Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Používám jak GUI aplikace, tak ty textové a přestože mi tu běží Xka s KDE, trávím hodně času v konsoli a na příkazové řádce. Kombinuji tedy ovládání klávesnicí i myší podle toho, co je výhodnější. A říkal jsem si, že by se občas hodilo mít možnost přetáhnout soubor myší ze správce souborů (v KDE to je Dolphin) do příkazové řádky, kde mám rozdělanou nějakou práci a hlavně nalistovaný ten správný adresář. Příjemně mne překvapilo, že v KDE už tahle funkce je :-)
Tiskni
Sdílej:
jj, tohle je v KDE taky – v Dolphinu jde přes F4 otevřít panel s terminálem (a aktuální adresář je obousměrně synchronizovaný mezi GUI a příkazovou řádkou, takže můžeš používat cd
i klikat) a v Konsoli jde zase kliknout pravým tlačítkem a Otevřít správce souborů (v aktuální složce shellu).
Ještě by se mi líbilo, kdybych soubor z adresáře, který mám otevřený v příkazové řádce, mohl snadno dostat do schránky nebo přetáhnout myší – např. do rozepsaného e-mailu. Myslel jsem, že to půjde přes xclip-copyfile
, ale tam jsem pak soubor neviděl ve schránce KDE a nešel nikam vložit (jen zase v příkazové řádce pomocí xclip-pastefile
).
Když ten soubor/adresář zkopíruješ do schránky a pak vložíš do textového editoru nebo do konsole, tak dostaneš ten název – akorát si z něj musíš odmazat file://
na začátku.
Je na to nejaký štandard, alebo si to kutí len KDE/QT?
Soubory jde přetahovat i třeba mezi Dolphinem a Gimpem nebo to běžně používám pro vkládání příloh do Thunderbirdu.
Ako na to reagujú ostatné KDE aplikácie keď máš ten súbor otvorený v editore, tiež si nejak interne zmení cestu k súboru?
Např. Kate si všimne, že soubor zmizel, ale myslí si, že byl smazán – neví, že byl přesunut a kam. Tohle by ale aplikace mohla poznat.
Přesun by šlo rozpoznat přes inotify, ale tam by AFAIK bylo potřeba sledovat jak zdrojový adresář, tak cílový, abys věděl, kam byl soubor přesunut. Jenže protože nevíš, kam uživatel bude soubor přesouvat, tak bys musel sledovat úplně všechno… takže to se nedělá. Případně by sis mohl zapamatovat číslo I-uzlu souboru, a pak podle něj přesunutý soubor najít (pokud je pořád na tom samém disku), ale to je taky na dlouho. Nejlepší by bylo vylepšit inotify, aby stačilo sledovat zdrojový adresář a dozvěděl ses, kam se soubor přesunul.
A např. v Netbeans to funguje dobře – když refaktoruji a přesouvám nebo přejmenovávám soubory, tak mi v panelech zůstanou otevřené, ale tam je to jednoduché, protože to dělá všechno jedna aplikace a ta ví, kam co přesunula.
Přesun by šlo rozpoznat přes inotify, ale tam by AFAIK bylo potřeba sledovat jak zdrojový adresář, tak cílový, abys věděl, kam byl soubor přesunut.rtfm fanotify, udalost FAN_MOVED_FROM.
To je super, jestli už to jde. Já právě našel akorát nějaké diskuse o inotify (!= fanotify), kde se tohle řešilo, a závěr z toho byl, že musíš sledovat i cílovou složku.
A jinak se tam píše:
Currently, only a limited set of events is supported. In particular, there is no support for create, delete, and move events. (See inotify(7) for details of an API that does notify those events.)
asi je to dost novinka a ani ta dokumentace není moc zaktualizovaná.