HW novinky: Photokina 2012 speciál #1 (diskuse)

[Michal Kubeček]

Hm… 50000 Kč je IIRC v podstatě cena, na které začínala 5D Mark II. Aspoň mne může těšit, že nemám důvod litovat rozhodnutí přestat uvažovat o fullframe a radši si pořídit 7D.

[David Ježek]

mo, 7D už je přeci taky jen dědeček...

[Michal Kubeček]

Tak trochu ano, ale tohle není foťák, který by si člověk kupoval na rok nebo dva. Nebo aspoň já ne…

[andree]

...a po zapocitani inflace to je vo vysledku vlastne predsalen lacnejsie :)

[e.lisak]

zvládá časy 1/400 až 30+

tipoval bych, že někde zmizela jedna nula...

[Clarke]

Doplním, že zmíňka o chybějícím konektrou pro externí mikrofon je také špatně.

[Michal Fecko]

Fotakovy special pre Linuxakov s fotakmi daleko za 1500 eur / ks LOL Mam pocit ze tento autor nepise na ziadost citatelov ale na svoju vlastnu :)

[Clarke]

Nechápu... jsem Linuxák 11-12 let a ten Canon 6D beru hned, jak se objeví na trhu, už se těším jak 550D ač slouží dobře půjde do světa, tak co je špatně?

[Marián Kyral]

Chceš říct, že linuxák se nemůže zabývat i fotografií? I ty jeden…

Dění na téhle frontě dost intenzivně sleduji, loni jsem dokonce přemýšlel o výměně mé Pentax K-20 za K-5. Nakonec jsem zůstal u K-20.

[Michal Kubeček]

Chceš říct, že linuxák se nemůže zabývat i fotografií? I ty jeden…

Nebo že si linuxák nemůže vydělat na foťák za 50000?

[Marián Kyral]

Kdyby jen foťák. To je teprve začátek. Pak člověk koukne na ceny objektivů a začne obhlížet bazary

[Michal Kubeček]

Tak nějak jsem to myslel. Těch 50000 za fullframe tělo bych si ještě jakž takž představit dokázal. Jenže aby mi k něčemu bylo, potřeboval bych k němu přinejmenším ještě nějaký slušný základní zoom a to je dalších 25000-30000. U 7D můžu dál používat všechno, co mám ke 400D (no, nasadit na ni seťák ze 400D by mi přišlo jako svatokrádež, ale ten už jsem koneckonců nepoužíval ani na té 400D). Jen mne to konečně donutilo koupit si skutečný stativ.

[gtz]

No já jsem před nějakou dobou držel v ruce základmí model od Hasselblandu H4D31. Cenovka tam začíná někde u 10000 €. Při těch cenách jsem se malinko orosil.

[Michal Kubeček]

To bych se snad bál vzít vůbec do ruky… :-)

[gtz]

To je jen jejich low-end vyšší modely jako H4D-60 stojí cca 30 000€ bez daně. Většina je bez objektivu s objektivem i ten menší H4D_40 stojí až 15 000€.

[Foo Bar]

Hmm, za mě to rozhodnutí o výměně mojí K20D předevčírem udělal někdo jiný. Asi znovu půjdu do Pentaxe, byl jsem spokojen, a co kdyby se ty objektivy časem našly...

[David Ježek]

speciálně pro tebe bude v druhém dílu speciálu něco o K-5 II/IIs ...

[Foo Bar]

Potřeboval bych teď spíš díl na téma: Jak se sirkami a kanystrem benzínu vypalujeme bazary, co přijímají kradené zboží non-stop...

Ale díky, budu se tešit na další díl :).

[David Ježek]

no, jak by pravil sheldon cooper: bez certifikátu autenticity je ten pentax bezcenný ...

[Michal Kubeček]

Ne všichni uvažují jako Sheldon Cooper - v tomto případě výjimečně bohužel.

[jos]

co já vim, tak lidi který nemají na to koupit widle používají cracklý widle, ne linux

[Redi]

Canon FTW! :)

[100% Lenin]

jj. Včera si zkoušel v šeru jeden kanón moji a77 a když uviděl možnosti, řekl jen uff (rusky uch ty). A že je tady Canon otázkou cti být in - to je fakt.. Jukli jsme na propozice té a99 a utrousil něco o tom, že to je něco, co změní poměry sil. No tak čekáme na praktické zkušenosti.

[Heron]

Závěrka 1/400 u Canon 6D nejspíše bude překlep, ale i tak, opravdu to má jen 1/4000? Poněkud starší a už mimo prodej 50D ná závěrku 1/8000. Ne že bych ji využil, ale je tam.

[David Ježek]

je to smaozřejmě překlep. jinak na tomhle by tě nemělo nic udivovat. 50D byl vysoký model v APSC segmentu, zatímco 6D je mezi ff něco jako "vyšší lowend" a právě 1/8000 závěrka je to, co u všech výrobců odlišuje lowend od hiendu.

[phr]

Vyšší lowend by neměl postrádat vestavěný blesk (jako třeba 60D), takhle je to pořád ještě profi tělo :(

[fullframe]

Hm, pozeram knihu Plicku a Martinceka, Sudeka a Kallaya - a zistujem, ze ich foto nie su vzdy technicky dokonale. Ale ich obsah je castokrat tak silny, ze clovek zabuda na techniku. My menej nadani, castokrat naopak prikladame vyssiu hodnotu tomu, co realne ma hodnotu nizsiu. Nezabudam /snazim sa -)/ , ze v momente fotografie je medzi objektom a fotografom LEN objektiv. Takze sa snazim svoje myslenie nepreorientovat na moju slintajucu technicku cast, ale nutim sa hladat CO a KEDy fotit-).

[Michal Kubeček]

Nevidím jediný důvod, proč by měl zájem o techniku nějakým způsobem omezovat nebo vylučovat snahu o obsahovou kvalitu. Pokud si pořídím lepší techniku, tak (1) při stejném záběru dosáhnu lepší technické kvality, (2) umožní mi udělat i fotky, které bych bez ní neudělal. Nijak mne to ale neomezí v tom, abych kterýkoli záběr, který bych udělal s horším vybavením, mohl udělat i s tím lepším; to je pořád jen o hlavě a o rukách. Jedinou výjimkou jsou fotky úmyslně zaměřené na "nostalgický efekt", kde se hraje na city zdůrazněním (ne-li přímo simulací) chyb tradičních technologií - ale to mi přijde trochu laciné.

[fullframe]

No, v zasade mate pravdu. Videl ste niekedy poriadny diapozitiv? To moze aj full frame zrkadlovka ist past ovce stale. Tak preco sa ludia nedaju na diapozitivy? Su hadam aj lacnejsie. Taky Nikon FM2 kupite dnes za babku. A par diapozitivnych filmov k tomu iste nedosahuju 50 000 kc. A vysledok je technicky DOKONALEJSI. Len nema take moznosti 100 zaberov za sekundu, elektronickej manipulacie s vysledkom a pod, takze v zasade nahradza HLAVU fotografa. Ten potom vybera co je ok a co uz ok nie je. S klasikou musi hlava naozaj pracovat a predstavivost a nadanie sa ukaze skor. Suhlasim s tym ze je to o hlave. Foto vznika tam. Technika je prostriedok, cesta. Nemam zaujem o flame. Mne ide skor o umelecku foto a to je z vacsej casti ina problematika ako len technika. V inej oblasti - reklama, katalogy a pod iste ide skor o technicko-ekonomicku uvahu...takze sa to neda velmi zrovnavat = v skutocnosti ide o prvotny zamer.

[David Ježek]

nezbývá než souhlasit, ne vždy znamenají lepší technické parametry fotoaparátu lepší fotografii. ba naopak. i zde platí, že "nouze naučila dalibora housti", tj z technických omezení se dá za jistých okolností naopak těžit.

[Michal Kubeček]

Videl ste niekedy poriadny diapozitiv? To moze aj full frame zrkadlovka ist past ovce stale.

Jak říká klasik, názory jsou od toho, aby se různily.

Len nema take moznosti 100 zaberov za sekundu, elektronickej manipulacie s vysledkom a pod, takze v zasade nahradza HLAVU fotografa.

To zdaleka není jen kvůli více snímkům za sekundu (Sto? Ale no tak…) nebo softwarovým úpravám. To je třeba o tom, že při srovnatelné kresbě (přičemž daleko větší roli hraje objektiv než tělo) vám digitální fotoaparát umožní daleko věrnější podání barev. Že když udělám deset fotek a budu je chtít vidět, nemusím kvůli tomu dalších 26 políček filmu vyhodit. Že nepotřebuji doma vybavení na vyvolání filmu. Že se nemusím bát, že když při vyvolání něco zkazím, už to nikdy nepůjde napravit. Že když půjdu fotit na akci, která se odehrává střídavě venku (za jasného dne) a v interiéru, nepotřebuji dvě těla jen na to, abych mohl mít v každém film s jinou citlivostí. A o řadě další drobností, kterými mi digitální fotografie ušetří práci a zjednoduší celý proces.

Mne ide skor o umelecku foto a to je z vacsej casti ina problematika ako len technika.

Já si právě vůbec nemyslím, že by v tomhle kvalitní technika byla nějak na překážku. Spíš naopak - s kvalitní technikou se můžu soustředit na obsah místo toho, abych musel řešit techn(olog)ická omezení.

[fullframe]

Samozrejme ze cislo 100 bolo volene ako nadsazka -). Ono v zasade digitalna foto plati za to pohodlie prevodom analogu do digitalu a tam je vzdy nejaka strata. To iste v hudbe. Vela ludi v oblasti spickovej hifi techniky sa vracia k analogu /gramofon+vinyl/. A to pouzivaju repro a zosilovace za ceny prekracujuce milion korun. Otazka znie PRECO? Vo foto na ploche do 50x50 cm mozno v hustote zaznamu je tazke oku zbadat vacsi rozdiel, ale skuste zvacsit tie vysledky na plochu 2x2 m a uvidite jasne v com je rozdiel. Samozrejme sa bavime v teoretickej rovine, nie ze by naozaj bolo potrebne takto zvacsovat kazdy zaber-). Ide skor o akademicku otazku, pretoze prax ukazuje, ze digi foto plne vyhovuje v 99, 99 percentach zaberov a prinasa tie vyhody o ktorych vravite - pohodlie, cena, rychlost vysledku, moznost posielania netom, spracovanie v pc a atd. Len za to plati mnoho ludi cenu /podla mna/, ze stale menej pouziva hlavu.....Netvrdim, ze je to Vas pripad - skor to myslim ako trend.

[Michal Kubeček]

Ono v zasade digitalna foto plati za to pohodlie prevodom analogu do digitalu a tam je vzdy nejaka strata.

…a proto výrazná většina těch, kteří dávají přednost filmu, ty filmy scanuje a dál zpracovává digitálně.

Vela ludi v oblasti spickovej hifi techniky sa vracia k analogu /gramofon+vinyl/. A to pouzivaju repro a zosilovace za ceny prekracujuce milion korun. Otazka znie PRECO?

Ale ne, snad nechcete jako argument používat audiofily s jejich zlacenými kontakty a směrovanými kabely.

Vo foto na ploche do 50x50 cm mozno v hustote zaznamu je tazke oku zbadat vacsi rozdiel, ale skuste zvacsit tie vysledky na plochu 2x2 m a uvidite jasne v com je rozdiel.

Aby tam vůbec nějaký rozdíl mohl být vidět, musí být splněno tolik podmínek na jednotlivé části řetězce, že v praxi ho téměř nikdy neuvidíte. A i kdybyste viděl, nebude to rozdíl typu "může pást ovce", ale spíš "každá technologie má svoje". Nemluvě o tom, že je přinejmenším podivné, když člověk, který ještě včera tvrdil, že se zaměřuje na uměleckou fotografii, dnes argumentuje něčím, k čemu je potřeba zkoumat dvoumetrovou zvětšeninu ze 20-30 centimetrů…

[phr]

…a proto výrazná většina těch, kteří dávají přednost filmu, ty filmy scanuje a dál zpracovává digitálně

No, to je třeba můj případ, dělám to proto, že chci nafocené snímky nějakým způsobem dál zpracovat a minilab nevlastním ani k němu nemám bezprostřední přístup. A výsledek do toho minilabu stejně odnesu, protože žádný tisk nedoshuje kvalit chemické zvětšeniny.

Možná někoho překvapí, že na filmu nemusím řešit přepaly, ty se tam prostě nevyskytují (samozřejmě někdy člověku expozice ujede úplně, ale to jen vyjímečně). Když pak porovnávám předlohy z digitálu s naskenovanými soubory, pořád mám pocit, že té užitečné informace je na skenu víc - to jen tak na okraj pro ty, kdo podlehli reklamním žvástům, že digitál je ve všem lepší...

[gtz]

No většinou jsem to pak scannoval sám, protože minilab většinou fotky uloží v JPG a ještě k tomu v nějakém prabídném rozlišení (normální rozlišení a TIFFy mi dělal jeden známý v labu v Brně, ale dnes místo labu je nějaká prodejna drogerie). Akorát je s tím víc práce než s digitálem, ale výsledky jsou v podobných podmínkách lepší.

[fullframe]

Tak uz si precitajte moje prispevky a prestante tarat.Teraz budem citovat ja dobre?:

…a proto výrazná většina těch, kteří dávají přednost filmu, ty filmy scanuje a dál zpracovává digitálně. To ma byt argument ?? O com je vypovedna hodnata? Len a len o Vas. Co tym chcete povedat? Ze digitalizacia je lepsia ako chemicka cesta? Alebo ze by nebodaj prevod z analogu do digitalu bol BEZ strat? Co to trepete????

....Aby tam vůbec nějaký rozdíl mohl být vidět, musí být splněno tolik podmínek na jednotlivé části řetězce, že v praxi ho téměř nikdy neuvidíte.

A ake podmienky mate na mysli??? Budte konkretny. Trepete dve na tri od veci a od temy. Na to treba urobit 2 foto na robnakom mieste v rovnakom case s rovnakym objektivom - jednu analogovu a druhu digitalnu. Co je na tom take raritne?? A btw nevidel ste este zvecseninu nad 1 meter? Aj ked rozdielne temy, proces /analogovy - digitalny/ sa da spoznat.

...Nemluvě o tom, že je přinejmenším podivné, když člověk, který ještě včera tvrdil, že se zaměřuje na uměleckou fotografii, dnes argumentuje něčím, k čemu je potřeba zkoumat dvoumetrovou zvětšeninu ze 20-30 centimetrů… Tak snad docitam prispevok ktory komentujem do konca. Tych 99,99 percenta nevidite tam asi co? To vy toho asi nevidite v zasade viac, ale to uz je Vas problem a nie moj.

S pozdravom

[Michal Kubeček]

prestante tarat … Co to trepete???? … Trepete … To vy toho asi nevidite v zasade viac

Možná vám uniklo, že se s vámi snažím slušně diskutovat, přestože tu od začátku bez jakéhokoli důvodu řvete a teď přidáváte ještě bezdůvodné výpady. Jestli si myslíte, že velkými písmeny a výrazy jako "tarat" nebo "trepete" dodáte svým příspěvkům větší váhu, jste na hlubokém omylu.

Co tym chcete povedat?

Chci tím říct to, že výrazná většina těch, kdo dnes z nějakého důvodu používají (kino)film, a to včetně profesionálů, stejně nezůstává u plně chemického procesu, ale hned po vyvolání přecházejí na digitální. Takže ta ztráta informace při digitalizaci očividně není tak velká, aby je to trápilo. Nemluvě o tom, že i když zůstanete u čistě chemické cesty, bude se vám informace ztrácet s časem. Volbou kvalitních materiálů můžete tuto degradaci omezit, ale úplně se jí nevyhnete. A po nějakých 10-20 letech už přijdete o víc informace, než při té digitalizaci.

A ake podmienky mate na mysli??? Budte konkretny.

1. Velmi kvalitní objektiv. 2. Velmi přesné zaostření. 3. Film není na rozdíl od senzoru pevný, takže budete-li chtít tak perfektní kresbu, budete muset vyřešit jeho nerovnosti. Speciální přístroje pro makrofotografii to řeší přisátím k perforované destičce, ale většina nic takového nemá. 4a Při promítání diapozitivu na stěnu budete potřebovat velmi přesné zaměření a zaostření (a opět velmi rovnou plochu, na kterou promítáte), abyste dosáhl takových detailů. 4b Podobně náročné na přesnost bude i pořízení zvětšeniny z negativu.

A btw nevidel ste este zvecseninu nad 1 meter? Aj ked rozdielne temy, proces /analogovy - digitalny/ sa da spoznat.

Dá. Jenže nejsem zatížen předsudkem, že film je automaticky lepší už z principu, takže ty rozdíly nevidím jako jasný důkaz, že jedna technologie (o třídu) převyšuje druhou, ale že prostě poskytují mírně odlišný výsledek. Což ale neznamená, že by nutně jeden byl lepší. Tím spíš, že při prohlížení (jakékoli) zvětšeniny z obvyklé pozorovací vzdálenosti vidět nebudou (teď samozřejmě mluvím o kresbě, ne třeba o věrnosti barev).

[fullframe]

Co tym chcete povedat?

Chci tím říct to, že výrazná většina těch, kdo dnes z nějakého důvodu používají (kino)film, a to včetně profesionálů, stejně nezůstává u plně chemického procesu, ale hned po vyvolání přecházejí na digitální. Takže ta ztráta informace při digitalizaci očividně není tak velká, aby je to trápilo. Nemluvě o tom, že i když zůstanete u čistě chemické cesty, bude se vám informace ztrácet s časem. Volbou kvalitních materiálů můžete tuto degradaci omezit, ale úplně se jí nevyhnete. A po nějakých 10-20 letech už přijdete o víc informace, než při té digitalizaci.

A teraz z mojho prispevku pred tym:

Vo foto na ploche do 50x50 cm mozno v hustote zaznamu je tazke oku zbadat vacsi rozdiel, ale skuste zvacsit tie vysledky na plochu 2x2 m a uvidite jasne v com je rozdiel. Samozrejme sa bavime v teoretickej rovine, nie ze by naozaj bolo potrebne takto zvacsovat kazdy zaber-). Ide skor o akademicku otazku, pretoze prax ukazuje, ze digi foto plne vyhovuje v 99, 99 percentach zaberov a prinasa tie vyhody o ktorych vravite - pohodlie, cena, rychlost vysledku, moznost posielania netom, spracovanie v pc a atd.

Takze vymyslite si , ze som nieco tvrdil a potom to vyvraciate. Upne vam unika co pisem??

...1. Velmi kvalitní objektiv. 2. Velmi přesné zaostření. 3. Film není na rozdíl od senzoru pevný, takže budete-li chtít tak perfektní kresbu, budete muset vyřešit jeho nerovnosti. Speciální přístroje pro makrofotografii to řeší přisátím k perforované destičce, ale většina nic takového nemá.

To mate skade?? lol. Nie velmi kvalitny ale rovnaky, aby sa dalo komparovat.

...Dá. Jenže nejsem zatížen předsudkem, že film je automaticky lepší už z principu, takže ty rozdíly nevidím jako jasný důkaz, že jedna technologie (o třídu) převyšuje druhou, ale že prostě poskytují mírně odlišný výsledek. Což ale neznamená, že by nutně jeden byl lepší. Tím spíš, že při prohlížení (jakékoli) zvětšeniny z obvyklé pozorovací vzdálenosti vidět nebudou (teď samozřejmě mluvím o kresbě, ne třeba o věrnosti barev).

Takze si spocitajte sam kinofilm : 24x36 mm pri 400 ciarach/mm filmu : 9600x14400 = 138 megapixelu. Kde je ta vasa objektivita teraz? Teraz sa bavime o principe vazeny a nie o dojme, pripadne aby ste to nahodou neprevracal na potrebu niekoho....proste zije v zajati seba.

A ked sa vydate nieco tvrdit, najpr si nieco precitajte o tom a nevychadzajte z lacnych clankov na nete.

[Michal Kubeček]

Upne vam unika co pisem??

Vůbec ne. Jen se vám snažím vysvětlit, že to, že jste schopen udělat pokus, který má velmi málo společného s normální fotografickou praxí (včetně profesionální), a na něm demonstrovat nepatrně odlišné výsledky, neznamená, že je jedna technologile o třídu lepší a druhá "může pást ovce" (to je citát z vašeho příspěvku).

Nie velmi kvalitny ale rovnaky, aby sa dalo komparovat.

Na porovnání vám stačí stejný. Velmi kvalitní potřebujete na to, abyste viděl nějaký rozdíl.

Takze si spocitajte sam kinofilm : 24x36 mm pri 400 ciarach/mm filmu : 9600x14400 = 138 megapixelu.

Teoreticky - a při zanedbání toho, čím jsou ty čáry odlišné od pixelů. Takže už ten váš výpočet je zavádějící. Navíc jste o kousek výše tvrdil, že nepotřebujete velmi kvalitní objektiv (a zaměření a zaostření), ale stačí jakýkoli, a teď najednou vytáhnete 400 čar na milimetr?

Teraz sa bavime o principe vazeny a nie o dojme, pripadne aby ste to nahodou neprevracal na potrebu niekoho....proste zije v zajati seba.

A ked sa vydate nieco tvrdit, najpr si nieco precitajte o tom a nevychadzajte z lacnych clankov na nete.

Opravdu nejste schopen napsat příspěvek bez těch zbytečných osobních výpadů?

[fullframe]

a este mi neda :

...Volbou kvalitních materiálů můžete tuto degradaci omezit, ale úplně se jí nevyhnete. A po nějakých 10-20 letech už přijdete o víc informace, než při té digitalizaci. ....

tak sa opytajte chemika na ten blabol co ste tu dali. Dobre ustaleny film ma zivotnost plnej informacie vyse 200 rokov .....vy si asi fakt vela fandite s vasimi quasivedoomostami.

[Michal Kubeček]

A zase urážky a výpady místo argumentů… :-(

Právě proto, že o chemii a fyzice něco vím, bych nikdy nedokázal napsat něco takového jako "zivotnost plnej informacie vyse 200 rokov". Protože tak prostě příroda nefunguje.

[fullframe]

tak podla vas co ma na ten vas vylev clovek napisat, ked by ste si pozreli aspon zbezne informacie podla googla :

http://www.aktuality.sk/clanok/214245/ohromujuci-objav-najstarsie-video-na-svete/

tak sa nad sebou zamyslite. A to bol pociatok. 110 rokov bez straty informacie vam nestaci? Podla Vasho prispevku /10-20 rokov...a dalsie blbinky/ by to mal byt uz minimalne cisty film-)).

Tymto koncim, lebo diskusia s Vami je neplodna ako stara zena. Odporucam vam viac studia a menej dovery reklame -)).

[fullframe]

ale predsa este trochu. Otazka na Vas, ak sa teda rozumiete tej chemii a fyzike, co sa udeje so striebrom na citlivej vrstve pri Vasom tzv. miznuti informacie??? To vysvetlite. A dostanete hadam aj Nobelovu cenu za chemiu a fyziku dokopy. Doplnte si zakladne vzdelanie a potom piste.

[David Ježek]

sorry Michale, ale je jasně prokázáno, že tady jsi ZCELA mimo. doporučuji tvé pozornosti web shorpy.com, kde najdeš fotografie stáří 150+ let. Ano, tehdy typicky skleněné negativy s odlišnou fotocitlivou vrstvou, odlišnou vývojkou, odlišným ustalovačem, než je dnes "běžně prodávaná konfekce", ale i ty historické fotopostupy se dnes stále dají v domácích podmínkách provozovat (jen je to trochu náročnější, samozřejmě), nicméně i tak je zde ale třeba stále v prodeji vývojka rodinal, kterou vymyslel jistý německý chemik před 120 lety.

Takže ano, máš sice víceméně pravdu, že o zachovatlenosti po 200 letech zatím důkaz nemáme, ale máme spoustu důkazů o zachovatelnosti technicky kvalitních fotografií z doby před 150 až 170 léty. Nemluvím o prvopočátcích fotografie, které již oněch téměř 200 let ale také dosahují.

[fullframe]

Suhlasim s Vami :

http://en.wikipedia.org/wiki/Photograph_stability

kde sa konstatuje tiez v prvej vete, ze stabilita obrazu je taka dla ako nosne medium.......

Proste to vyplyva z chemicko-fyzikalnych vlastnosti svetlocitlivej vrstvy.

[fullframe]

dla=dlha

[Michal Kubeček]

Tak si, prosím, přečtěte i zbytek toho odstavce, najdete tam vysvětlení toho, co je podle vás "na Nobelovu cenu". U barevných filmů je navíc situace ještě o dost horší (jak se také můžete dočíst přímo na té stránce).

[Michal Kubeček]

Zcela mimo? Obávám se, že ani jeden z vás si dost pozorně nepřečetl, co jsem napsal. Mezi tím, že existují fotografie, které po 150 letech vypadají relativně dobře, a tím, že po tolika letech nedojde k vůbec žádné ztrátě informace (jak tvrdil "fullframe"), je totiž propastný rozdíl. To první je pravda, to druhé ani náhodou.

Ano, tehdy typicky skleněné negativy

To je sám o sobě dost podstatný rozdíl. I kdybych pominul relativně pomalou degradaci obrazu v samotné vyvolané citlivé vrstvě, tak na to, že 200 let bez ztráty potřebných vlastností nevydrží plast, ze kterého je vlastní film, si klidně i vsadím.

[fullframe]

Otazka na Vas, ak sa teda rozumiete tej chemii a fyzike, co sa udeje so striebrom na citlivej vrstve pri Vasom tzv. miznuti informacie??? To vysvetlite. Kedze sa v chemii a fyzike vyznate.

Dovtedy nema zmysel akakolvek diskusia.

[Michal Kubeček]

Jak už jsem uvedl výše, některé problémy zmiňuje i stránka, jejíž URL jste sem napsal vy sám.

[fullframe]

nezminuje. Ide o degradaciu nosnych vrstiev ako zltnutie a pod. Netyka sa to halogenidov striebra. To vysvetlite.

[fullframe]

A correctly processed and stored silver print or negative probably has the greatest stability of any photographic medium, as attested by the wealth of historical black-and-white photography.

[fullframe]

Dalsia Vasa perla:

Teoreticky - a při zanedbání toho, čím jsou ty čáry odlišné od pixelů. Takže už ten váš výpočet je zavádějící. Navíc jste o kousek výše tvrdil, že nepotřebujete velmi kvalitní objektiv (a zaměření a zaostření), ale stačí jakýkoli, a teď najednou vytáhnete 400 čar na milimetr?

A cim su tie ciary odlisne od pixelov??? Objasnite to vase TVRDENIE.

[Michal Kubeček]

Opravdu to nevíte? Zrna filmové emulze nejsou uspořádána do pravidelné čtvercové mřížky a nejsou ani všechna stejně velká. Proto není film o rozlišení 400 čar na milimetr ekvivalentní senzoru o 800 pixelech na milimetr, ani nelze jednoduše říct, že jedno bude lepší než druhé. Ten obraz bude při dostatečně velkém zvětšení vypadat jinak. Zdůrazňuji "jinak", ne "lépe" nebo "hůře".

[Michal Kubeček]

To, že je něco nejlepší ve své kategorii, nevypovídá nic o tom, jak si to povede v porovnání s ostatními, ani o tom, jak je to dobré absolutně. A vy jste neuváženým tvrzením o "životnosti plné informace 200 let" nasadil laťku příliš vysoko. To prostě není pravda a to, že ostatní filmové technologie jsou na tom ještě hůř, na tom nic nemění.

[Michal Kubeček]

Pokud byste tam opravdu měl halogenidy stříbra, tak máte problém, protože ty vám budou tmavnout. Při vyvolání se jich naopak snažíte v co největší míře zbavit (což se ale nepovede úplně dokonale). V tom odstavci jsou zmíněné i dva procesy, které se dotýkají samotného obrazu - redukce oxidu stříbra a reakce se sírou z okolí.

Hlavní problém je ale v tom, že u klasické fotografie nelze oddělit trvanlivost samotného obrazu tvořeného sloučeninami stříbra od trvanlivosti média, v němž (a na němž) je uložen, protože ten obraz nemůžete bez ztráty informace přenést na jiné médium. V tom má digitální fotografie při dostatečně důkladné archivaci podstatnou výhodu: umožňuje mít více zcela identických kopií a uchovávat je odděleně a na různých médiích tak, aby byla poměrně velká pravděpodobnost, že i při poškození části z nich nepřijdeme o všechny dřív, než si vytvoříme další.

[fullframe]

Dobre, ja sa vzdavam. Uz nemam viac sil Vam odolavat a pisat ako zandar...

Majte sa

[Dirka]

Zatímco od uvedení full-framového nástupce legendy (EOS 5D Mark II),

V cem je 5D MK II legenda? Prvni 5D bez debaty, ale MK II, proste dalsi generace po sposute let na tehdy nesaturovanym trhu, ktera z pohledu fotografa (tedy ne cloveka tociciho video), defakto nic neprisnesla. Ale de o to aby to zneco cool, co ... hmm