Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Internet se, stejně jako všechny dnešní technologie, vyvíjí nezadržitelnou rychlostí. Pojďme se podívat a zrekapitulovat si, co se na nás v příštích letech v tomto odvětí chystá a jaké jsou vyhlídky.
V půlce března tohoto roku 2019 tomu bylo již 30 let od prvního internetového připojení, a tedy od vzniku internetu v takové podobě, kterou známe dnes. Je působivé, jak se za tak krátký časový úsek dokázal internet ukotvit v běžném životě každého z nás, jak dokázal změnit chování, komunikaci a návyky většiny obyvatelstva naší planety. V dnešní době nás internet obklopuje doslova ze všech stran a zvykáme si být nepřetržitě online.
Nemalý podíl na rozšíření internetu do všech sfér života má samozřejmě Linux, který v zásadě internet pohání. Jak je všem jistě známo, většina webových stránek a aplikací je postavena právě na Linuxu. Stejně tak všechny mobilní telefony a tablety s Androidem, z kterých uživatelé na internet dennodenně přistupují, jsou poháněny Linuxem. Nyní si internet skrze Linux nachází cestu i do běžných věcí jako jsou auta, televize, lednice a do dalších chytrých zařízení, z kterých se postupně stává nová platforma internetu věcí.
Právě internet věcí bude zřejmě další „next big thing“, která posune využití internetu na další úroveň. Od této platformy si slibujeme zásah v podstatě do všech odvětví včetně průmyslu, zdravotnictví, energetiky, dopravy, zemědělství a v neposlední řadě do fungování měst jako takových. Internet věcí by měl propojit postupně téměř všechna elektronická zařízení, která mezi sebou budou moci následně komunikovat. Ve městech bude možné dálkově a automaticky řídit a budou spolu navzájem komunikovat například systémy veřejného světlení, semafory a další prvky řízení dopravy, organizace parkování, sdílení a regulace veřejné dopravy nebo energetické systémy s cílem zefektivnění distribuce energií. V praxi bude každý elektronický prvek připojen na síť, která bude automaticky řízena neuronovou sítí. Ne nadarmo se dění nejen okolo internetu věcí označuje jako čtvrtá průmyslová revoluce.
V současné době je v České republice internet věcí postaven na NB-IoT, což je bezdrátová úzkopásmová LPWA technologie pracující na frekvenci 868 MHz. Její nespornou výhodou je možnost běhu ve 3G a dokonce i ve 2G GSM sítích. To umožňuje již dnes pokrytí pro IoT téměř na celém území Česka. Tato technologie přináší výhody v podobě nízké energetické náročnosti a možnosti širokého pokrytí, je ale velice pomalá, s dlouhou odezvou, a tudíž vhodná pouze pro určitý segment chytrých zařízení, která nejsou datově ani rychlostně náročná.
Velké změny ve využití a nasazení internetu věcí jsou očekávány s rozšířením 5G sítí. Jejich příchod ani zdaleka nepřinese výhody pouze pro uživatele mobilního internetu v podobě zvýšení rychlosti a dostupnosti mobilního internetu. Především pomůžou dosahovat téměř okamžité odezvy, budou operovat v širokém pásmu a dovolí masivní nárůst datového provozu.
To umožní kromě okamžité komunikace bezpečnostních zařízení a prvků ve městech například bezdrátové ovládání robotů při operacích bez jakékoliv prodlevy a s okamžitou odezvou. Odezva je klíčová i pro reakce v případě automatického řízení automobilů. Reakce autonomního vozidla se může zlepšit až o 100 milisekund, což při rychlosti 120 km/h sníží brzdnou dráhu až o 3 metry.
Okamžité reakce umožní postupné nasazení autonomních vozidel, které by mohly zcela změnit dopravu tak, jak ji známe v dnešní podobě. Okamžitá komunikace bez prodlení s vysokým datovým tokem bude mít v celosvětovém měřítku za následek zvýšení efektivnosti podniků, jelikož poskytne přesné informace o veškerých stavech bez jakýchkoliv prodlev. To vše by mělo v celosvětovém měřítku vést ke zvýšení efektivnosti a růstu světové ekonomiky.
V souvislosti s 5G internetem můžeme hovořit i o změnách přístupu k běžně používanému připojení k internetu. Mobilní internet je stále vnímán jako doplňkový k hlavnímu pevnému internetu, což se ale může změnit. Pevné internetové připojení dosahuje ve většině případů stabilní kvality, poskytuje neomezená data a nabízí vysoké rychlosti internetu. Pro zjištění rychlosti vlastního připojení konec konců stačí snadno využít online nástroj měření rychlosti internetu. Vše ale bude časem směřovat ke konvergenci, tedy postupnému spojování pevného a mobilního internetu. Například moderní standard 802.11ay umožňuje bezproblémové přechody mezi sítěmi. V budoucnu bude pevný i mobilní internet spolupracovat a může se stát, že jednoho dne mobilní sítě pevný internet zcela pohltí. Možná se i v Česku dočkáme, že budeme v těchto sítích dosahovat rychlosti až 40 Gb/s.
Změny ovšem budou postupné, nyní nás čeká ještě několik let vývoje a spojení pevného a mobilního internetu je pro nás zatím hudbou budoucnosti. Pevný ADSL internet bude i v příštích letech nadále nejpoužívanějším přístupovým bodem do světa internetu a prozatím se můžeme těšit na jeho neustálé zvyšování rychlosti a propustnosti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: