Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Aktuální vývojová verze jádra je 3.9-rc6 vydaná 7. dubna. Jede to podle plánu, takže jestli se něco nepokazí, tak rc7 bude jako obvykle poslední.
Stabilní aktualizace: verze 3.8.6, 3.4.39 a 3.0.72 vyšly 5. dubna; verze 3.2.43 vyšla 10. dubna.
Vzdal jsem snahu přesvědčovat lidi, že by měli používat obecný kód, když se všichni snaží o drobné optimalizace. Argument „můžu se u každé inkrementace a dekrementace zbavit 3 instrukcí“ zdá se vždy vyhraje nad „víme, že obecná počítadla fungují“...
-- Dave Chinner
Kconfig není příliš sofistikovaný jazyk – je to takový COBOL mezi konfiguračními jazyky.
-- Ingo Molnar
Chybějící podpora i386 v Linuxu 3.8.6 mě znepokojuje.
-- edeloget
Jde o malou sadu patchů, ale i tak to stojí za řeč: Avionic Design (ve spolupráci s NVIDIA) přispělo podporou 3D pro řadu SoC NVIDIA Tegra. Příslušný kód pro uživatelský prostor sídlí na Githubu.
Správce ARM Russell King oznámil, že odstranil kód ARM nwfpe („NetWinder floating point emulator“) a VFP (vector floating point) z jádra kvůli nedávno odhalenému licenčnímu problému. Toto bude velký problém pro procesory ARMv4 a ARMv5, na kterých bez NWFPE už nepůjde spouštět uživatelský prostor. Dopad to může mít i na novější CPU – i v podobě nižšího výkonu u některých operací. Byly zahájeny práce na vývoji odpovídající náhrady.
Aktualizace: vypadá to, že Linus je proti odstranění, takže situace by se mohla změnit.
Systémové volání revoke() má docela jednoduchý princip: uzavřít jakékoliv otevřené popisovače v cestě předané v argumentu a znemožnit přes tyto popisovače další přístup. Klasickou ukázkou je snaha zajistit, aby nějaký zlý program nedržel otevřené zařízení terminálu nebo konzole před tím, než je povoleno přihlášení, ale našla by se i další použití. Funkční implementaci revoke() by šlo například používat pro čisté odpojení popisovačů odkazujících na zařízení, jenž bylo ze systému odebráno; systémy souborů jako /proc by to také mohly použít pro odstranění již nepotřebných virtuálních souborů.
Má to jen jeden háček: Linux revoke() nepodporuje a všechny snahy o přidání v uplynulých letech skončily neúspěchem. Implementovat funkčnost za revoke() se ukazuje býti docela těžké, pokud to má být uděláno bezpečně. Poslední pokus o implementaci revoke může skončit podobně; neexistuje ani nějaký patch jako „proof-of-concept“. Ale protože za tímto úsilím stojí Al Viro, dá se očekávat, že šance na úspěch jsou lehce nadprůměrné.
Ne každý popisovač bude podporovat revoke(); v některých případech může být řádná implementace příliš složitá. V Alově návrhu, tam, kde je revokace podporovaná, existuje nová struktura svázaná s příslušným zařízením (nebo něčím jiným):
struct revokable { atomic_t in_use; // number of threads in methods, spinlock_t lock; hlist_head list; struct completion *c; void (*kick)(struct revokable *); };
Pole in_use sleduje to, kolik vláken aktivně vězí v metodách ve file_operations spojených s tímto objektem. Aby bylo toto sledování možné, bude nutné změnit každou relevantní metodu v jádře tak, aby volaly několik pomocných funkcí a hlídaly si revokované popisovače. Takže volání, které teď vypadá jako:
ret = file->f_op->read(...);
By pak vypadalo asi tak takto:
if (start_using(file)) { ret = file->f_op->read(...); stop_using(file); } else { ret = -EIO; /* File revoked */ }
Pomocné funkce start_using() a stop_using() inkrementují a dekrementují počítadlo in_use. Pokud je ale toto počítadlo záporné, pak je přístup revokován a start_using vrátí false; v takovém případě by se daná metoda ve file_operations neměla zavolat a měl by být vrácen příslušný chybový kód. Vnitřnosti těchto pomocných funkcí jsou pochopitelně o něco složitější; více najdete v Alově e-mailu. Jak Al upozorňuje, míst, odkud se volají metody ve file_operations, je v jádře hodně, takže tato konkrétní změna by byla relativně intruzivní.
Smyslem zpětného volání kick() je upozornit ovladač daného objektu, že přístup je revokován a že by jakékoliv čekající I/O operace měly být dokončeny. Procesům čekajícím na I/O by měla být vrácena chyba a I/O by mělo být zrušeno. Po zavolání kick() by se měl počet vláken pracujících s file_operations daného objektu rychle snížit na nulu.
Když je open() zavoláno na objektu podporujícím revokaci, pak příslušná struktura file obdrží ukazatel na strukturu, která vypadá takto:
struct revoke { struct file *file; struct revokable *revokable; struct hlist_node list; bool closing; struct completion *c; };
Pole list se používá ke sledování všech otevřených souborů spojených s daným revokovatelným objektem. Posledním krokem v implementaci open() je zavolání pomocné funkce make_revokable(), která alokuje strukturu revoke a připojí ji do seznamu ve struktuře revokable daného objektu.
Díky takovéto infrastruktuře je možné revoke() implementovat. Potřebné kroky jsou přibližně tyto:
Na konci tohoto procesu by k danému objektu neměly být otevřeny žádné soubory a žádná vlákna by neměla vykonávat souborové operace nad tímto objektem. To druhé je důležité; robustní a bezpečné implementování revoke() je možné jen tehdy, když si jádro může být jisté, že všechny předchozí reference na revokovaný objekt jsou opravdu pryč. Jakmile je to hotové, pak by mělo být možné uvolnit příslušné prostředky nebo umožnit novým procesům objekt otevřít.
Je tu ale jeden palčivý problém: co udělat s procesy, které použily mmap() pro namapování objektu do svého paměťového prostoru. Jednou možností je vynutit odmapování této paměti, odstranit příslušné tabulky stránek a příslušně upravit strukturu VMA (virtual memory area); proces by pak při pokusu o přístup k této paměti pravděpodobně obdržel signál SIGSEGV. Tento přístup je sice bezpečný, ale přináší riziko v podobě neočekávaných pádů programů. V případech, kdy je mapována paměť zařízení, může být lepším řešením při všech přístupech vracet 0xff (rozšířené na správnou šířku pro daný přístup). Správné zacházení s mmap() v těchto situacích zůstává otevřenou otázkou, která nemá na současných systémech podporujících revoke() precedens – revoke() na BSD funguje jen u zařízení, kde není mapována paměť.
Mezi příspěvkem typu RFC s dobrým nápadem a skutečnou, fungující implementací je slušná propast; může se proto stát, že i tento pokus o revoke() skončí nešťastně jako jeho předchůdci. Skutečnost, že Linux nemá fungující revoke(), je už roky vnímána jako jeho nedostatek; proto by bylo hezké, kdyby se to konečně podařilo dát dohromady. Tak to třeba tentokrát vyjde.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
USE OF THIS SOFTWARE IS RESTRICTED TO PERSONS AND ORGANIZATIONS WHO CAN AND WILL TAKE FULL RESPONSIBILITY FOR ANY AND ALL LOSSES, COSTS, OR OTHER PROBLEMS ARISING FROM ITS USE.IMHO to zní dost nebezpečně brát na sebe plnou zodpovědnost za všechny ztráty/škody a náklady způsobené použitím softwaru. Co když něco takového dodám zákazníkovi a on se se mnou bude soudit? Pak bych asi musel platit víc, než bych normálně čekal.