Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Ministerstvo vnitra odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat [𝕏].
Před rokem byla streamovací služba HBO Max přejmenována na Max. Dle managementu slovo HBO v názvu nebylo důležité. Včera byl Max přejmenován zpět na HBO Max. Kolik milionů dolarů to stálo? 😂
Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty, aplikace, řešení, webové stránky a webové služby poskytované čínskou společností DeepSeek. Na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhodla o jejich zákazu vláda Petra Fialy na jednání ve středu 9. července 2025.
Internet se, stejně jako všechny dnešní technologie, vyvíjí nezadržitelnou rychlostí. Pojďme se podívat a zrekapitulovat si, co se na nás v příštích letech v tomto odvětí chystá a jaké jsou vyhlídky.
V půlce března tohoto roku 2019 tomu bylo již 30 let od prvního internetového připojení, a tedy od vzniku internetu v takové podobě, kterou známe dnes. Je působivé, jak se za tak krátký časový úsek dokázal internet ukotvit v běžném životě každého z nás, jak dokázal změnit chování, komunikaci a návyky většiny obyvatelstva naší planety. V dnešní době nás internet obklopuje doslova ze všech stran a zvykáme si být nepřetržitě online.
Nemalý podíl na rozšíření internetu do všech sfér života má samozřejmě Linux, který v zásadě internet pohání. Jak je všem jistě známo, většina webových stránek a aplikací je postavena právě na Linuxu. Stejně tak všechny mobilní telefony a tablety s Androidem, z kterých uživatelé na internet dennodenně přistupují, jsou poháněny Linuxem. Nyní si internet skrze Linux nachází cestu i do běžných věcí jako jsou auta, televize, lednice a do dalších chytrých zařízení, z kterých se postupně stává nová platforma internetu věcí.
Právě internet věcí bude zřejmě další „next big thing“, která posune využití internetu na další úroveň. Od této platformy si slibujeme zásah v podstatě do všech odvětví včetně průmyslu, zdravotnictví, energetiky, dopravy, zemědělství a v neposlední řadě do fungování měst jako takových. Internet věcí by měl propojit postupně téměř všechna elektronická zařízení, která mezi sebou budou moci následně komunikovat. Ve městech bude možné dálkově a automaticky řídit a budou spolu navzájem komunikovat například systémy veřejného světlení, semafory a další prvky řízení dopravy, organizace parkování, sdílení a regulace veřejné dopravy nebo energetické systémy s cílem zefektivnění distribuce energií. V praxi bude každý elektronický prvek připojen na síť, která bude automaticky řízena neuronovou sítí. Ne nadarmo se dění nejen okolo internetu věcí označuje jako čtvrtá průmyslová revoluce.
V současné době je v České republice internet věcí postaven na NB-IoT, což je bezdrátová úzkopásmová LPWA technologie pracující na frekvenci 868 MHz. Její nespornou výhodou je možnost běhu ve 3G a dokonce i ve 2G GSM sítích. To umožňuje již dnes pokrytí pro IoT téměř na celém území Česka. Tato technologie přináší výhody v podobě nízké energetické náročnosti a možnosti širokého pokrytí, je ale velice pomalá, s dlouhou odezvou, a tudíž vhodná pouze pro určitý segment chytrých zařízení, která nejsou datově ani rychlostně náročná.
Velké změny ve využití a nasazení internetu věcí jsou očekávány s rozšířením 5G sítí. Jejich příchod ani zdaleka nepřinese výhody pouze pro uživatele mobilního internetu v podobě zvýšení rychlosti a dostupnosti mobilního internetu. Především pomůžou dosahovat téměř okamžité odezvy, budou operovat v širokém pásmu a dovolí masivní nárůst datového provozu.
To umožní kromě okamžité komunikace bezpečnostních zařízení a prvků ve městech například bezdrátové ovládání robotů při operacích bez jakékoliv prodlevy a s okamžitou odezvou. Odezva je klíčová i pro reakce v případě automatického řízení automobilů. Reakce autonomního vozidla se může zlepšit až o 100 milisekund, což při rychlosti 120 km/h sníží brzdnou dráhu až o 3 metry.
Okamžité reakce umožní postupné nasazení autonomních vozidel, které by mohly zcela změnit dopravu tak, jak ji známe v dnešní podobě. Okamžitá komunikace bez prodlení s vysokým datovým tokem bude mít v celosvětovém měřítku za následek zvýšení efektivnosti podniků, jelikož poskytne přesné informace o veškerých stavech bez jakýchkoliv prodlev. To vše by mělo v celosvětovém měřítku vést ke zvýšení efektivnosti a růstu světové ekonomiky.
V souvislosti s 5G internetem můžeme hovořit i o změnách přístupu k běžně používanému připojení k internetu. Mobilní internet je stále vnímán jako doplňkový k hlavnímu pevnému internetu, což se ale může změnit. Pevné internetové připojení dosahuje ve většině případů stabilní kvality, poskytuje neomezená data a nabízí vysoké rychlosti internetu. Pro zjištění rychlosti vlastního připojení konec konců stačí snadno využít online nástroj měření rychlosti internetu. Vše ale bude časem směřovat ke konvergenci, tedy postupnému spojování pevného a mobilního internetu. Například moderní standard 802.11ay umožňuje bezproblémové přechody mezi sítěmi. V budoucnu bude pevný i mobilní internet spolupracovat a může se stát, že jednoho dne mobilní sítě pevný internet zcela pohltí. Možná se i v Česku dočkáme, že budeme v těchto sítích dosahovat rychlosti až 40 Gb/s.
Změny ovšem budou postupné, nyní nás čeká ještě několik let vývoje a spojení pevného a mobilního internetu je pro nás zatím hudbou budoucnosti. Pevný ADSL internet bude i v příštích letech nadále nejpoužívanějším přístupovým bodem do světa internetu a prozatím se můžeme těšit na jeho neustálé zvyšování rychlosti a propustnosti.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: