HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Problém s nepřirozeným ostřením by se dal vyřešit tím, že by se sledovalo nějakým způsobem zakřivení čočky oka (nejspíš by stačila specializovaná boční kamerka), nicméně muselo by se přidat předávání dat zpět (to by také nebyl problém, dat by nebylo tolik) a hlavně by musely herní či VR enginy řešit hloubku ostrosti, což by u dnešních grafických karet znamenalo mohutné navýšení složitosti vykreslování scény (musela by se udělat ve "vrstvách" dle vzdálenosti, rozostřit a pak složit, viz toto PDF). Na druhou stranu, pokud by v budoucnu grafické karty používaly raytracing, nebyl by to pro ně problém.Bohužel tak jednoduché to není. Problém totiž není hloubka ostrosti, ale to, že u stereografie oko musí ostřit na plátno/obrazovku, kdežto mozek vnímá jinou hloubku. Navrhované řešení je zhruba takové řešení, jako kdybys někomu dal fotografii hor v dálce do ruky, řekl mu ať očima zaostří na nekonečno (někam na horizont) a čekal, že dotyčný na fotografii, co drží v ruce, uvidí hory ostře. Jediné pořádné řešení je holografie, protože hologram kromě intenzity (amplitudy) reprodukuje i fázi, která je důležitá právě pro vnímání hloubky i ostření. Bohužel u hologramů je problém jak s jejich vytvářením (výpočetně hodně náročné), tak i výslednou reprodukcí, protože display musí být hodně jemný (pro názornost – display, který jsem měl možnost si vyzkoušet měl zhruba 0.5cmx0.5cm a rozlišení něco na úrovni 1024x1024 a stačilo to tak akorát na nesmírně rozmazanou reprodukci, ve které člověk bunnyho viděl jen s notnou dávkou fantazie
. Ale super věc je, že se na to používá laser.
stereografie oko musí ostřit na plátno/obrazovku, kdežto mozek vnímá jinou hloubkuMej jsem dojem, ze hlavnim problem je, ze oko je neustale nuceno stridave ostrit na blizko (bryle) a do dalky (svet okolo). Za par hodin preostrovani jste unaven, vastecne otazka ciste mechaniky ocnich svalu. Tohle se ted zacina resit i u aut, u pripadne projekce informace na predni sklo.
Na centimetr pred okem zdrave oko nezaostriTo byla řečnická otázka.
a minuta je nic. Je tam hranol a miniprojektor, ktery bere v uvahu ze ostrite do dalky. Nicmene podvedome, v okamziku kdy se zacnete soustredit na informaci, ktera je promitana, preostrujete, nebo drzite oko ve stavu, ktery zpusobuje unavuJo, to zní rozumně.
Je tam hranol a miniprojektor, ktery bere v uvahu ze ostrite do dalky. Nicmene podvedome, v okamziku kdy se zacnete soustredit na informaci, ktera je promitana, preostrujete, nebo drzite oko ve stavu, ktery zpusobuje unavu.Musím říct, že zrovna na mě to platí. Google glass jsem měl na sobě jen krátce (a zrovna odvařený jsem z toho nebyl) a několikrát jsem se během té krátké chvíle přistihl, že oběma očima šilhám směrem do brýlí. A už po chvíli to není nic příjemného. Nehledě na to, že se brýle začaly znatelně zahřívat. Ale možná jde o zvyk, něco jako když se člověk učí nandavat si kontaktní čočky a ze začátku neustále instinktivně okem uhýbá.
Tiskni
Sdílej: