Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
Minule jsem napsal svůj názor na využití ploch. Co si o tom myslím a jakou mají podle mě výhodu. Že jsem sáhl do vosího hnízda je mi jasné, ale ještě jednou opakuji, nejde o provokaci, ale o vyjádření názoru.
Pokud na počítači něco vytvářím, zvykl jsem si na to, že aktivně používané aplikace zobrazuji maximalizovaně. Pro vytvoření nějakého produktu jsem nikdy nepotřeboval velké množství programů. Přesto jestliže potřebuji více programů, je mi jedno zdali mezi nimi přepínám a přesouvám je z pozadí do popředí, nebo mám tyto programy ne několika plochách. V tom nevidím rozdíl. V práci si na jednu plochu spustím I-Deas a na druhou plochu terminál a na třetí plochu texťák na poznámky. Doma si pustím Firefox, Thunderbird, TotalCommander, OpenOffice, PSPad, TopStyle a putty. Popřípadě nějaký další program, dle nutnosti a potřeby. Přepínání mezi nimi nemám sebemenší problém. Spustit si nějakou jinou , na desktopu minimálně používanou, aplikaci klidně můžu a pro zpřehlednění ji minimalizuji do systraye. (WinAmp, Gaim, eMule, ... .).
Nevýhoda podle mě nastává v případě, pokud používám několik ploch a na každé ploše mám spuštěno více jak jeden aktivně používaný program v maximalizovaném rozlišení, nebo se jen překrývají. Musím přepínat jak mezi plochami, tak mezi programy. V tom jsem zatím nenašel výhodu. Pkud programy běží na více plochách, nebo jen na jedné a v podstatě jen potřebuji mezi nimi přepínat, nevidím sebemenší výhodu v tom, že si musím pamatovat na jaké ploše je která a aplikace přepnout na onu plochu a pak ještě potřebnou aplikaci dát do popředí.
Nechápu argument, že na více plochách jde spustit více programů. Jak jsem se z názorů dočetl, jako optimální počet používaných ploch někteří považují 4 až 6.Jak jsem již napsal, nezdá se mi nikterak výhodné přepínat mezi plochami a zároveň ještě mezi programy na ploše. Pokud na každé ploše je jedna aplikace, pak výhody ploch chápu. Mít na jedné ploše spuštěných 10 programů není problém. Jestliže ve Firefoxu můžu mít 10 - 20 záložek a jde se v nich vyznat, proč bych nemohl mít spuštěno 10 - 20 programů?
Nepovažujte to za nějaký útok, nebo provokaci, ale hesla že v Linuxu si můžu pustit víc programů, protože nativně umí více ploch je podle mě demagogie. Je určitě dobře, že si uživatel může vybrat zdali bude používat jednu či více ploch. Přál bych ale Linuxu, aby možnost volby byla naplněna i v ostatních směrech.
Tiskni
Sdílej:
Web, email, konzole ... Ne ze by to bylo nejak moc uzitecne, ale je to hezke, kdyz se na tu plochu prepnu a uprostred plochy se kratce objevi, kde vlastne jsem
)