Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Internet se, stejně jako všechny dnešní technologie, vyvíjí nezadržitelnou rychlostí. Pojďme se podívat a zrekapitulovat si, co se na nás v příštích letech v tomto odvětí chystá a jaké jsou vyhlídky.
V půlce března tohoto roku 2019 tomu bylo již 30 let od prvního internetového připojení, a tedy od vzniku internetu v takové podobě, kterou známe dnes. Je působivé, jak se za tak krátký časový úsek dokázal internet ukotvit v běžném životě každého z nás, jak dokázal změnit chování, komunikaci a návyky většiny obyvatelstva naší planety. V dnešní době nás internet obklopuje doslova ze všech stran a zvykáme si být nepřetržitě online.
Nemalý podíl na rozšíření internetu do všech sfér života má samozřejmě Linux, který v zásadě internet pohání. Jak je všem jistě známo, většina webových stránek a aplikací je postavena právě na Linuxu. Stejně tak všechny mobilní telefony a tablety s Androidem, z kterých uživatelé na internet dennodenně přistupují, jsou poháněny Linuxem. Nyní si internet skrze Linux nachází cestu i do běžných věcí jako jsou auta, televize, lednice a do dalších chytrých zařízení, z kterých se postupně stává nová platforma internetu věcí.
Právě internet věcí bude zřejmě další „next big thing“, která posune využití internetu na další úroveň. Od této platformy si slibujeme zásah v podstatě do všech odvětví včetně průmyslu, zdravotnictví, energetiky, dopravy, zemědělství a v neposlední řadě do fungování měst jako takových. Internet věcí by měl propojit postupně téměř všechna elektronická zařízení, která mezi sebou budou moci následně komunikovat. Ve městech bude možné dálkově a automaticky řídit a budou spolu navzájem komunikovat například systémy veřejného světlení, semafory a další prvky řízení dopravy, organizace parkování, sdílení a regulace veřejné dopravy nebo energetické systémy s cílem zefektivnění distribuce energií. V praxi bude každý elektronický prvek připojen na síť, která bude automaticky řízena neuronovou sítí. Ne nadarmo se dění nejen okolo internetu věcí označuje jako čtvrtá průmyslová revoluce.
V současné době je v České republice internet věcí postaven na NB-IoT, což je bezdrátová úzkopásmová LPWA technologie pracující na frekvenci 868 MHz. Její nespornou výhodou je možnost běhu ve 3G a dokonce i ve 2G GSM sítích. To umožňuje již dnes pokrytí pro IoT téměř na celém území Česka. Tato technologie přináší výhody v podobě nízké energetické náročnosti a možnosti širokého pokrytí, je ale velice pomalá, s dlouhou odezvou, a tudíž vhodná pouze pro určitý segment chytrých zařízení, která nejsou datově ani rychlostně náročná.
Velké změny ve využití a nasazení internetu věcí jsou očekávány s rozšířením 5G sítí. Jejich příchod ani zdaleka nepřinese výhody pouze pro uživatele mobilního internetu v podobě zvýšení rychlosti a dostupnosti mobilního internetu. Především pomůžou dosahovat téměř okamžité odezvy, budou operovat v širokém pásmu a dovolí masivní nárůst datového provozu.
To umožní kromě okamžité komunikace bezpečnostních zařízení a prvků ve městech například bezdrátové ovládání robotů při operacích bez jakékoliv prodlevy a s okamžitou odezvou. Odezva je klíčová i pro reakce v případě automatického řízení automobilů. Reakce autonomního vozidla se může zlepšit až o 100 milisekund, což při rychlosti 120 km/h sníží brzdnou dráhu až o 3 metry.
Okamžité reakce umožní postupné nasazení autonomních vozidel, které by mohly zcela změnit dopravu tak, jak ji známe v dnešní podobě. Okamžitá komunikace bez prodlení s vysokým datovým tokem bude mít v celosvětovém měřítku za následek zvýšení efektivnosti podniků, jelikož poskytne přesné informace o veškerých stavech bez jakýchkoliv prodlev. To vše by mělo v celosvětovém měřítku vést ke zvýšení efektivnosti a růstu světové ekonomiky.
V souvislosti s 5G internetem můžeme hovořit i o změnách přístupu k běžně používanému připojení k internetu. Mobilní internet je stále vnímán jako doplňkový k hlavnímu pevnému internetu, což se ale může změnit. Pevné internetové připojení dosahuje ve většině případů stabilní kvality, poskytuje neomezená data a nabízí vysoké rychlosti internetu. Pro zjištění rychlosti vlastního připojení konec konců stačí snadno využít online nástroj měření rychlosti internetu. Vše ale bude časem směřovat ke konvergenci, tedy postupnému spojování pevného a mobilního internetu. Například moderní standard 802.11ay umožňuje bezproblémové přechody mezi sítěmi. V budoucnu bude pevný i mobilní internet spolupracovat a může se stát, že jednoho dne mobilní sítě pevný internet zcela pohltí. Možná se i v Česku dočkáme, že budeme v těchto sítích dosahovat rychlosti až 40 Gb/s.
Změny ovšem budou postupné, nyní nás čeká ještě několik let vývoje a spojení pevného a mobilního internetu je pro nás zatím hudbou budoucnosti. Pevný ADSL internet bude i v příštích letech nadále nejpoužívanějším přístupovým bodem do světa internetu a prozatím se můžeme těšit na jeho neustálé zvyšování rychlosti a propustnosti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: