Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
). Pokud si dobře pamatuji, tak tyhle desky nebyly o moc dražší.
Čili v té certifikaci kromě hardwaru šlo tuším také o digitální (optický) výstup a dobrou úroveň analogového výstupu.
SoundStorm podporoval slušnou vícehlasost: směšování 256 běžných kanálů a 64 3D (DirectSound) kanálů.
Co se týče toho licencování, které uvádíš, tak to se uvádí jako důvod pro implementaci SoundStromu do MCP-T (kde to mohli využít zdarma)... a jako (další) důvod pro jeho vynechání z nForce3 (kde by to museli prý opět licencovat)...
A nVidia zvykla být ohledně „intelektuálního výpalnictví“ hodně tvrdohlavá... třeba když se OPTi přihlásila o slovo s s patentem na "technologii" "předběžného přebírání" na PCI sběrnici ("prefetch"), tak nVidia raději přikázala výrobcům základních desek vypnout ten režim.
"Potíže" se SoundStormem byly ovšem v tom, že podporoval EAX pouze do verze 2, protože vyšší verze si Creative Labs žárlivě držely pod palcem (dlouho je nechtěly ani licencovat).
Hry ovšem na EAX {3,4,5} dost závisely, takže kdo tehdy neměl kartu od Creative Labs, tak byl o ty zvukové vychytávky ochuzen.
Ten stav byl zde asi tak špatný jako kdysi s Glidem od 3Dfx.
To se tedy trochu pleteš... SoundStorm byla v podstatě pouze jakási certifikace (snad něco obdobnáho jako THX), která si vyžadovala nVidii MCP-T (jakožto jižní můstek, který zpracovával zvuk) a nějaký lepší kodek... mohly být různé, ovšem snad nejčastěji se používal Realtek ALC650...Na většině desek je digitální čast zvukové karty součást chipsetu (v té době byly i chipsety SiS "vše v jednom") a analogová je vzlášť, hlavní rozdíl byl právě v tom, že SoundStorm bylo vlastně plnohonotné DSP (podobně jako Emu10kx z SB Live1/Audigy od Cretivu), zatímco ostatní "karty" byly jen rozhraní chipsetu pro kodeky AC-97.
Tiskni
Sdílej: