OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Po novoroční salvě nových distribucí přišlo zpomalení, ale pak také Slackware 15.0 (a odpovídající nejen Zenwalk) nebo nová OpenMandriva LX. Ožil Peppermint OS, zajímavá desktopová distribuce je Nitrux a aktualizovány byly také deepin, ArchLabs, antiX, OPNsense, Raspberry Pi OS, Tiny Core Linux, Trisquel nebo Qubes OS.
Čínské desktopové prostředí deepin a stejnojmenná distribuce založená na Debianu (stále „Buster“) opět po pár měsících dostaly várku aktualizací. Výčet změn je charakteristický pro uživatelskou zkušenost s tímto softwarovým dílem: instalátor konečně nepřepisuje oddíl EFI, základ webového prohlížeče byl na popud uživatelů povýšen z bezmála dva roky starého Chromia 83 na jen půl roku starou verzi 93, ale zato napříč desktopovým prostředím přibyla řada drobností jako např. možnost nastavit si vlastní upozornění na zátěž systému (CPU, využití paměti). Bizarní je pak zmínka o přeformulovaných podmínkách nakládání s osobními údaji, jejichž anglická verze byla o pouhý týden později stažena jakožto nejasný tupý překlad čínské verze.
Příznivci CrunchBang Linuxu, „živého“ obrazu Debianu s minimalistický prostředím vystavěným kolem správce oken Openbox, museli vzhledem ke konci projektu již před lety přejít na BunsenLabs, Crunchbangplusplus nebo jinou distribuci, což může být analogický projekt, ale založený na Arch Linuxu: průběžně je aktualizován ArchBang (ačkoliv jeho správce koketoval s přechodem na dláždícího správce oken i3) a zrovna v lednu bylo po delší odmlce vydáno nové sestavení ArchLabs Linuxu, které nabízí vícero správců oken včetně nově Sway (nad Waylandem) či dk.
Nejnovější řada distribuce antiX je 21 založená na Debianu 11 „Bullseye“ (když nepočítáme průběžně aktualizovaný „Sid“), začátkem roku se dostalo posledního vydání 17.5 té nejstarší ještě na Debianu 9 „Stretch“ a konečně je tu také prostřední, nyní 19.5, vycházející z Debianu „Buster“. antiX je charakteristický mj. tím, že se drží System V initu místo systemd a v současné aktualizaci se zbavuje i závislosti na elogind (logind vytrženého ze systemd), jako náhradu používá seatd a ConsoleKit. Jinak jde především o povýšení základních balíčků včetně např. v obrazech systému s grafickým rozhraním správce oken IceWM (2.9.5) nebo Firefoxu (ESR 91.5).
Firewallový BSD systém OPNsense s novým rokem, jak bylo avizováno, přešel z HardenedBSD přímo na FreeBSD, a to řady 13.x. Vydání 22.1 „Observant Owl“ tudíž vedle zrychlení startu či nových funkcí – např. logování podle RFC 5424 nebo přepracovaný kód IPv4 i IPv6 – také některou funkcionalitu odstraňuje, např. podporu některých novějších síťových karet Realtek nebo starších šifrovacích algoritmů, a vůbec s ohledem na velkou změnu základu systému by stávající užitelé měli postupovat ostražitě.
Oficiální systém pro jednodeskové počítače Raspberry Pi dostal balík aktualizací, potažmo nové obrazy po třech měsících od přechodu na Debian „Bullseye“. Jde o převážně opravné vydání, které řeší některé chyby v desktopovém prostředí postaveném kolem LXDE a přidává několik možností nastavení grafického výstupu. Zvláště do nejmenšího obrazu systému (Lite) přibylo několik nových balíčků: mkvtoolnix, udisks2 a podpora archivů 7z a zip.
Nitrux není jen další variace „živý“ obraz Debianu s jiným výchozím desktopovým prostředím a výběrem aplikací. Nebo – je, ale velmi svérázně pojatá. Středobodem je desktopové prostředí KDE Plasma, a to ve verzích blízko upstreamu, ovšem nejen s vlastním motivem vzhledu, ale i panelem Latte Dock, upravenými widgety a konfigurací, potažmo častým využitím frameworku MauiKit pro konvergentní uživatelská rozhraní aplikací. Vůbec systém je postavený nad Debianem „Sid“, tedy tím vždy nejčerstvějším, byť za cenu třeba ještě nevyladěných závislostí balíčků, což však Nitrux u aplikací obchází protežování balíčků AppImage. Krom toho distribuce nepoužívá init systemd, nýbrž OpenRC, potažmo nabízí alternativní sestavení jádra jako Liquorix či XanMod (nebo také Linux-libre), provázená co nejnovějšími, volitelně i vývojovými verzemi grafických knihoven jako Mesa z upstreamu.
To bychom vlastně měli také současné vydání 2.0.0 v kostce, konkrétně obsahuje: různá sestavení Linuxu řady 5.15 či 5.16, Mesa 21.3.5 nebo také 22.0, KDE Plasma 5.23.5 (s upravenou konfigurací mj. správce oken KWin), KDE Gear 21.12.1,… Firefox 96, LibreOffice 7.5.2 aj. Ke stažení jsou na výběr dva obrazy systému, oba pro x86_64, ale ten minimalistický neobsahuje popsané prostředí KDE Plasma, nýbrž jen správce oken JWM s tím, že zbytek si uživatel stáhne posléze.
Jako každou zimu byl vydán nový Tiny Core Linux, jak už název naznačuje, vskutku minimalistická linuxová distribuce, což je poměrně časté přízvisko, nicméně Tiny Core jej zcela naplňuje: základ systému s busyboxem se vejde do cca 20 MB, méně bez GUI, nebo o kousek více s jednoduchým GUI kolem správce oken FLWM. Vydání 13.0 povyšuje na Linux 5.15, GCC 11.2, glibc 2.34 a binutils 2.37, busybox 1.34.1,… a vylepšuje několik distribučních skriptů. Primárně jde o 32bitovou (x86) distribuci, ke stažení jsou ale i 64bitové obrazy, potažmo sestavení pro ARM.
Licenčně svobodná – podle Free Software Foundation – distribuce Trisquel je derivát Ubuntu, z nějž odstraňuje proprietární ovladače, bloby a branding, takže jádro je Linux-libre nebo webový prohlížeč Abrowser odpovídající Firefoxu (navíc však nastavený s větším důrazem na ochranu soukromí). Teprve s vydáním 10.0 „Nabia“ je základem Ubuntu 20.04 s dlouhodobou podporou. Totiž, dosavadní 9.0 z podzimu 2020 staví na Ubuntu 18.04. Tato větev byla nyní také aktualizována: 9.0.2 je zřejmě poslední sestavení pro 32bitovou architekturu x86. Zato 10.0 přidává k x86_64 také počáteční podporu ARM, nejprve armhf a v plánu jsou také aarch64 a ppc64. Nadále je výchozí desktopové prostředí MATE, KDE Plasma, LXDE, nebo Sugar (z projektu OLPC) a dále je na výběr obraz pro síťovou instalaci.
Smyslem projektu Peppermint OS je poskytovat uživatelům jednoduché grafické prostředí pro přístup na web, taková analogie Chrome OS, ovšem postavená na konvenčním desktopovém GNU/Linuxu. Webové aplikace případně obaluje do samostatných instancí webového prohlížeče (site-specific browsers), s vlastními záznamy v nabídce prostředí. Poslední vydání pocházelo ze sklonku roku 2019, jenže hlavní vývojář Mark Greaves krátce nato zemřel. Peppermint OS se po dvou letech vrací v přepracované podobě: je založený na Debianu místo dřívějšího Ubuntu, používá upravené desktopové prostředí Xfce místo LXDE, instalátor je univerzální Calamares a webový prohlížeč se instaluje podle výběru správce až z uvítací obrazovky.
Po dlouhých 5,5 letech vydal Patrick Volkerding nový Slackware 15.0. Uživatelé jedné z nejstarších linuxových distribucí vůbec, pokud tedy neprovozují průběžně aktualizovaný Slackware -Current, tak dostávají Linux 5.15, podporu UEFI pro instalace na x86_64, nebo také stále také sestavení jádra pro cca 20 let stará pentia, GCC 11.2 a LLVM 13, glibc 2.33 a binutils 2.37, příp. (volitelně) desktopové prostředí KDE Plasma 5.23.5 nebo Xfce 4.16. Charakteristickým rysem Slackwaru je primitivní balíčkovací systém, který neřeší např. závislosti (mezi uživateli častý přístup je prostě nainstalovat celý obsah repozitářů najednou). Zato se příslušná sada nástrojů naučila alespoň zamykat soubory, aby nedocházelo ke kolizím mezi případnými souběžnými instalacemi balíčků.
Kdo má zájem o Slackware, ovšem jako přednastavenou konvenčnější desktopovou distribuci, nabízí se Zenwalk – také povýšený na stabilní verzi 15.0. Ten jako výchozí používá prostředí Xfce v konfiguraci inspirované Window Makerem, tradičně sofistikovanější nástroje pro správu balíčků – a pro instalaci dalších aplikací také AppImage a Flatpak.
Z dalších distribucí založených na Slackwaru je tu Absolute Linux a pracuje se na Salixu 15.0.
Qubes OS usiluje o zabezpečení systému tak, že uživatel může různé úlohy spouštět s samostatných virtuálních strojích (qubes) nad hypervizorem Xen. Aktualizované obrazy jsou vydávány obvykle jednou ročně – letošní verze 4.1.0 přináší Xen 4.14, povýšení linuxové distribuce v privilegované doméně (dom0) používané ke správě systému, ale také desktopového prostředí (nyní Xfce 4.14) na poněkud postarší Fedoru 32 (z jara 2020 – s toliko roční podporou), experimentální podporu běhu grafického rozhraní a zvukového serveru v jiné doméně, přepracovaný mechanismus qrexec pro komunikaci mezi virtuálními stroji, včetně pravidel pro spouštění úloh jinde, a samozřejmě nemohou chybět šablony některých nově vydaných distribucí jako Debian 11 „Bullseye“.
Současná OpenMandriva je vcelku pozoruhodná distribuce: k sestavení balíčků včetně jádra Linux používá LLVM, verze zahrnutého softwaru jsou poměrně čerstvé a k jejich správě je na výběr DNF (Fedora/RHEL) nebo Zypper (jako v openSUSE).
Opět po roce nové vydání – OMLx 4.3 – je k dispozici pro 64bitovou x86 i ARM, zatím však stále ne RISC-V. Používá LLVM 13, Linux 5.16, KDE Plasma 5.23.5 a Gear 21.12.2, LibreOffice 7.3,… či ffmpeg 5.0, PipeWire je nyní výchozí místo PulseAudia. V repozitářích je řada dalších zvláště desktopových aplikací i desktopových prostředí, a to nejen obvyklých GNOME, MATE, Xfce a LXQt, ale nově také např. shell z CutefishOS (postavený nad Qt5).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz