Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
V pátek vyšel na www.root.cz článek upozorňující na některé nepříliš zjevné aspekty používání populárního komunikačního programu Skype. Samozřejmě se rozhořela vášnivá diskuze, které se v mnoha ohledech točila kolem zjevného nepochopení rozdílu mezi svobodou, Open Source a věcmi zdarma. Chtěl jsem o tom napsat článek, ale vyšlo mi z toho něco, co se jako článek použít nedá, tak snad alespoň do blogu to pasovat bude. Ono to totiž nemá zdaleka tak daleko k patentům, jak se zdá. Jednak to ukazuje, jak úspěšní mohou být bez patentů a jednak, kam by vedly patenty na komunikační formáty.
Kritici článku se ptali: „Co vám vlastně vadí“, toto je obsáhlá odpověď na to, co mě osobně vlastně vadí.
Vadí mi, že Skype není Open Source? Ani ne, bylo by lepší, kdyby byl, ale nemůžeme nutit autora, aby zveřejnil zdrojový kód, pokud od něj program nenakupujeme. To je zcela odlišná situace, než ve státní správě, kde je krajně žádoucí z hlediska ochrany investic a kontinuity fungování státu, aby stát nebyl rukojmím svých dodavatelů.
Vadí mi, že Skype není pod GNU/GPL licencí? Ne, nevadí, opět by nebylo špatné, kdyby byl, ale máme jiná řešení, technologicky lepší. Vadí mi tedy jejich licence? Nevadí, sice ji považuji za nemorální, ale nemůžeme vodit lidi za ručičku a říkat jim, toto je správné a toto ne, tuto smlouvu podepište a tuto ne. Ale stejně si málokdo dokáže pomoct, aby neřekl babičce, že by neměla kupovat hrnce v rámci přesvědčovacího zájezdu.
Vadí mi, že jsou úspěšní? Také ne, nakonec je to po mnoha letech někdo, kdo dokázal na Internetu vydělat velké peníze a tím motivuje další k následování a přitahuje investory. A samozřejmě přitahuje lidi k Internetu (těžko by měl Český Telekom 200 tisíc ADSL uživatelů bez Kazzy a reklam na neomezené stahování filmů). A přitažení lidí k Internetu mě nakonec tak trochu živí, takže na jejich úspěch přináší peníze i mě.
Potud je tedy všechno krásné a skvělé a jako každá krásná a skvělá věc to má zásadní háček, jejich úspěch ale vede ke vzniku monokultury. A já nepovažuji monokulturu za šťastnou, je hrozně nebezpečná, představte si, že bude ve Skype nalezena bezpečnostní chyba, v tom okamžiku můžete podniknout úspěšný útok proti 167 839 362 počítačům. Co hůře počítačů přístupných z Internetu. Problém v textovém editoru je na úrovni firewallu eliminovatelný, ale Skype lze eliminovat jen jeho úplným zakázáním, čímž lidé přijdou o nástroj, na který si již stačili zvyknout. Navíc pro Skype neexistují aplikační brány s možností inspekce provozu, kde by bylo možné oddělit útoky od regulérních hovorů.
A tím se dostáváme k tomu, co mi skutečně vadí. Vadí mi uzavřenost jejich protokolu. To je zcela fundamentální problém, protože uzavřenost libovolného datového formátu činí z jeho uživatelů otroky.
Když někdo přichází o peníze, je to jeho věc, vydělal je jednou, klidně je vydělá podruhé. A nakonec je jedno jestli mu zůstanou ve zkrachovaném Skype a nebo jestli je utratí za nějaké jiné obveselení.
Ale používáním uzavřeného formátu se připravujeme o svobodu. A nejen svojí, protože se jedná o komunikační prostředek a tak nutíme k jeho používání i komunikující stranu. Připravujeme se o možnost kontrolovat obsah své komunikace, nikdo neví co o něm Skype posílá do světa. Připravujeme se o možnost napsat si vlastního klienta, který bude bezpečnější, vhodnější pro naše potřeby, či bude pro architekturu, kterou chceme používat. Představte si, že za pár let zjistíme, že Linux není ono a někdo vytvořil Tučňáka 0.98, který je absolutně boží, má mikrojádro, špičkový bezpečnostní model, kde root není root, a milión dalších věcí. Takže si naportujeme gcc a vezmeme si všechny své oblíbené linuxové aplikace sebou, ale Skype pro Tučňáka nebude. To se nám bude těžko migrovat, když jej bude používat celý svět. Budeme úplně ve stejné pozici jako dneska s formáty Microsoftu, ale v horší, protože si budeme říkat, sakra, neměli jsme tenkrát být tak měkcí, že my jsme se nepoučili z historie a opakovali stejnou chybu.
A jednou se sejde Evropská komise a bude projednávat, co s monopolem Skype. A bude jim nařizovat, že musí udělat SkypeN, nebo něco zveřejnit pro potřeby EU. A budeme zase v těžké situaci, na jednu stranu si budeme říkat, že je přeci absolutně nepřijatelné, aby nějaké Evropská unie zasahovala do podnikání soukromé firmy a nařizovala ji komunistickými metodami jak má podnikat ku prospěchu všech, ale na druhou stranu budeme vědět, že takto to přeci nejde dál, protože vedle Skype se podnikat nedá.
Tiskni
Sdílej:
19.9.2005 10:49
Daniel Kvasnička ml. | skóre: 52
| blog: The Joys and Sorrows of Being an IT Freak
| Ostrava
aha takze ked je program opensource a vsetci vieme ze program posiela nezasifrovane udajePodle tvojí logiky je potom telnet lepší než ssh, nebo plaintext hesla v /etc/passwd lepší jak hashe v /etc/shadow.
kolko ludi si patchuje pravidelne programy, alebo este lepsie kolko ludi sa vobec stara o to ci ma nejaky program bezpecnostne chyby?Minimálně každý slušný (znovu opakuju slušný) administrátor ano. A my ostatní využíváme prostředky naší distribuce, které se o update starají, tudíž to nemusíme sledovat.
nainstaloval som si Mandrake a po spusteni mi to chcelo stahovat nieco z internetu, tak som to zastavil ...To má být argument k čemu? Pokud někdo nechce updatovat, je to jeho svobodná volba a jeho problém, když se něco stane. Pokud to nepotřebuje tvůj kamarád, tak to nepotřebuje nikdo na světě? Nesmysl, podstata věci je v tom, že lidé, co updatovat potřebují/chtějí, tak tu možnost mají.
19.9.2005 18:16
Valoun | skóre: 30
| blog: Psavec
| Středočeský kraj
Jenomže uvolněním popisu protokolu by na službách SkypeIn a SkypeOut (jakože je neznám, protože Skype nepoužívám, ale dokážu si to domyslet) přestal vydělávat také - respektive, ztratil by na nich monopol. Jakmile bych znal protokol, mohl bych si napsat vlastní Skype bránu s rozhraním do JTS a mohl bych následně prodávat svoje telekomunikační služby.
22.9.2005 13:55
Ravensun | skóre: 11
| blog: Ravensun's blog
| Praha
25.9.2005 02:16
Mikos | skóre: 34
| blog: Jaderný blog
| Praha
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
19.9.2005 19:31