Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Proč vůbec v roce 2013 uvažovat o nějakých DVD?
Problémem, co jsem řešil, je jak zálohovat „nenahraditelná“ data jako rodinné fotografie. RAID pole mi sice vždy vše přežilo, ale nerad bych zopakoval stejnou chybu jako jednou můj soused – omylem přepsal nesprávný diskový oddíl a data byla nenávratně ztracena RAID, neRAID. V takovém případě se hodí nějaká oddělená kopie dat. Původně jsem zvažoval použití některé z „cloudových“ služeb, což znamená každý měsíc provozovatele služby sponzorovat jistým finančním obnosem a k tomu ještě trpět neblahým pocitem, že se člověk musí spoléhat na někoho cizího a svá data mít bůhví kde. A co teprve, když se do toho začne vměšovat americká vláda jako v případě Megaupload.
Ano, optická média jsou už za zenitem – mechaniku nepoužiji, co je rok dlouhý – ale z minulosti mám doma docela slušnou zásobu prázdných DVD. Tak proč je nepoužít právě na zálohy?
Jednou jsem zase řešil problém, kdy jsem potřeboval uchovat nějaká data, ale zároveň jsem to nechtěl nechávat kdesi na disku, kde by to zbytečně zabíralo místo. Prostě jsem chtěl jeden tarball někam založit a zapomenout. Soubor ale zabíral jen malou část (DVD) média a chtěl jsem, aby se zbytek kapacity použil pro zvýšení šance na přežití dat. Netušil jsem, že na to existuje specializovaný nástroj, a tak jsem v Braseru umístil tarball do projektu několikrát. Program mě ale přechytračil a z ostatních výskytů souboru udělal cosi jako pevné odkazy na první výskyt...
Pak jsem našel dvdisaster, jehož účel přesně odpovídá mým potřebám. Umožní vám maximálně využít kapacitu média daty pro obnovu v případě poškození.
Hned jako první věc uvedu „pozdě bycha honiti“. Pokud máte poškozené médium a teď chcete data zázračně spasit, dvdisaster vám nepomůže. V takovém případě vám nemůže nic pomoci víc než ddrescue
v konzoli. Na dvdisaster totiž musíte myslet ještě před tím, než se médium poškodí. Dvdisaster generuje korekční (ECC) data, tedy určitou redundanci k původním datům, díky čemuž je možné chybějící data částečně poškozeného média dopočítat. Množství redundantní informace pak má vliv na to, kolik procent média může být poškozených, a přitom stále bude šance na záchranu. Zde bych vás ale spíše odkázal na skripta lineární algebry.
Princip používání aplikace je jednoduchý. Aplikace má minimum funkcí, které jsou přístupné přes tlačítka po pravé straně. Hlavním krokem je vytvořit si ve svém oblíbeném vypalovacím programu obraz ISO se soubory, které chceme vypálit. Čím menší ISO soubor vytvoříte, tím více dat pro obnovu bude dvdisaster schopen vytvořit. Omezením je 200% redundance, tedy maximálně ztrojnásobení původní velikosti souboru. Následně zvolte Vytvořit a v závislosti na rychlosti vašeho disku bude za chvíli o krapet větší. V ten moment se vraťte zpět do svého vypalovacího programu a takto zvětšený obraz vypalte.
Komplikace se mohou objevit, pokud budete chtít třeba 600 MB obraz obohatit o data pro obnovu za účelem vypálení na DVD. Ve výchozím nastavení totiž bude dvdisaster předpokládat, že je vaším záměrem vypalovat na nejmenší existující médium větší než zvolený obraz. Pokud se do podobné situace dostanete, navštivte dialog Nastavení, kde si pod kartou Oprava chyb budete moci donastavit své preference.
Výše uvedené informace se týkají metody ukládání dat označené jako „RS02“ (tedy obohacování stávajícího obrazu). V programu je k dispozici i původní varianta „RS01“, kdy jsou data pro obnovu uložena zvlášt v souboru s příponou ECC. Tato varianta může nabízet zase jiné alternativy, například můžete mít ECC někde na disku nebo vypálené vedle běžných souborů na úplně jiném médiu.
Pod ikonkou Verify (zde také chybí český překlad) najdete nástroj sloužící ke kontrole ISO souboru uloženého na disku. Buď si tak můžete ověřit, že je ISO soubor vytvořený v předchozím kroku v pořádku, nebo můžete zkoumat obraz, který jste si předtím nástrojem typu ddrescue vytvořili dle nějakého vypáleného média. Sektory vyznačené oranžovou barvou je možné opravit, ty červené už ne.
Při experimentování můžete „vadu“ v ISO obrazu vyrobit třeba takto:
dd if=/dev/zero of=/tmp/test.iso bs=512 count=1 seek=300 conv=notrunc
Po opětovné kontrole už je chyba vidět (pravděpodobně jako opravitelná).
Funkce Skenovat se zase zabývá vloženým médiem, bohužel je méně užitečná, než by si člověk mohl na první pohled myslet. Já jsem si na první pohled vybavil nástroj z Nero pro Windows, který dokázal odhalit blížící se zkázu tak, že žlutě vyznačoval problémové sektory (kterých časem přibývalo). dvdisaster tuto schopnost sice má, jenže jen pro CD – jak autor popisuje, u DVD to není tak jednoduché kvůli neexistující standardizaci v této oblasti. Stav můžete maximálně odhadovat z grafu rychlosti čtení.
Funkce ukrytá pod tlačítkem Oprava pracuje pro změnu se soubory ISO. Zmatečnost v tom, jaká funkce pracuje s čím, je asi to jediné, co bych programu vytkl. Oprava trvá poněkud déle než funkce Verify, stejně tak i graf je zobrazen jinak. Červená barva značí, kolik procent dat bylo poškozeno v dané oblasti obrazu.
Za pozornost stojí, že dvdisaster při opravě zachová původní redundanci – to znamená, že v případě úspěšné opravy můžete zpracovaný ISO obraz opětovně zapsat a získáte tak klon původního (poškozeného) média bez nutnosti opět procházet krokem Vytvořit.
Na závěr bych ještě poukázal na funkci Medium info ukrytou v menu. Ta ukáže zákadní údaje jako popisek média, ale také počet „sessions“ nebo údaje o datech pro obnovu – pokud je tedy vytvořil dvdisaster.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Je tu plno lepšých technologiíBy me desne zajimalo, ktere ?