Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
Na červnové vydání Debianu 12 „Bookworm“ navázala řada jeho derivátů, které povýšily základ systému: Crunchbangplusplus, Sparky Linux, SysLinuxOS či Proxmox. Aktualizovány byly také další distribuce IPFire, Tails nebo Univention Corporate Server. Základ systému povýšil i Nobara Project založený na Fedoře. Pozornost mezitím vzbudil Red Hat oznámením změny zveřejňování zdrojových kódů Enterprise Linuxu.
Linuxová distribuce IPFire pro síťové prvky byla aktualizována opět po zhruba dvou měsících, 175. várka obsahuje několik tuctů povýšených balíčků, zvláště Linux 6.1.30 a OpenSSL 3.1.1. Naopak PowerTOP se dočkal odstranění, některé části konfigurace byly pročištěny.
Pravidelná aktualizace „živé“ distribuce Tails vybavené nástroji pro ochranu soukromí, zvláště z projektu Tor, ve verzi 5.14 přinesla obvyklé povýšení webového prohlížeče Tor Browser (12.0.7), další várku vylepšení použitelnosti perzistentního úložiště dat, ale především jeho převod na šifrování LUKS2 s využitím Argon2, pročež je stávajícím uživatelům doporučováno změnit heslovou frázi.
Crunchbangplusplus (#!++) je jeden z duchovních nástupců „živé“ distribuce Crunchbang, podobně jako BunsenLabs. Stále založený na Debianu, nyní povýšil na novou stabilní větev „Bookworm“. Tudíž přebírá aktualizované balíčky od jádra Linux řady 6.1 a po mj. knihovny GTK 4.0, nyní lépe integrované v minimalistickém grafickém prostředí kolem správce oken Openbox, které dostalo také nový tmavý motiv vzhledu. Ke stažení jsou obrazy systému pro architekturu x86_64 a stále i 32bitovou x86 (aspoň i686), v obou případech se těsně vejdou do 2 GB.
Další desktopová distribuce založená na Debianu, která povýšila na „Bookworm“, je Sparky Linux. Nabízí na výběr různá desktopová prostředí – KDE Plasma, LXQt, MATE nebo Xfce – v novém vydání 7.0 v aktuálních verzích, obsažených právě v Debianu 12, potažmo také obrazy bez desktopového prostředí (úplně, nebo jen s Openboxem, trochu jako zmíněný Crunchbang), ty i 32bitové. V čem se Sparky Linux odlišuje od čistého Debianu, to je nejen výběr předinstalovaných aplikací, ale také vlastní repozitáře s novějšími verzemi či dalšími, místy proprietárními aplikacemi, které jsou představovány na webu distribuce. Z těch nedávno představených jsou to např. textový editor Pulsar (fork Atomu).
Sparky Linux má vedle těchto vydání ještě průběžně aktualizovanou větev, která využívá repozitáře Debianu „testing“. Stávající instalace této větve se automaticky staly instancemi vydání verze 7, jinak uživatelé mohou změnit repozitáře na Debian „Trixie“ a budoucí Sparky 8.
Do třetice povýšila na Debian „Bookworm“ distribuce SysLinuxOS, která na desktopu obsahuje přednastavené různé nástroje pro systémové a síťové administrátory. Vedle aplikací pro sledování sítě, vzdálený přístup atd. obsahuje také Wine, VirtualBox, klienty pro Skype a Zoom nebo webové prohlížeče včetně Tor Browseru či Microsoft Edge. Jde o 4,6GB „živý“ obraz (pro x86_64) s grafickým instalátorem Calamares a desktopovým prostředím MATE nebo GNOME; ve variantě s MATE obsahuje vydání 12 jádro řady 6.3, novější než 6.1 přímo z Debianu.
Firma Red Hat vyvíjí distribuci Enterprise Linux (RHEL) s komerční podporou, ale existuje řada jeho alternativních sestavení. Nejznámějším „komunitním“ sestavením byl CentOS, později de facto pod kontrolou Red Hatu, který na sklonku roku 2020 oznámil jeho ukončení. Tehdy byl model vývoje takový, že Red Hat jednou za čas vzal vydání převážně komunitní distribuce Fedora a založil na něm nový Enterprise Linux, z jehož veřejných zdrojových kódů byl s větším či menším zpožděním sestaven CentOS, potažmo alternativní distribuce třetích stran, jako např. Oracle Linux. V roce 2019 Red Hat představil novou, průběžně aktualizovanou distribuci CentOS Stream. RHEL je počínaje vydáním 9 z jara 2022 založený právě na CentOS Stream, který je v aktualizacích zpravidla o kousek napřed. Alternativní sestavení RHEL pokračovala, např. korporátní Oracle Linux, a místo CentOS zaujaly především AlmaLinux a Rocky Linux.
Red Hat nyní znovu rozbouřil vody, když oznámil, že zdrojové kódy Enterprise Linuxu již nebude zveřejňovat – veřejný zůstane CentOS Stream, ale kód pro sestavení RHEL bude dostupný pouze zákazníkům a partnerům. To by zkomplikovalo vytváření alternativních sestavení binárně kompatibilních právě s RHEL. Vyrojily se četné reakce uživatelů, samozřejmě tvůrců právě alternativních sestavení (zvláště AlmaLinux nebo Rocky Linux, které hodlají pokračovat ve svých projektech), ale také Software Freedom Conservancy, podle níž by takový přístup porušoval licenční podmínky (GNU GPL), resp. „ducha“ svobodného softwaru. V podstatě jde o situaci, kdy si zákazník na základě licence vyžádá zdrojové kódy, ale pokud je zveřejní (opět v souladu s licencí), dodavatel mu odepře přístup k budoucím verzím softwaru. To obvykle nebyl problém v počátcích projektu GNU v 80. a 90. letech, kdy software byl běžně „krabicový“, ale od té doby se distribuční model výrazně proměnil směrem k četným průběžným aktualizacím přes internet. Navíc i Red Hat přes repozitáře distribuuje velké množství softwaru, který ani sám nevyvíjí.
Souběžně proběhla informace o tom, že Red Hat v tichosti rozšířil nabídku bezplatných vývojářských licencí pro Enterprise Linux, představených krátce po oznámení konce CentOS, z 16 na 240 strojů. Šlo ale o technickou chybu.
Corporate Server firmy Univention v obvyklém pololetním vydání obsahuje drobná vylepšení a opravy administračního rozhraní, aktualizuje balíčky a dále verze 5.0-4 dokončuje přechod distribučních nástrojů na Python 3. Nicméně základem systému nadále zůstává Debian 10 „Buster“. Povýšení na současný „Bookworm“ je plánováno s vydáním UCS 5.2, vyžádá si to ale i přechodné vydání 5.1 vycházející z Debianu 11 „Bullseye“.
Naopak serverové distribuce firmy Proxmox na Debian 12 „Bookworm“ povýšily: Virtual Environment 8.0, Backup Server 3.0 a Mail Gateway 8.0. Na rozdíl od současného Debianu ovšem používají novější jádro Linux 6.2 a souborový systém ZFS 2.1.12. Distribuční instalátor má alternativní textové rozhraní. V případě virtualizačního prostředí je QEMU 8.0.2, LXC zůstává 5.0.2, výchozí Ceph je Quincy 17.2 a administrační rozhraní dostalo četná vylepšení. E-mailový server dostal antispam Apache SpamAssassin 4.0.0 a databázový systém PostgreSQL 15.3. V distribuci pro zálohování byla vylepšena práce s páskovými médii.
Derivát Fedora Linuxu s herními optimalizacemi Nobara Project se posunul k jarnímu vydání Fedory. Nobara 38 tedy používá její repozitáře včetně GNOME 44 nebo KDE Plasma 5.27, některé knihovny či samotné jádro nahrazuje vlastními, často opatchovanými sestaveními, např. v GStreamer 1.22 podporuje AV1, podobně třeba Mesa 23.1.3, ale oproti Fedoře sestavená starším LLVM 15 kvůli hlášené regresi ve hře Team Fortress 2. Další zvláštností je, že Nobara Project preferuje AppArmor před SELinuxem. V novém vydání také např. jako zdroj balíčků Flatpak používá Flathub, nikoliv repozitáře Fedora Project. Ve výchozím výběru softwaru jsou např. Wine, Steam, Lutris, přednastavený repozitář RPMFusion, volitelně proprietární ovladače GPU Nvidia, usnadněno je zprovoznění Protonu, OBS Studia či DaVinci Resolve.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz