??
Abych byl už ze začátku stručný - nedopadlo to vůbec dobře.
Nevím jak ostatním, ale trochu mi vadí příspěvky lidí, co se skrývají v takové anonymitě, že se ani neobtěžují registrací na abclinuxu a píšou někdy dost zbytečné komentáře, často i pod úrovní. Proč je to vůbec povoleno? Snad každé druhé fórum povoluje příspěvky jen od registrovaných uživatelů, tak proč ne tady?
Jen tak v rychlosti jedna vec, ktera me vcera v praci dost zarazila. Nekolik lidi (vcetne me) si zaklada penzijni fond.