Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Internet se, stejně jako všechny dnešní technologie, vyvíjí nezadržitelnou rychlostí. Pojďme se podívat a zrekapitulovat si, co se na nás v příštích letech v tomto odvětí chystá a jaké jsou vyhlídky.
V půlce března tohoto roku 2019 tomu bylo již 30 let od prvního internetového připojení, a tedy od vzniku internetu v takové podobě, kterou známe dnes. Je působivé, jak se za tak krátký časový úsek dokázal internet ukotvit v běžném životě každého z nás, jak dokázal změnit chování, komunikaci a návyky většiny obyvatelstva naší planety. V dnešní době nás internet obklopuje doslova ze všech stran a zvykáme si být nepřetržitě online.
Nemalý podíl na rozšíření internetu do všech sfér života má samozřejmě Linux, který v zásadě internet pohání. Jak je všem jistě známo, většina webových stránek a aplikací je postavena právě na Linuxu. Stejně tak všechny mobilní telefony a tablety s Androidem, z kterých uživatelé na internet dennodenně přistupují, jsou poháněny Linuxem. Nyní si internet skrze Linux nachází cestu i do běžných věcí jako jsou auta, televize, lednice a do dalších chytrých zařízení, z kterých se postupně stává nová platforma internetu věcí.
Právě internet věcí bude zřejmě další „next big thing“, která posune využití internetu na další úroveň. Od této platformy si slibujeme zásah v podstatě do všech odvětví včetně průmyslu, zdravotnictví, energetiky, dopravy, zemědělství a v neposlední řadě do fungování měst jako takových. Internet věcí by měl propojit postupně téměř všechna elektronická zařízení, která mezi sebou budou moci následně komunikovat. Ve městech bude možné dálkově a automaticky řídit a budou spolu navzájem komunikovat například systémy veřejného světlení, semafory a další prvky řízení dopravy, organizace parkování, sdílení a regulace veřejné dopravy nebo energetické systémy s cílem zefektivnění distribuce energií. V praxi bude každý elektronický prvek připojen na síť, která bude automaticky řízena neuronovou sítí. Ne nadarmo se dění nejen okolo internetu věcí označuje jako čtvrtá průmyslová revoluce.
V současné době je v České republice internet věcí postaven na NB-IoT, což je bezdrátová úzkopásmová LPWA technologie pracující na frekvenci 868 MHz. Její nespornou výhodou je možnost běhu ve 3G a dokonce i ve 2G GSM sítích. To umožňuje již dnes pokrytí pro IoT téměř na celém území Česka. Tato technologie přináší výhody v podobě nízké energetické náročnosti a možnosti širokého pokrytí, je ale velice pomalá, s dlouhou odezvou, a tudíž vhodná pouze pro určitý segment chytrých zařízení, která nejsou datově ani rychlostně náročná.
Velké změny ve využití a nasazení internetu věcí jsou očekávány s rozšířením 5G sítí. Jejich příchod ani zdaleka nepřinese výhody pouze pro uživatele mobilního internetu v podobě zvýšení rychlosti a dostupnosti mobilního internetu. Především pomůžou dosahovat téměř okamžité odezvy, budou operovat v širokém pásmu a dovolí masivní nárůst datového provozu.
To umožní kromě okamžité komunikace bezpečnostních zařízení a prvků ve městech například bezdrátové ovládání robotů při operacích bez jakékoliv prodlevy a s okamžitou odezvou. Odezva je klíčová i pro reakce v případě automatického řízení automobilů. Reakce autonomního vozidla se může zlepšit až o 100 milisekund, což při rychlosti 120 km/h sníží brzdnou dráhu až o 3 metry.
Okamžité reakce umožní postupné nasazení autonomních vozidel, které by mohly zcela změnit dopravu tak, jak ji známe v dnešní podobě. Okamžitá komunikace bez prodlení s vysokým datovým tokem bude mít v celosvětovém měřítku za následek zvýšení efektivnosti podniků, jelikož poskytne přesné informace o veškerých stavech bez jakýchkoliv prodlev. To vše by mělo v celosvětovém měřítku vést ke zvýšení efektivnosti a růstu světové ekonomiky.
V souvislosti s 5G internetem můžeme hovořit i o změnách přístupu k běžně používanému připojení k internetu. Mobilní internet je stále vnímán jako doplňkový k hlavnímu pevnému internetu, což se ale může změnit. Pevné internetové připojení dosahuje ve většině případů stabilní kvality, poskytuje neomezená data a nabízí vysoké rychlosti internetu. Pro zjištění rychlosti vlastního připojení konec konců stačí snadno využít online nástroj měření rychlosti internetu. Vše ale bude časem směřovat ke konvergenci, tedy postupnému spojování pevného a mobilního internetu. Například moderní standard 802.11ay umožňuje bezproblémové přechody mezi sítěmi. V budoucnu bude pevný i mobilní internet spolupracovat a může se stát, že jednoho dne mobilní sítě pevný internet zcela pohltí. Možná se i v Česku dočkáme, že budeme v těchto sítích dosahovat rychlosti až 40 Gb/s.
Změny ovšem budou postupné, nyní nás čeká ještě několik let vývoje a spojení pevného a mobilního internetu je pro nás zatím hudbou budoucnosti. Pevný ADSL internet bude i v příštích letech nadále nejpoužívanějším přístupovým bodem do světa internetu a prozatím se můžeme těšit na jeho neustálé zvyšování rychlosti a propustnosti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: