Kryptografická knihovna OpenSSL byla vydána v nové verzi 4.0. Přehled změn v souboru CHANGES.md na GitHubu. Odstraněna byla podpora SSLv2 Client Hello a SSLv3. Ve výchozím nastavení byla zakázána podpora odmítnutých eliptických křivek v TLS dle RFC 8422. Přibyla například podpora Encrypted Client Hello (ECH, RFC 9849).
curl up 2026, tj. setkání vývojářů a uživatelů curlu, proběhne opět v Praze. O víkendu 23. a 24. května v Pracovně.
Aplikace pro ověřování věku uživatelů on-line platforem je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Půjde podle ní o bezplatné a snadno použitelné řešení, které pomůže chránit děti před škodlivým a nelegálním obsahem. Aplikace bude podle ní fungovat na jakémkoli zařízení a bude zcela anonymní.
V prosinci 2012 byla z linuxového jádra odstraněna podpora procesorů 386. Včera započalo odstraňování podpory procesorů 486.
IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Internet se, stejně jako všechny dnešní technologie, vyvíjí nezadržitelnou rychlostí. Pojďme se podívat a zrekapitulovat si, co se na nás v příštích letech v tomto odvětí chystá a jaké jsou vyhlídky.
V půlce března tohoto roku 2019 tomu bylo již 30 let od prvního internetového připojení, a tedy od vzniku internetu v takové podobě, kterou známe dnes. Je působivé, jak se za tak krátký časový úsek dokázal internet ukotvit v běžném životě každého z nás, jak dokázal změnit chování, komunikaci a návyky většiny obyvatelstva naší planety. V dnešní době nás internet obklopuje doslova ze všech stran a zvykáme si být nepřetržitě online.
Nemalý podíl na rozšíření internetu do všech sfér života má samozřejmě Linux, který v zásadě internet pohání. Jak je všem jistě známo, většina webových stránek a aplikací je postavena právě na Linuxu. Stejně tak všechny mobilní telefony a tablety s Androidem, z kterých uživatelé na internet dennodenně přistupují, jsou poháněny Linuxem. Nyní si internet skrze Linux nachází cestu i do běžných věcí jako jsou auta, televize, lednice a do dalších chytrých zařízení, z kterých se postupně stává nová platforma internetu věcí.
Právě internet věcí bude zřejmě další „next big thing“, která posune využití internetu na další úroveň. Od této platformy si slibujeme zásah v podstatě do všech odvětví včetně průmyslu, zdravotnictví, energetiky, dopravy, zemědělství a v neposlední řadě do fungování měst jako takových. Internet věcí by měl propojit postupně téměř všechna elektronická zařízení, která mezi sebou budou moci následně komunikovat. Ve městech bude možné dálkově a automaticky řídit a budou spolu navzájem komunikovat například systémy veřejného světlení, semafory a další prvky řízení dopravy, organizace parkování, sdílení a regulace veřejné dopravy nebo energetické systémy s cílem zefektivnění distribuce energií. V praxi bude každý elektronický prvek připojen na síť, která bude automaticky řízena neuronovou sítí. Ne nadarmo se dění nejen okolo internetu věcí označuje jako čtvrtá průmyslová revoluce.
V současné době je v České republice internet věcí postaven na NB-IoT, což je bezdrátová úzkopásmová LPWA technologie pracující na frekvenci 868 MHz. Její nespornou výhodou je možnost běhu ve 3G a dokonce i ve 2G GSM sítích. To umožňuje již dnes pokrytí pro IoT téměř na celém území Česka. Tato technologie přináší výhody v podobě nízké energetické náročnosti a možnosti širokého pokrytí, je ale velice pomalá, s dlouhou odezvou, a tudíž vhodná pouze pro určitý segment chytrých zařízení, která nejsou datově ani rychlostně náročná.
Velké změny ve využití a nasazení internetu věcí jsou očekávány s rozšířením 5G sítí. Jejich příchod ani zdaleka nepřinese výhody pouze pro uživatele mobilního internetu v podobě zvýšení rychlosti a dostupnosti mobilního internetu. Především pomůžou dosahovat téměř okamžité odezvy, budou operovat v širokém pásmu a dovolí masivní nárůst datového provozu.
To umožní kromě okamžité komunikace bezpečnostních zařízení a prvků ve městech například bezdrátové ovládání robotů při operacích bez jakékoliv prodlevy a s okamžitou odezvou. Odezva je klíčová i pro reakce v případě automatického řízení automobilů. Reakce autonomního vozidla se může zlepšit až o 100 milisekund, což při rychlosti 120 km/h sníží brzdnou dráhu až o 3 metry.
Okamžité reakce umožní postupné nasazení autonomních vozidel, které by mohly zcela změnit dopravu tak, jak ji známe v dnešní podobě. Okamžitá komunikace bez prodlení s vysokým datovým tokem bude mít v celosvětovém měřítku za následek zvýšení efektivnosti podniků, jelikož poskytne přesné informace o veškerých stavech bez jakýchkoliv prodlev. To vše by mělo v celosvětovém měřítku vést ke zvýšení efektivnosti a růstu světové ekonomiky.
V souvislosti s 5G internetem můžeme hovořit i o změnách přístupu k běžně používanému připojení k internetu. Mobilní internet je stále vnímán jako doplňkový k hlavnímu pevnému internetu, což se ale může změnit. Pevné internetové připojení dosahuje ve většině případů stabilní kvality, poskytuje neomezená data a nabízí vysoké rychlosti internetu. Pro zjištění rychlosti vlastního připojení konec konců stačí snadno využít online nástroj měření rychlosti internetu. Vše ale bude časem směřovat ke konvergenci, tedy postupnému spojování pevného a mobilního internetu. Například moderní standard 802.11ay umožňuje bezproblémové přechody mezi sítěmi. V budoucnu bude pevný i mobilní internet spolupracovat a může se stát, že jednoho dne mobilní sítě pevný internet zcela pohltí. Možná se i v Česku dočkáme, že budeme v těchto sítích dosahovat rychlosti až 40 Gb/s.
Změny ovšem budou postupné, nyní nás čeká ještě několik let vývoje a spojení pevného a mobilního internetu je pro nás zatím hudbou budoucnosti. Pevný ADSL internet bude i v příštích letech nadále nejpoužívanějším přístupovým bodem do světa internetu a prozatím se můžeme těšit na jeho neustálé zvyšování rychlosti a propustnosti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: