Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Byl publikován plán na odstranění XSLT z webových prohlížečů Chrome a Chromium. S odstraněním XSLT souhlasí také vývojáři Firefoxu a WebKit. Důvodem jsou bezpečnostní rizika a klesající využití v moderním webovém vývoji.
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Organizace Open Container Initiative (OCI) (Wikipedie), projekt nadace Linux Foundation, vydala Runtime Specification 1.3 (pdf), tj. novou verzi specifikace kontejnerového běhového prostředí. Hlavní novinkou je podpora FreeBSD.
Minule jsem napsal svůj názor na využití ploch. Co si o tom myslím a jakou mají podle mě výhodu. Že jsem sáhl do vosího hnízda je mi jasné, ale ještě jednou opakuji, nejde o provokaci, ale o vyjádření názoru.
Pokud na počítači něco vytvářím, zvykl jsem si na to, že aktivně používané aplikace zobrazuji maximalizovaně. Pro vytvoření nějakého produktu jsem nikdy nepotřeboval velké množství programů. Přesto jestliže potřebuji více programů, je mi jedno zdali mezi nimi přepínám a přesouvám je z pozadí do popředí, nebo mám tyto programy ne několika plochách. V tom nevidím rozdíl. V práci si na jednu plochu spustím I-Deas a na druhou plochu terminál a na třetí plochu texťák na poznámky. Doma si pustím Firefox, Thunderbird, TotalCommander, OpenOffice, PSPad, TopStyle a putty. Popřípadě nějaký další program, dle nutnosti a potřeby. Přepínání mezi nimi nemám sebemenší problém. Spustit si nějakou jinou , na desktopu minimálně používanou, aplikaci klidně můžu a pro zpřehlednění ji minimalizuji do systraye. (WinAmp, Gaim, eMule, ... .).
Nevýhoda podle mě nastává v případě, pokud používám několik ploch a na každé ploše mám spuštěno více jak jeden aktivně používaný program v maximalizovaném rozlišení, nebo se jen překrývají. Musím přepínat jak mezi plochami, tak mezi programy. V tom jsem zatím nenašel výhodu. Pkud programy běží na více plochách, nebo jen na jedné a v podstatě jen potřebuji mezi nimi přepínat, nevidím sebemenší výhodu v tom, že si musím pamatovat na jaké ploše je která a aplikace přepnout na onu plochu a pak ještě potřebnou aplikaci dát do popředí.
Nechápu argument, že na více plochách jde spustit více programů. Jak jsem se z názorů dočetl, jako optimální počet používaných ploch někteří považují 4 až 6.Jak jsem již napsal, nezdá se mi nikterak výhodné přepínat mezi plochami a zároveň ještě mezi programy na ploše. Pokud na každé ploše je jedna aplikace, pak výhody ploch chápu. Mít na jedné ploše spuštěných 10 programů není problém. Jestliže ve Firefoxu můžu mít 10 - 20 záložek a jde se v nich vyznat, proč bych nemohl mít spuštěno 10 - 20 programů?
Nepovažujte to za nějaký útok, nebo provokaci, ale hesla že v Linuxu si můžu pustit víc programů, protože nativně umí více ploch je podle mě demagogie. Je určitě dobře, že si uživatel může vybrat zdali bude používat jednu či více ploch. Přál bych ale Linuxu, aby možnost volby byla naplněna i v ostatních směrech.
Tiskni
Sdílej:
Web, email, konzole ... Ne ze by to bylo nejak moc uzitecne, ale je to hezke, kdyz se na tu plochu prepnu a uprostred plochy se kratce objevi, kde vlastne jsem
)