HW novinky: HGST (Hitachi) bude plnit pevné disky heliem (diskuse)

[Jiří J.]

Asi nějak takto mi to vyhovuje, díky, Davide!

Jen drobnost:

že by i druhý člen duopolu (firma Seagate) něco podobného plánovala

- buď "druhý člen plánoval", nebo "firma Seagate plánovala".

[j]

Kdo ma nejakou predstavu o fyzice, tak taky vi, ze se nic neda dokonale utesnit => helium uvnitr bude (jak rychle???) degradovat, az tam ve finale bude normalni vzduch => disk nejspis chcipne (narozdil od tech, ve kterych je vzduch normalne). Specielne v pripade helia je to celkem zasadni problem - vzducholode plneny heliem maji radove vyssi ztraty nez ty plnene vodikem (kvuli mensim molekulam, ktere si snadneji hledaji cestu ven).

Nadto i dnes plati, ze 3TB disky jsou radove poruchovejsi nez 2TB disky (do profi poli je zadnej vyrobce nedoda).

[Michal Fecko]

to helium budes musiet pravidelne doplnovat do diskov na roznych jarmokoch u uja balonara

[Blinární Bob]

:D

[Mti.]

o fyzice moc nevim, ale cekal bych, ze Helium bude mit molekulu vetsi jak vodik...minimalne o ty 2 protony a neutrony...

Ze vzducholodi H/He zdrha, protoze je tam pretlak. Ten mechyr ve vysledku splaskne, ne ze by se tam nacpal vzduch. :) Pokud v disku bude +/- normalni tlak, nebude mit vzduch duvod se tam cpat, takze to zas tak rychle byt nemusi.

[Tomas]

Jo vážně toho o fyzice moc nevíš . Vodík tvoří dvouatomové molekoly H_2 a helium je vzácný plyn, netvoří molekuly. Ve výsledku je helium 2x menší a má jen 2x (ne 4x) vyšší hustotu než vodík.

[Mti.]

ok, s tim souhlasim, ale s tim zdrhanim se to snad nelisi. Proste se tam vzduch cpat stejne moc nemusi. (pokud pominu zmeny tlaku)

[Tomas]

no ještě je tu difúze. Musí dojít k vyrovnání chemického potenciálu uvnitř a venku. Je to pomalý proces, bude to trvat roky ale není možné ten disk absolutně dokonale utěsnit.

[frr]

Pokud v disku bude +/- normalni tlak, nebude mit vzduch duvod se tam cpat

On je problém spíš s kolísáním tlaku resp. rozdílu tlaku uvnitř a venku. Viz problémy s kondenzací vlhkosti (= s výměnou vzduchu) ve "vzduchotěsných" pouzdrech různých elektrických zařízení pro outdoorové použití. V téhle oblasti se často tvrdí, že "nejlepší těsnění je díra". Což nám s héliem nepomůže.

V oblasti "boje s vlhkostí v outdoorových skříňkách" jsem zaznamenal zajímavý nápad: aby změny tlaku nepůsobily "natvrdo proti rádoby vzduchotěsné skříňce", u některých zařízení je sice díra, ale uvnitř za dírou membrána. Která se malým změnám tlaku pružně přizpůsobí - takže výsledný rozdíl tlaku uvnitř a venku je menší než u tuhé skříňky.

Ovšem v případě hélia by byl problém s difuzí skrz membránu

-> pokud vývojáři firmy Hitachi dokážou zajistit, aby hélium bylo obklopeno nádobou z 1mm+ hliníku, nebo uzavřené nějakou tlustou+poddajnou membránou, tak věřím, že to nějakou dobu vydrží

[j]

V pripade disku se pouziva totez - je to videt v podobe "prelepky" ktera se prizpusobuje zmenam tlaku, a protoze u normalnich disku nejde o vzduchotesnost, ale o prachotesnost, tak je to vpohode.

[kyknos]

tak o ní nemluv :)))

helium má menší atomy než vodík

[mankind_boost]

*facepalm*

[frr]

vzducholode plneny heliem maji radove vyssi ztraty nez ty plnene vodikem (kvuli mensim molekulam, ktere si snadneji hledaji cestu ven)

Tohle tvrzení mi přišlo divné. Tohle jsem slýchal spíš o vodíku. Fakt je, že vodík tvoří H₂, kdežto hélium je "monoatomické" (je tak inertní, že netvoří molekuly) - přesto má atom hélia asi dvakrát víc nukleonů, než molekula H₂.

Článek na wikipedii tvrdí, že hélium má menší rychlost difuze pevnými látkami než vodík.

[kyknos]

ach vy fyzici - helium má menší atomy než vodík, helium má vůbec nejmenší atomy

[Jendа]

Wikipedie si myslí něco jiného - u vodíku Van der Waalsův poloměr 120 pm, u hélia 140 pm.

Ostatně proč by tak tomu mělo být? Elektronových slupek mají stejně, ale hélium má dva elektrony, zatímco vodík jenom jeden.

[:::]

taky se me to nezda. Rekl bych ze zamenujou atomy a molekuly

[kyknos]

nemyslí, viz níže

[kyknos]

http://en.wikipedia.org/wiki/Atomic_radius#Calculated_atomic_radii

[mankind_boost]

Je rozdil mezi atomem a molekulou...

[kyknos]

Velikost atomů v jedné periodě typicky klesá (jsou výjimky). Je to zhruba proto, že čím víc elektronů, tím je slupka více přitahována k jádru. V nové periodě, s novou slupkou, skokově vzroste. velmi zjednodušeně řečeno. Výsledkem je pilovitý graf závislosti velikosti atomu na atomovém čísle.

" On the periodic table of the elements, atom size tends to increase when moving down columns, but decrease when moving across rows (left to right).[78] Consequently, the smallest atom is helium with a radius of 32 pm, while one of the largest is caesium at 225 pm.[79]"

http://en.wikipedia.org/wiki/Atom

[Jendа]

přesto má atom hélia asi dvakrát víc nukleonů, než molekula H2

Ale velikost atomu není určena velikostí jádra, ale elektronové slupky (jádro je i u těžších atomů tak malé, že nemá v takovéto diskuzi cenu ho uvažovat). A helium má elektronovou slupku obdobně velkou, jako vodík (trošku větší, protože má v orbitalu dva elektrony, ale furt je to jeden orbital, takže je ten rozdíl jenom malý).

Pointa je opravdu ve velikosti molekul - „molekula“ helia je prostě jenom jeden atom, zatímco H₂ je rugbyoid.

[Käyttäjä 11133]

Nadto i dnes plati, ze 3TB disky jsou radove poruchovejsi nez 2TB disky (do profi poli je zadnej vyrobce nedoda).

Hmm?

DS4486-144TB-QS-R5 - DSK SHLF,48x3TB,QS a DS4243 se s 3TB diskama dělají taky.

[j]

Takze zaplneni pri +- max rychlosti bude trvat +- 3 hodiny (to jeste problem asi nebude), ale precteni zhruba pulku a to uz vnimam jako celkem zasadni problem. Pri predstave, ze sosam z neceho fotky hodinu a pul ...

[phr]

Takový disk bude nejspíš třeba něčím zatížit, aby neodletěl

[cynan]

[NN]

"500 svíček na metr čtvereční"

:D

[vencas]

To se mi taky moc líbilo

[frr]

Mě by zajímalo, jaký random seek bude mít 14 hlav na společném vychylovacím elektromagnetu. A jestli by ta řidká atmosféra nešla použít třeba pro rychlejší rotaci ploten (30k RPM?). S malým počtem ploten by to mohlo dávat lepší seek.

[j]

Rychlejsi plotny jsou nanic, stejne ani zdaleka nedosahnes na SSD/RAM/... Navic vetsi rychlost rotace = razantni narust treni => i ztratovyho tepla. Pamatuju disky od IBM, jejichz bezna provozni teplota byla 80 stupnu ...

=> vyvoj neceho takovyho by byl naprosto neefektivni.

Dokonce uz i do profi poli(emc napr) se zacina upoustet od 15k disku - jednoduse jsou poruchovejsi(a taky kapacitne mensi samo) nez 10k/7k5 disky, a s pomoci SSD se da dostat na radove vetsi IOps.

Vem si, ze nejrychlejsi HDD se blizej rekneme 10ms, kdybys zdvojnasobil otacky, tak to nijak zvlast nezlepsis, protoze pohyb hlavicek to neurychli, ale rekneme, ze by ses dostal pod 10 ... trebas na 8ms. SSD ma "seek" 100x mensi.

[www]

„sametová rádoby revoluce“ - proč má někdo potřebu otírat se o převrat v roce 89? O čem by asi autor dneska psal, kdybychom tu pořád měli vládu jedné strany a přátelili se se Sovětským svazem na věčné časy? O tom, jaké inovace na poli elektrotechniky probíhají ve spřátelené Severní Korei? Nebo to snad má být informace o tom, jaký výklad pojmu "revoluce" autor článku preferuje?

[:::]

myslim ze tim spojenim "radoby revoluce" se nesnazi rict ze bylo spatny revoluci delat, ale ze mela byt jeste "revolucnejsi"

A s tim se da souhlasit

[radix]

ale ze mela byt jeste "revolucnejsi"

Hodne mrtvych by to chtelo ... to prece k poradne revoluci patri, ne?

[:::]

ja jsem obecne proti zabijeni takze takovy veci me nepodsouvej

Ale hodne lidi melo skoncit v kriminale (soudci, politici) a ne ze se jenom prevlecou kabaty a jede se dal...

[ovoce]

proč má někdo potřebu otírat se o převrat v roce 89?

Nezralý lidi, holt. Člověk se potřebuje nad něco vyvyšovat, aby se cítil dobře. A čím slovutnější ten objekt je, tím líp se cítím, žejo.

[Jose_D]

+1

[JP]

-1

[Bedňa]

SoC Apple A6 to je pre socky?

[100% Lenin]

už vyraž do fronty. Na Karláku to tlačej podobnejm místo chleba k polívce.

Hele, to byla ironie. Ale trochu úcty a pokory by Tebe + jiné "egem zasrané" ajťáky nezabila,