OpenTofu, tj. svobodný a otevřený fork Terraformu vzniknuvší jako reakce na přelicencování Terraformu z MPL na BSL (Business Source License) společností HashiCorp, bylo vydáno ve verzi 1.7.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci. Vypíchnout lze State encryption.
Spouštět webový prohlížeč jenom kvůli nákupu kávy? Nestačí ssh? Stačí: ssh terminal.shop (𝕏).
Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Současné vývojové jádro je 4.11-rc6, vydané 9. dubna. Linus řekl: „Vypadá to vcelku normálně, takže je tu pravidelné týdenní vydání rc. Je o něco větší než rc5, ale nijak výrazně a nic nevypadá zvláště znepokojivě.“
Seznam regresí verze 4.11 z 9. dubna obsahuje 15 známých problémů.
Stabilní aktualizace: 4.10.9, 4.9.21 a 4.4.60 byly vydány 8. dubna. Následovaly je aktualizace 4.10.10, 4.9.22 a 4.4.61 dne 12. dubna.
Nemyslím si, že bychom měli někdy všem aplikacím povolit přístup k celému adresnímu prostoru. Nemá to smysl. /bin/true nepotřebuje víc než 64 TB virtuální paměti. A doufám, že ani nikdy nebude.
—Kirill Šutemov (díky Jonu Mastersovi)
Uvědomuješ si, že tohle lidé říkali o téměř každém hranici paměti od 64K dál?
Daniel Vetter píše o tom, jak lidi dostat k tomu, aby revidovali kód. „Dojem z těch dvou článků by mohl být takový, že revidování kódu je těžké, neustále se nedostává schopných a ochotných recenzentů a tohle je stav, který panuje odnepaměti. Chtěl bych to vyvrátit díky našim vlastním zkušenostem v grafickém subsystému, kde jsme zavedli dobře fungující proces revidování ovladače Intel, centrálního subsystému a nejnověji prací na společně udržovaných menších ovladačích, který funguje úspěšně a ani to až zas tak nebolí.“
Stalo se již tradicí, že se jaderná síťová komunita schází dvakrát do roka na dvoufázové konferenci: neformální dvoudenní plenární zasedání pouze pro zvané, pojmenované Netconf, které se tento rok konalo v Torontu, a obvykleji vedená konference s jedinou stopou, otevřená veřejnosti a nazvaná Netdev. Autor tohoto článku, Antoine Beaupré, byl přizván, aby letos napsal o obou konferencích, jelikož se Netdev konala v Montrealu, jeho bydlišti, kde se rád setkal se všemi vývojáři, kteří se starají o tu část jádra Linuxu, která má na starosti síťování.
Tento článek se týká prvního dne konference, která spočívala v setkání zhruba 25 linuxových vývojářů pod taktovkou Davida Millera, správce jaderného síťového subsystému. Netconf nemá žádná formální sezení. Přestože někteří lidé přednášeli se slajdy, docházelo k častým přerušením (vlastně vítaným) a důraz byl kladen na odstraňování problémů, které se zasekly v e-mailové konferenci, a získávání návrhů, nápadů, řešení a zpětné vazby od ostatních kolegů.
Jedna z prvních větších debat se týkala funkce ndo_select_queue(), klíčové součásti linuxového systému pro polling, která určuje, kdy a jak se mají posílat pakety přes síťové rozhraní (viz netdev_pick_tx
a spol.). Základní otázka spočívala v tom, zda je používání ndo_select_queue() v ovladačích dobrý nápad. Alexander Duyck vysvětlil, že lidé z Intelu zvažovali využití ndo_select_queue() k přiřazování front pro příjem a odesílání. Intelovské ovladače v současné době nevyužívají háček (hook) poskytovaný linuxovým jádrem a ukazuje se, že s funkcí ndo_select_queue() vlastně nikdo není spokojený. Heuristika, kterou používá, totiž nikoho netěší. Všichni (včetně Duycka) se shodli na tom, že by se již neměla používat, nebo alespoň ne pro tento účel.
Diskuze se obrátila směrem k bezdrátovým sítím, kde se tato funkce využívá extenzivně, ovšem k jiným účelům. Johannes Berg vysvětlil, že tamní využití ndo_select_queue() spočívá v klasifikaci provozu, například propasírování hlasové komunikace, i když je best-effort fronta již zabrána. V případě bezdrátových připojení by tuto funkci šlo nahradit řízením toku (flow control) interně, kde již pro jiné účely využívá mechanismus fq_codel, takže opuštění ndo_select_queue() se zdá být možné.
Problémem je pak aktualizace všech ovladačů, aby změnily své chování, což by představovalo spoustu práce. I tak to vypadá, že lidé přestávají používat obecné rozhraní ndo_select_queue() a preferují rozhraní pro správu front, která jsou specifická pro danou doménu nebo dokonce konkrétní ovladač (v případě Intelu).
Poznámka redakce: Reportáž ze zbytku prvního dne a ze dne druhého najdete na LWN.net.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: