Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Problém s nepřirozeným ostřením by se dal vyřešit tím, že by se sledovalo nějakým způsobem zakřivení čočky oka (nejspíš by stačila specializovaná boční kamerka), nicméně muselo by se přidat předávání dat zpět (to by také nebyl problém, dat by nebylo tolik) a hlavně by musely herní či VR enginy řešit hloubku ostrosti, což by u dnešních grafických karet znamenalo mohutné navýšení složitosti vykreslování scény (musela by se udělat ve "vrstvách" dle vzdálenosti, rozostřit a pak složit, viz toto PDF). Na druhou stranu, pokud by v budoucnu grafické karty používaly raytracing, nebyl by to pro ně problém.Bohužel tak jednoduché to není. Problém totiž není hloubka ostrosti, ale to, že u stereografie oko musí ostřit na plátno/obrazovku, kdežto mozek vnímá jinou hloubku. Navrhované řešení je zhruba takové řešení, jako kdybys někomu dal fotografii hor v dálce do ruky, řekl mu ať očima zaostří na nekonečno (někam na horizont) a čekal, že dotyčný na fotografii, co drží v ruce, uvidí hory ostře. Jediné pořádné řešení je holografie, protože hologram kromě intenzity (amplitudy) reprodukuje i fázi, která je důležitá právě pro vnímání hloubky i ostření. Bohužel u hologramů je problém jak s jejich vytvářením (výpočetně hodně náročné), tak i výslednou reprodukcí, protože display musí být hodně jemný (pro názornost – display, který jsem měl možnost si vyzkoušet měl zhruba 0.5cmx0.5cm a rozlišení něco na úrovni 1024x1024 a stačilo to tak akorát na nesmírně rozmazanou reprodukci, ve které člověk bunnyho viděl jen s notnou dávkou fantazie
. Ale super věc je, že se na to používá laser.
stereografie oko musí ostřit na plátno/obrazovku, kdežto mozek vnímá jinou hloubkuMej jsem dojem, ze hlavnim problem je, ze oko je neustale nuceno stridave ostrit na blizko (bryle) a do dalky (svet okolo). Za par hodin preostrovani jste unaven, vastecne otazka ciste mechaniky ocnich svalu. Tohle se ted zacina resit i u aut, u pripadne projekce informace na predni sklo.
Na centimetr pred okem zdrave oko nezaostriTo byla řečnická otázka.
a minuta je nic. Je tam hranol a miniprojektor, ktery bere v uvahu ze ostrite do dalky. Nicmene podvedome, v okamziku kdy se zacnete soustredit na informaci, ktera je promitana, preostrujete, nebo drzite oko ve stavu, ktery zpusobuje unavuJo, to zní rozumně.
Je tam hranol a miniprojektor, ktery bere v uvahu ze ostrite do dalky. Nicmene podvedome, v okamziku kdy se zacnete soustredit na informaci, ktera je promitana, preostrujete, nebo drzite oko ve stavu, ktery zpusobuje unavu.Musím říct, že zrovna na mě to platí. Google glass jsem měl na sobě jen krátce (a zrovna odvařený jsem z toho nebyl) a několikrát jsem se během té krátké chvíle přistihl, že oběma očima šilhám směrem do brýlí. A už po chvíli to není nic příjemného. Nehledě na to, že se brýle začaly znatelně zahřívat. Ale možná jde o zvyk, něco jako když se člověk učí nandavat si kontaktní čočky a ze začátku neustále instinktivně okem uhýbá.
Tiskni
Sdílej: