Linuxová distribuce Endless OS (Wikipedie) byla vydána ve verzi 6.0.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu, poznámkách k vydání a také na YouTube.
Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Byla představena oficiální rozšiřující deska Raspberry Pi M.2 HAT+ pro připojování M.2 periferii jako jsou NVMe disky a AI akcelerátory k Raspberry Pi 5. Cena je 12 dolarů.
V Praze o víkendu proběhla bastlířská událost roku - výstava Maker Fair v Praze. I strahovští bastlíři nelenili a bastly ostatních prozkoumali. Přijďte si proto i vy na Virtuální Bastlírnu popovídat, co Vás nejvíce zaujalo a jaké projekty jste si přinesli! Samozřejmě, nejen českou bastlířskou scénou je člověk živ - takže co se stalo ve světě a o čem mohou strahováci něco říct? Smutnou zprávou může být to, že provozovatel Sigfoxu jde do
… více »Kam asi vede IllllIllIIl.llIlI.lI? Zkracovač URL llIlI.lI.
Společnost OpenAI představila svůj nejnovější AI model GPT-4o (o jako omni, tj. vše). Nově také "vidí" a "slyší". Videoukázky na 𝕏 nebo YouTube.
Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Konečně jsem se rozhoupal a z druhé ruky koupil za pár šupů mini-PCI 802.11a/b/g s tím, že jí nahradím dosavadní kartu v notebooku (původní od výrobce). Zde je pár (překvapených) postřehů.
Tuto kartu jsem kupoval tak nějak ze dvou důvodů: zaprvé AP, který doma používám, má dvě rádiové části, z nichž jedna jede na 2.4GHz a druhá na 5GHz (pokud se tam dá OpenWRT, tak umí i 2.4GHz, bohužel jsem zatím OpenWRT zkoušel jen přes TFTP a dosud jsem neměl odvadu se pustit do flashování - možná, až někdy seženu za pár grošů druhý kousek ). Logicky jsem tedy chtěl vyzkoušet, jak to na 5GHz šlape. Původně jsem myslel, že jsem si jako AP pořídil vadný kus, anžto na 5GHz AP při skenu žádnou síť neviděl. Doufal jsem tedy, že alespoň vyzkouším, jestli tomu tak skutečně je.
Druhým důvodem pro koupi byl pocit, že kdybych se dostal někde, kde je dostupný jen 5GHz signál, že by nebylo špatné mít možnost se nějak připojit.
Čili kartu jsem donesl domů, otevřel notebook a vyměnil starou s čipsetem Broadcomu za tuto, co má Atheros (AR5212
, ovladač ath5k
). Nastartoval jsem linux (Fedora 14) a šlape vcelku bez problému (snad až na detail: zařízení se teď jmenuje wlan2
místo wlan0
, ale to by snad mohlo jít někde nastavit). iwconfig
hlásí kartu jako IEEE 802.11abg
, takže funguje v celém pásmu, tj. např. při skenu vypíše AP v obou pásmech a stejně tak umí (i když ne úplně rychlý) handover mezi 2.4GHz a 5GHz. Oproti Broadcomu se Atheros (čas od času) nekouše (tak, že pomůže jen rfkill) .
Jediný, co mě zatím trochu zlobí, je jak kartu donutit, aby ve chvíli, když jsou dostupné AP se stejným ESSID v obou pásmech, aby bylo možné přepnout do jiného (* automatický handover při ztrátě signálu v jednom pásmu funguje v pořádku, ale já bych si rád vybral z AP se stejným ESSID, ale na jiném kanálu/pásmu). Někdy pomůže iwconfig wlanX channel Y
, ale je to sázka do loterie. Případně ideální by bylo, kdyby se nějak dalo nadefinovat, aby NetworkManager pro určité ESSID preferoval určité pásmo (ale využít uměl v případě nutnosti obojí).
Co mě ovšem překvapilo, je jaká prázdnota zeje v 5GHz pásmu. Kromě svého vlastního AP (a na balkóně taky signálu několika AP mého providera, na které odtam mám přímou viditelnost) jsem v okolí nenarazil na jedinou 5GHz síť. Přitom bydlím na jistém pražském sídlišti a 2.4GHz sítí je kolem jak naseto. Co vím, tak je 5GHz populární mezi providery (ale prý jsou i trasy v Praze, kde je „zasekanější“, než 2.4 GHz), ale nečekal jsem (vzhledem k dostupnosti zařízení v tomto pásmu z druhé ruky), že využití domácích sítí v 5GHz bude nulová. Tím spíše, že 5.2GHz je vyhraze čistě pro indoor.
Navíc s tím, jak se dnes masově rozšiřuje 802.11n, mající dvojnásobnou šířku pásma (takže zabere v 2.4GHz téměř skoro spektrum) by si člověk myslel, že spousta lidí přejde na 802.11a/n na 5GHz. Zajímalo by mě, čím to, že tam nikdo není. A co vy, používáte někdo 5GHz pro indoor?
Tiskni Sdílej:
- nevim jak s ath5k, ale s madwifi ovladacem je mozne vynutit 5 GHz pomoci 'iwpriv ath0 mode 11a'
Ani jedno, ani druhy:
[xx@xx]# iwconfig wlan2 modulation 11a Error for wireless request "Set Modulation" (8B2F) : SET failed on device wlan2 ; Operation not supported. [xx@xx]# iwpriv wlan2 mode 11a wlan2 no private ioctls.
Navic me jde spis o možnost preferovat jedno pásmo, než omezit provoz jen na toto pásmo...
- pouzivani 40 MHz kanalu AFAIK neni v Cesku povolene.
Pockej, ja mel pocit, ze je predepsan jen vykon (EIRP) a spektralni hustota, tj. 40MHz by musely vysilat s polovicnim vykonem, ne?
A i kdyby, tak 802.11n neni jen o 40MHz pasmu, ale hlavne o MIMO, coz samo o sobe dokaze skoro zdvojnasobit prenosovou rychlost pri dvou antenach...
- pro domaci wifiny se 5 GHz moc nehodi hned z nekolika duvodu (napr. mnoho pripojovanych notebooku, mobilu ... podporuje jen 2.4 GHz).
To neni argument. Existuji i notebooky, ktere 802.11a podporuji, pripadne lze dokoupit mini-PCI kartu za docela levno, navic je mozny mit dualni AP (sam to tak ted mam - 2.4GHz pro hosty a 5GHz pro sebe ).
Navíc by 5GHz krásně řešilo problémy např. studentských kolejí, nebo velkých kancelářských budov, které jsou ve 2.4GHz jen velmi těžko pokrytelné s WiFi...
Pockej, ja mel pocit, ze je predepsan jen vykon (EIRP) a spektralni hustota, tj. 40MHz by musely vysilat s polovicnim vykonem, ne?Je tam spousta dalsich veci neprimo, skrz pozadavek na dodrzovani prislusnych ETSI EN normem (zejm. ETSI EN 301 893), tam jsou ruzne pozadavky, napr. co se tyce spektralni masky (viz obrazek), ci DFS.
To neni argument. Existuji i notebooky, ktere 802.11a podporuji, pripadne lze dokoupit mini-PCITo je vcelku dobry argument proti 5GHz-only sitim urcenym pro pripojovani hostu. Samozrejme dualni site urcite smysl mit muzou.
Navíc by 5GHz krásně řešilo problémy např. studentských kolejí, nebo velkých kancelářských budov, které jsou ve 2.4GHz jen velmi těžko pokrytelné s WiFi...To je čím přesně? Větší odolností proti rušení nebo snad průchodností? Protože v našem železobetonovém krytu - neboli domě postaveném z materiálu nakradeného za socialismu - se 5GHz WiFi nedařilo moc dobře.
Nastartoval jsem linux (Fedora 14) a šlape vcelku bez problému (snad až na detail: zařízení se teď jmenuje wlan2 místo wlan0, ale to by snad mohlo jít někde nastavit)Stačí upravit konfigurační soubory
udev
u, např. v Debianu/*buntu je to v /etc/udev/rules.d/70-persistent-net.rules
. Obecně je to soubor nekde v /etc/udev/
, kde jsou definovaná jména síťových karet podle jejich MAC adres, takže stačí smazat nepotřebné položky a ty nové přejmenovat.
Alternativně jde použít ifrename
, pomocí kterého jde síťové rozhraní přejmenovat za chodu.