abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×

dnes 09:22 | Pozvánky

V Praze dnes probíhá Konference e-infrastruktury CESNET. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze i online na stránce konference.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
9.12. 20:11 | Nová verze

Byl vydán Debian 9.3, tj. třetí opravná verze Debianu 9 s kódovým názvem Stretch a Debian 8.10, tj. desátá opravná verze Debianu 8 s kódovým názvem Jessie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 9 a Debianu 8 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
9.12. 00:44 | Nová verze

Po 6 měsících vývoje od vydání verze 0.13.0 byla vydána verze 0.14.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené systémové distribuce GuixSD (Guix System Distribution). Na vývoji se podílelo 88 vývojářů. Přibylo 1 211 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 6 668. Aktualizována byla také dokumentace.

Ladislav Hagara | Komentářů: 3
8.12. 21:33 | Nová verze

Po půl roce vývoje od vydání verze 5.9 byla vydána nová stabilní verze 5.10 toolkitu Qt. Přehled novinek na wiki stránce. Současně byla vydána nová verze 4.5.0 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator nebo verze 1.10 nástroje pro překlad a sestavení programů ze zdrojových kódů Qbs.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
7.12. 11:11 | Komunita

Naprostá většina příjmů Mozilly pochází od výchozích webových vyhledávačů ve Firefoxu. Do konce listopadu 2014 měla Mozilla globální smlouvu se společností Google. Následně bylo místo jedné globální smlouvy uzavřeno několik smluv s konkrétními vyhledávači pro jednotlivé země. V USA byla podepsána pětiletá smlouva s vyhledávačem Yahoo. Dle příspěvku na blogu Mozilly podala společnost Yahoo na Mozillu žalobu ohledně porušení této

… více »
Ladislav Hagara | Komentářů: 0
7.12. 05:55 | Zajímavý článek

V Londýně probíhá konference věnovaná počítačové bezpečnosti Black Hat Europe 2017. Průběžně jsou zveřejňovány prezentace. Videozáznamy budou na YouTube zveřejněny o několik měsíců. Zveřejněna byla například prezentace (pdf) k přednášce "Jak se nabourat do vypnutého počítače, a nebo jak v Intel Management Engine spustit vlastní nepodepsaný kód". Dle oznámení na Twitteru, aktualizace vydaná společností Intel nevylučuje možnost útoku.

Ladislav Hagara | Komentářů: 5
7.12. 04:44 | Komunita

Virtualizační nástroj GNOME Boxy ve Fedoře 27 umožňuje jednoduše stáhnout a nainstalovat Red Hat Enterprise Linux, který je pro vývojáře zdarma. Vývojová verze GNOME Boxy již umožňuje jednoduše stáhnout a nainstalovat další linuxové distribuce. Ukázka na YouTube. Seznam distribucí a jejich verze, nastavení a cesty k ISO obrazům je udržován v knihovně a databázi libosinfo (GitLab).

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
7.12. 03:33 | Nová verze

Google Chrome 63 byl prohlášen za stabilní (YouTube). Nejnovější stabilní verze 63.0.3239.84 tohoto webového prohlížeče přináší řadu oprav a vylepšení. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Opraveno bylo 37 bezpečnostních chyb.

Ladislav Hagara | Komentářů: 10
6.12. 22:55 | Pozvánky

Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených technologií a otevřeného přístupu na 147. brněnský sraz, který proběhne v pátek 15. prosince od 18:00 hodin v restauraci Severka na rohu Tučkové a Zahradníkové.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
6.12. 22:33 | Komunita

V roce 2013 byl představen projekt Debsources, jehož cílem bylo a je poskytnout webové rozhraní ke zdrojovým kódům balíčků obsažených v Debianu. Projekt doteď běžel na doméně debian.net. Dnes bylo oznámeno, že projekt byl přesunut na oficiální infrastrukturu Debianu. Služba Debian Sources nově běží na doméně debian.org. V plánů je řada vylepšení. Již dnes je ke službě k dispozici API a procházet lze také patche a licence.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
Jak se vás potenciálně dotkne trend odstraňování analogového audio konektoru typu 3,5mm jack z „chytrých telefonů“?
 (8%)
 (1%)
 (1%)
 (1%)
 (75%)
 (14%)
Celkem 947 hlasů
 Komentářů: 45, poslední 1.12. 19:00
    Rozcestník
    Štítky: není přiřazen žádný štítek

    Vložit další komentář
    Petr Tomášek avatar 26.5.2015 09:39 Petr Tomášek | skóre: 37 | blog: Vejšplechty
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Dron od Erle Robotics běží na Snappy Ubuntu Core
    No, popravdě, není mi jasné, k čemu je drohu operační systém.
    26.5.2015 10:29 koudy
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Dron od Erle Robotics běží na Snappy Ubuntu Core
    Přece k tomu, aby se dal jednodušeji hacknout :)

    I když k tomu stačí vlastně GPS rušička (a asi z pr*ele klika) jak dokázali Iránci... (sakra jak se to píše? Prostě příslušník Iránského národa)

    Tady u toho bych už pochopil, proč je tam OS: http://www.geek.com/geek-pick/wasp-the-linux-powered-flying-spy-drone-that-cracks-wi-fi-gsm-netwokrs-1407741/
    FoxVK avatar 26.5.2015 16:12 FoxVK | skóre: 1 | blog: Nora linuxáka
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Dron od Erle Robotics běží na Snappy Ubuntu Core
    Tak přece aby jsi si nemusel psát ovladače pro ten ethernetový port :-P

    No ne tak ono je psaní téměř čehokoliv co nemusí být bůhví jak relatime příjemnější pod os než to šmoulit v MCU a dolep k němu různé moduly. Je to sice kanon na vrabce, ale ceny spadly docela nízko obzvláště pro západnější část světa.
    26.5.2015 16:59 koudy
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Dron od Erle Robotics běží na Snappy Ubuntu Core
    Joo - to zní pravděpodobněji než moje verze :D
    Petr Tomášek avatar 27.5.2015 00:21 Petr Tomášek | skóre: 37 | blog: Vejšplechty
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Dron od Erle Robotics běží na Snappy Ubuntu Core
    No, jenže ovládání drona je dost realtimový na to, aby se to psalo lépe pod nějakým MCU (nemusí být nutně 8bit ;-) ).
    vlk avatar 27.5.2015 14:49 vlk | skóre: 22 | blog: u_vlka
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Dron od Erle Robotics běží na Snappy Ubuntu Core

    to teda nemusi byt realtime, tam mas casu dost nez zareagujes. ved ani tie motory nezmenia otacky okamzite ale chvilu to trva..

    ked to ovlada clovek zo zemi, tak ten ma reakcie casto dlhsie sekundu a tiez to lieta.

    You don't exist, Go away !
    Jendа avatar 27.5.2015 15:32 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Dron od Erle Robotics běží na Snappy Ubuntu Core
    to teda nemusi byt realtime, tam mas casu dost nez zareagujes. ved ani tie motory nezmenia otacky okamzite ale chvilu to trva..
    Potřebuješ to několikrát za sekundu a to normální Linux nemusí vždy dát.
    ked to ovlada clovek zo zemi, tak ten ma reakcie casto dlhsie sekundu a tiez to lieta.
    Člověk neovládá drona ve smyslu že by nastavoval otáčky motorů podle naklonění.
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    Jendа avatar 26.5.2015 19:15 Jendа | skóre: 74 | blog: Výlevníček | JO70FB
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Dron od Erle Robotics běží na Snappy Ubuntu Core
    Abys do něj mohl připojit wifi, 3G modem, kameru, rádio a měl na to už hotové drivery (jsou v kernelu). A abys k tomu měl snadno dostupné knihovny (aircrack, opencv, gnuradio).
    Why did the multithreaded chicken cross the road? to To other side. get the
    Vykook avatar 26.5.2015 23:53 Vykook | skóre: 23 | blog: Tomas
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Dron od Erle Robotics běží na Snappy Ubuntu Core
    Bez něj tam nerozjedeš Chrome a Libre Office.
    Nejde nám o dobro druhých. Nejde nám o bohatství. Jde o čisté opojení mocí.
    Petr Tomášek avatar 27.5.2015 00:22 Petr Tomášek | skóre: 37 | blog: Vejšplechty
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Dron od Erle Robotics běží na Snappy Ubuntu Core
    To je fakt, jsem naprostej blb, že mě to nenapadlo dřív :-).
    27.5.2015 14:22 Gilhad | skóre: 20 | blog: gilhadoviny
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Dron od Erle Robotics běží na Snappy Ubuntu Core
    Pokud to nema byt pouze RC poletovadlo (i ta potrebujou nejakou tu logiku, ale jednodussi), ale dron s nejakou vlastni inteligenci, tak se hned vyroji rada ruznych problemu v ruznych vrstvach:

    - mel by se umet sam nejak automaticky stabilizovat, protoze uridit naraz radu vrtuli po cloveku nelze chtit (cili prekladat prikaz vpred na obe zadni vrtule pridat, predni trochu ubrat a pak zpetnou vazbu podle naklonu, aby se ani nanaklopil do boku, ani nezacal otacet a rozlozit to mezi mezi vrtule nejak pricetne)

    - mel by sam zvladat "jednodussi" prikazy typu "udrzuj vysku" "udrzuj smer", "udrzuj pozici" - tedy v realu cist mraky senzoru a na jejich zaklade urcovat strategii predchozi vrstve

    - cteni tech senzoru taky chce svoje, komunikuji ruznymi protokoly, ruzne casto, jejich data jsou potreba prubezne, cili je lepsi je drzet v pameti, nez se ptat porad znovu - a kdyz uz je mame, tak je asi take dobre je shromazdovat aspon po urcitou doby pro potreby jednak prumerovani a odstraneni sumu, jednak pro ucely varovani, kdyz se neco meni moc rychle (blizici se prekazky, pohyblive predmety, spatna funkce cehokoli)

    - taky by mel umoznit nejakou komunikaci s "ridicim strediskem" a pripojeni ruznych periferii, od blikacich pozicnich diod, prez kamery az po samonavadene rakety a fotonova torpeda

    - a kdyz uz mame takhle vybaveny system, tak mu muzeme zacit davat nejakou tu zakladni inteligenci typu "vzletni", pristan", "let na zadane souradnice", "vrat se domu, ale nenabourej" ...

    - a nad tim pak uz muzeme zacit delat nejakou rozumnou cinnost - "najdi osameleho cloveka v lese", "sleduj dany objekt", "prozkoumej oblast" ...

    no a kazda z techto vrstev ma svoje specialni pozadavky na pamet, vypocetni vykon, ostatni vrstvy ... psat to jako monolyt je prakticky vylouceno (cas, penize a menici se pozadavky), takze to musi byt komunikujici moduly, co kazdy dela neco jineho a bezi vsechny "naraz" - ty nizsi s minimalni latenci, ty vyssi s mnohem vetsimi naroky na procesorovy cas

    Cili nejaky framework, co to zastiti je nezbytny a tudiz tu je pozadavek na Operacni System - a zda se, ze vykon je dostatecny, aby to zvladaly i ty existujici a odladene v milionech kopii, coz je lepsi, nez psat novy a ladit ho v jednotkach instanci.

    (eternetove packety se musi nejak zpracovat prakticky hned jak prijdou a pouziji se az pozdeji jako treba webova stranka, do toho klavesnice, mys, zapisy na pevny disk, komunikace s tiskarnou, kdy do ni postupne cpu data, co kdysi kdosi dal tisknout a kdyz necekane ohlasi, ze dosel papir, tak se s tim nejak vyporadam a obnovim tisk od posledni spravne stranky ... nad tim treba Xka, nad nimi nejaky spravce oken, nad tim obecny webovy prohlizec, s pluginy, mezitim se nekde neco preklada a jinde pocita vysledovka za kvartal ... ono je to vlastne docela podobne)

    Založit nové vláknoNahoru

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.