Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Zítra nám v práci budou přeinstalovávat server a stanice. Na řadu přijde nová verze komerčního operačního systému HP-UX a nová verze komerčního strojírenského systému I-Deas. Naštěstí nikomu nebude vadit, když se kdokoliv bude podílet na správě a instalaci a tak se na to docela těším.
Nemalou výhodu komerčních Unixů oproti Linuxu kterou spatřuji, je podpora autorů komerčních aplikací a hlavně dodavatelská podpora a snaha poradit při jakémkoliv problému. Uživatel se nesetká s radou stylu přečti si manuálovou stránku, nebo a co Google, znáš? Také neznám užitečnou součást kterou Linuxu podporuje a komerčním Unixu ne. Snad komerční Novell, který bude muset svůj Linux protlačit a pro uživatele udělat maximum vnese do Linuxu lidštější nádech.
Tiskni Sdílej:
Od komerčního OS (na který ale zatím nemám), bych to čekal a připadá mi přirozené, že to funguje.
Oproti Windows se HP-UX vyznačuje lepšími schopnostmi provozovat několik náročných aplikací (I-Deas, ADAMS, EASY5, NASTRAN) najednou.Windows tu nemám, nemůžu vyzkoušet. Na FC4 (distribuční jádro 2.6.16) jsem ze srandy zkusil kompilovat zdrojáky jádra s make -j60
. Až na swapování to bylo OK. Load 61 a v KDE jsem si ještě pustil DivX seriál -- netvrdím, že odezva byla okamžitá, ale pracovat by se na tom dalo.
Nemalou výhodu komerčních Unixů oproti Linuxu kterou spatřuji, je podpora autorů komerčních aplikací a hlavně dodavatelská podpora a snaha poradit při jakémkoliv problému. Uživatel se nesetká s radou stylu přečti si manuálovou stránku, nebo a co Google, znáš?Podle tveho posledniho prispevku se jedna o to, ze ti firma, ktera si necha zaplatit za nejaky soft, pomuze s instalaci HP-Ux. Nejak nemuzu pochopit souvislost mezi Linuxem, komercnim Unixem a komercni aplikaci. Prece vetsina firem, delajici komercni soft pro Linux ti pomuze s konfiguraci Linuxu. Zalezi, kolik ten soft stoji, timpadem jestli si ta firma muze dovolit delat takovou podporu. Co se tyce patri a nepatri. Kazdy soft ma sveho maintainera (vyvojare) a ten by ti poradil, kdybys mu zaplatil.
... pro tu operační systémy, za kterými někdo stojí.Za operacnim systemem by mel stat jeho administrator.
je to chyba dodavatele software, nebo autorů operačního systému?IMHO je to prevazne chyba dodavatele software. Kazdy soft by mel mit poradnou dokumentaci (anebo byt opensource). Pokud nekomu nestaci, ze to ma napsane, muze poprosit nekoho, kdo umi cist
Po administrátorovi se chce, aby systém udržoval, sledoval chyby, vytvářel a zálohoval účty.Jestli firme staci jen takovy administrator, tak se nedivim, ze potrebuje jeste nejakou podporu.
Linux je zatím hlavně o tom, že si někde stáhneš instalačku, nainstaluješ a řešíš co zase nejde a jak co nastavit.Pokud neni administratorem lama, ale skutecny administrator, tak si poradi.
Ehm?