abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
dnes 13:00 | Komunita

Do 30. října se lze přihlásit do dalšího kola programu Outreachy (Wikipedie), jehož cílem je přitáhnout do světa svobodného a otevřeného softwaru lidi ze skupin, jež jsou ve světě svobodného a otevřeného softwaru málo zastoupeny. Za 3 měsíce práce, od 4. prosince 2018 do 4. března 2019, v participujících organizacích lze vydělat 5 500 USD.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
včera 22:22 | Komunita

Společnost Purism představila kryptografický token Librem Key. Koupit jej lze za 59 dolarů. Token byl vyvinut ve spolupráci se společností Nitrokey a poskytuje jak OpenPGP čipovou kartu, tak zabezpečení bootování notebooků Librem a také dalších notebooků s open source firmwarem Heads.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
včera 20:33 | Nová verze

Společnost NVIDIA oficiálně vydala verzi 10.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 20:00 | Upozornění

Příspěvek Jak přežít plánovanou údržbu DNS na blogu zaměstnanců CZ.NIC upozorňuje na historicky poprvé podepsání DNS root zóny novým klíčem dne 11. října 2018 v 18:00. Software, který nebude po tomto okamžiku obsahovat nový DNSSEC root klíč, nebude schopen resolvovat žádná data. Druhým důležitým datem je 1. února 2019, kdy významní výrobci DNS softwaru, také historicky poprvé, přestanou podporovat servery, které porušují DNS standard

… více »
Ladislav Hagara | Komentářů: 5
včera 15:55 | Pozvánky

Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 156. brněnský sraz, který proběhne v pátek 21. září od 18:00 v restauraci Na Purkyňce na adrese Purkyňova 80.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 13:22 | Nová verze

Alan Griffiths z Canonicalu oznámil vydání verze 1.0.0 display serveru Mir (GitHub, Wikipedie). Mir byl představen v březnu 2013 jako náhrada X serveru a alternativa k Waylandu. Dnes Mir běží nad Waylandem a cílen je na internet věcí (IoT).

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
20.9. 22:00 | Nasazení Linuxu
Stabilní aktualizace Chrome OS 69 (resp. Chromium OS), konkrétně 69.0.3497.95, přináší mj. podporu linuxových aplikací. Implementována je pomocí virtualizace, a proto je tato funkce také omezena na zařízení s dostatkem paměti a podporou hardwarové akcelerace, tudíž nejsou podporovány chromebooky s 32bitovými architekturami ARM, či Intel Bay Trail (tzn. bez Intel VT-x).
Fluttershy, yay! | Komentářů: 5
20.9. 21:32 | Zajímavý projekt

Došlo k uvolnění linuxové distribuce CLIP OS, vyvíjené francouzským úřadem pro kybernetickou bezpečnost ANSSI, jako open source. Vznikla za účelem nasazení v úřadech, kde je potřeba omezit přístup k důvěrným datům. Je založená na Gentoo.

Fluttershy, yay! | Komentářů: 1
20.9. 16:00 | Komerce

Zjistěte více o bezpečné a flexibilní architektuře v cloudu! IBM Cloud poskytuje bezpečné úložiště pro Vaše obchodní data s možností škálovatelnosti a flexibilitou ukládání dat. Zároveň nabízí prostředky pro jejich analýzu, vizualizaci, reporting a podporu rozhodování.

… více »
Fluttershy, yay! | Komentářů: 12
20.9. 12:22 | Nová verze

V dubnu letošního roku Mozilla představila webový prohlížeč pro rozšířenou a virtuální realitu Firefox Reality (GitHub). V úterý oznámila vydání verze 1.0. Ukázka na YouTube. Firefox Reality je k dispozici pro Viveport, Oculus a Daydream.

Ladislav Hagara | Komentářů: 2
Na optické médium (CD, DVD, BD aj.) jsem naposledy vypaloval(a) data před méně než
 (13%)
 (14%)
 (21%)
 (23%)
 (25%)
 (4%)
 (1%)
Celkem 387 hlasů
 Komentářů: 33, poslední 16.9. 11:55
Rozcestník

Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu

11. 1. 2011 | Jirka Bourek | Jaderné noviny | 4891×

Aktuální verze jádra: 2.6.37-rc7. Citáty týdne: Richard Stallman, Andi Kleen, Nicolas Pitre, Arnd Bergmann. Detektor radarů v Linuxu. NoHZ úlohy.

Obsah

Aktuální verze jádra: 2.6.37-rc7

link

Současné vývojové jádro je 2.6.37-rc7 vydané 21. prosince. Linus říká:

Stále jsem nervózní z hlášení o chybách u grafik Intel, takže dál testujte a hlaste. Tohle je poslední -rc před Vánoci (nebo jaké svátky slavíte vy), takže všichni teď máte pár volných dní, kdy nemáte nic lepšího na práci než testovat -rc, že?

Kompletní changelog najdete na kernel.org.

Stabilní aktualizace: Willy Tarreau vydal 18. prosince 2.4.37.11. Opravuje mnoho menších bezpečnostních záležitostí, hlavně úniky informací z jaderného zásobníku na některých 64bitových architekturách, nebo možné dereference NULL a pády v některých méně často používaných protokolech (tj. econet, x25, irda). Také poznamenal, že 2.4 bude podporováno do konce roku 2011.

Citáty týdne: Richard Stallman, Andi Kleen, Nicolas Pitre, Arnd Bergmann

link

Před několika měsíci jsem mluvil s Alexandrem [Olivou] a rozhodli jsme se změnit způsob, jakým Linux Libre pracuje s vnějšími nesvobodnými binárkami. V současnosti měníme kód tak, aby místo nahrávání firmware selhal.

Změnou je znepřehlednit jména souborů s firmwarem ve zdrojovém kódu Linuxu. Tímto způsobem, když uživatel zjistí, jaký firmware nainstalovat a nainstaluje ho pod jménem, který vyžaduje kód, bude to fungovat. Linux Libre nicméně stále nedoporučí instalaci souboru s nesvobodným firmwarem, který má s daným zařízením pracovat.

-- Richard Stallman o svobodě pomocí zamlžení

Závěrečné odstranění BKL ve skutečnosti není pro Linux tak velký krok. Je to spíše symbolické gesto, ale ta raději nechávám politikům a kněžím.

-- Andi Kleen

Závěrem: nebuď překvapen, když technicky podřadné návrhy, jako například proprietární 3D knihovny párované s jadernými rozhraními, narazí na silnou nebo dokonce vehementní opozici. Někteří lidé budou dostatečně umírnění a řeknou ti, že pokud něco takového chceš udělat, musíš to udělat sám a oni nemají zájem udělat cokoliv, co by ti pomohlo. Je ale jasné, že se nikdy nedopracuješ ke konsenzu pro podporu technicky podřadného řešení ve stromě hlavní řady, protože z pohledu Open Source něco takového prostě nedává smysl.

Akceptovat takové věci do hlavní řady by oslabilo principy, díky kterým jsou otevřený software obecně a Linux konkrétně takovým úspěchem; jejich odmítnutí naopak přežití otevřeného softwaru nijak neovlivní. Kompromis by zde byl pouze ku prospěchu korporátního světa. A jak minulost v takovýchto případech ukazuje, otevřený software i přes chybějící asistenci korporací nakonec vždycky vyhraje.

-- Nicolas Pitre

Každý může zkusit tohle dodávat a riskovat soudní tahanice a všichni držitelé autorských práv v jádře mohou zkusit žalovat lidi, co takový kód distribuují. Většina rozumných lidí se drží dál jak od dodávání pochybného kódu, tak od soudů, ale průmysl mobilních zařízení zjevně dělá obojí, takže můžeme prostě čekat na to, jestli má někdo dost hluboké kapsy, aby tohle jako první dotáhl před soud.

-- Arnd Bergmann

Detektor radarů v Linuxu

link

napsal Jonathan Corbet, 21. prosince 2010

Přinejmenším ve Spojených státech se termín „detekce radarů“ obvykle spojuje se zařízeními, která varují řidiče s těžkou nohou před policisty číhajícími někde v blízkosti. Alespoň podle toho, co ví autor článku, na žádném takovém zařízení Linux neběží. Detekce radarů nicméně pro Linux může být důležitá v jiném kontextu: bezdrátové sítě – obzvláště v režimu základní stanice – ji potřebují. Nyní se začíná pracovat na tom, aby se tato schopnost objevila v jádře.

Většina bezdrátového síťování se odehrává v pásmu 2,4 GHz; jak si mnoho uživatelů všimlo, tohle pásmo bývá někde přeplněné a zarušené. Z tohoto důvodu 802.11a i 802.11n specifikují mnoho kanálů v pásmu 5 GHz. Relativní nedostatek provozu je zde pro síťování atraktivní, i když se trochu omezuje efektivní dosah přístupového bodu. Vytlačení dalšího bezdrátového provozu na 5 GHz značně zvětší celkové dostupné přenosové pásmo.

Přirozeně je tu háček. I když dalších uživatelů těchto frekvencí není mnoho, patří mezi ně řízení letového provozu a meteorologické radary. Rušení těchto radarů se nebude líbit regulačním úřadům, které si z nějakého důvodu myslí, že bezpečnost letového provozu je důležitější než aktualizovat po obědě Twitter. Tyto úřady následně typicky předvedou naprostý nedostatek smyslu pro humor každému, kdo jejich pravidla ignoruje; opět vidíme, že bezdrátové síťování často bývá hlavním bodem, kde se Linux střetává s regulacemi.

Aby bylo možné pásmo 5 GHz bezpečně používat pro síťování, specifikovaly různé agentury způsob, jakým bezdrátové zařízení vybírá kanál. Výsledné schéma se nazývá „dynamický výběr frekvence“ [dynamic frequency selection, DFS] a vyžaduje, aby řídící („master“) stanice na kanále po nějakou minimální dobu naslouchala a před vysíláním se ujistila, že v něm nepracují žádné radary. Pokud by se nějaký přistěhoval, stanice musí přerušit veškerou komunikaci a přesunout se na jiný kanál. Zjednodušeně se bezdrátová zařízení fungující v pásmu 5 GHz musí aktivně vyhýbat vysílání na kanálu, který používá nějaký radar.

Většina linuxových systémů se detekcí radarů přímo zabývat nemusí. Podřízenému („slave“) zařízení, které najdeme v typickém laptopu, stačí, když dodržuje instrukce řídícího zařízení o tom, kde smí vysílat. Nicméně jakékoliv zařízení, které chce fungovat jako řídící – včetně přístupových bodů a čehokoliv, co funguje v režimu ad hoc – si musí radarů všímat a reagovat odpovídajícím způsobem.

Bezdrátové adaptéry, jejichž přijímače jsou naladěné na frekvenční rozsah, který nás zajímá, zde mohou pomoci. Když anténu zasáhne výboj RF energie, adaptér může vrátit hostitelskému systému chybu, ve které oznámí, že se objevila interference podobná radaru. Tak jednoduché to ale není: náhodné interference rozhodně nejsou ve světě bezdrátového síťování žádnou výjimkou. Kdyby se bezdrátové zařízení vzdalo kanálu pokaždé, kdy se objeví nějaká neočekávaná interference, komunikace by byla přinejmenším obtížná. Je tedy potřeba udělat něco chytřejšího.

Tímto něčím je samozřejmě hledat specifické vzory interferencí, které generují radary. Radar vyzařuje krátký výboj RF signálu následovaný delšími intervaly, ve kterých naslouchá tomu, co se odrazilo. Dobrá zpráva je, že tyto vzory jsou dobře definovány délkou pulzu radaru, intervalem opakování a frekvencí. Špatná zpráva je, že se tyto parametry mění podle toho, kdo stanovuje pravidla tam, kde se nacházíte. Takže zatímco Spojené státy specifikovaly specifickou sadu vzorů, které musí zařízení rozpoznat, Evropská Unie definovala něco trochu jiného a Japonsko má svojí vlastní variantu. Detekce radarů tedy musí probíhat s ohledem na to, v jakém prostředí se zařízení nachází.

Skupina vývojářů, z nichž většina reprezentuje společnosti vyrábějící bezdrátový hardware, zahájila projekt implementující DFS v Linuxu. Zefir Kurtisi zaslal předběžnou sadu patchů, která ukazuje, jak by se DFS mohlo řešit. Tyto patche přidávají do API ieee80211 jednoduchou funkci:

void ieee80211_add_radar_pulse(u16 freq, u64 ts, u8 rssi, u8 width);

Ovladač hardwaru může touto funkcí informovat jádro 802.11, že rozhraní detekovalo radarový pulz. Tyto události se sledují; když postupem času vyhoví vzorům radarů definovaným podle prostředí, kód rozhodne, že v daném pásmu funguje radar a že je nutné provést úhybný manévr. Pokud hardware umí radary detekovat přímo, ovladač může nahlásit přítomnost radaru funkcí:

void ieee80211_radar_detected(u16 freq);

Současná sada patchů umí detekovat pouze jednu odrůdu evropských radarů; má sloužit spíše jako ukázka. Způsoby, jakými by se nahrály parametry popisující radary v různých jurisdikcích, je ještě potřeba vymyslet; dá se předpokládat, že bude použit existující mechanismus pro dodržování předpisů, ale zvažují se alternativy. Tak jako tak by Linux měl být v blízké budoucnosti schopen koexistovat v pásmu 5 GHz s radary. Verze, která pomůže vyhnout se pokutám za rychlost, bude asi trvat déle.

NoHZ úlohy

link

napsal Jonathan Corbet, 20. prosince 2010

Jádra operačních systémů by pro uživatelský prostor měla být přinejmenším neviditelná; konkrétně spotřeba zdrojů jádrem by měla být co nejmenší. Linux byl vždycky psán s ohledem na tento požadavek, ale pro některé lidi je to stále málo. Uživatelé, kteří provádějí výpočty s velkým výkonem, chtějí všechen čas CPU pro sebe, zatímco jiní uživatelé – ti citliví na latence – nechtějí, aby jejich kód musel čekat na procesor. Tito uživatelé žádali způsob, jakým by mohli spustit procesy alespoň na jednom CPU bez jakýchkoliv zásahů jádra – žádné tiky časovače, žádná přerušení a tak dál. Zatím nebylo nalezeno žádné uspokojivé řešení; nový patch, jehož autorem je Frederic Weisbecker, takovým řešením také ještě není, ale ukazuje další způsob, jakým na problém zaútočit.

Základním nápadem jeho sady patchů je umožnit procesu vypnout přerušení časovače, dokud běží. Pokud budou splněny určité podmínky, umožní to procesu běžet bez pravidelného přerušování jeho tikem. Pokud budou od daného CPU odkloněna i ostatní přerušení, daný proces by měl být schopen běžet bez přestávek. Je tu ale pár komplikací.

Přepnout se do režimu bez tikání plánovače je relativně jednoduché; procesu stačí zapsat nenulovou hodnotu do /proc/self/nohz. Patch pro takové procesy vynucuje několik podmínek: (1) proces musí být spjat s CPU, na kterém běží a (2) na daném CPU nesmí běžet žádný jiný proces v beztikovém režimu. Pokud jsou tyto podmínky splněny, zápis do /proc/self/nohz uspěje a jádro se pokusí zakázat tikání časovače, dokud proces běží.

Klíčovým slovem je zde „zkusí“; je mnoho věcí, které mohou vypnutí tikání zabránit. První z nich je jakékoliv soupeření o CPU. Jestliže jakýkoliv jiný proces bude chtít běžet na stejném CPU, musí dojít k tiku plánovače jako obvykle, aby se dalo rozhodnout o preempci. Vzhledem k tomu, že se proces může přepnout do režimu spustitelný [runnable] kdekoliv v systému, Frederikův patch provede potenciálně drahé meziprocesorové přerušení, kdykoliv se na jakémkoliv CPU objeví druhý spustitelný proces, bez ohledu na to, jestli dané CPU v současnosti běží v beztikovém režimu nebo ne.

Další věc, která může všechno pokazit, je čtení-kopírování-zápis [read-copy-update, RCU]. Pokud jsou nějaká zpětná volání [callback] RCU, která je nutná zpracovat na nějakém CPU, toto CPU se do beztikového režimu nepřepne. RCU také musí být informováno, když CPU přejde do „klidového stavu“ [quiescent state], aby vědělo, že je bezpečné volat zpětná volání RCU na ostatních CPU. Jestli RCU stanovilo, že ho zajímá, jestli je cílové CPU v klidovém stavu, opět nelze přejít do beztikového režimu. Pokud se u RCU objeví zájem o klidový stav kdekoliv v systému, může být beztikový režim na CPU vypnut.

Vzhledem k tomu, že se RCU v současných jádrech využívá velmi intenzivně, dalo by se předpokládat, že to ve většině případů zabrání běhu v beztikovém režimu. Další část sady patchů se tedy pokouší tento problém omezit s tím, že pokud proces běží v uživatelském prostoru a má zakázán tik časovače, s ním spojené CPU je nutně v klidovém stavu. Když CPU běží v tomto režimu, přejde do „rozšířeného klidového stavu“ [extended quiescent state], který odstraňuje potřebu upozorňovat zbytek systému. Rozšířený klidový stav pravděpodobně výrazně prodlouží dobu běhu bez tiků na procesoru, ale za malou cenu: kód pro architekturu musí přidat háčky, které upozorní beztikový kód na vstup a výstup z jádra.

Revize kódu se prozatím zaměřily na různé detaily, které je nutné zvládnout jinak, ale neobjevila se výrazná kritika konceptu jako takového. Je to kód v raném stádiu, takže neřeší všechno, co se běžně děje při tiku plánovače, na tento fakt revidovatelé upozornili. Největší námitky pravděpodobně souvisí s podmínkami zmíněnými na začátku článku: proces musí být navázán na jediné CPU a na takovém CPU smí běžet jenom jeden beztikový proces. Peter Zijlstra řekl:

No ano, toto rozhraní, které explicitně označuje úlohu a CPU jako task_no_hz je poněkud restriktivní a nepoužitelné. Když spustím 4 na CPU navázané úlohy na čtyřjádru, měl bych z toho mít prospěch, aniž bych musel cokoliv dělat.

Frederic naznačil, že kód lze změnit a tato omezení zrušit ale za cenu vyšší složitosti. Jakmile omezení zmizí, mohlo by dávat smysl povolit beztikový režim, pokud tomu vyhovuje zátěž, ať už o to požádá nebo ne. Díky tomu by beztikový režim byl užitečný obecněji; také by o něco více omezil roli tiku časovače. Jádro by stále mělo daleko ke zcela beztikovému běhu, ale každý krok tímto směrem pomáhá.

       

Hodnocení: 100 %

        špatnédobré        

Nástroje: Tisk bez diskuse

Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

Komentáře

Vložit další komentář

Zokl avatar 11.1.2011 07:35 Zokl
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
Co se týče implementace funkce dynamické změny kanálů tak by nebylo marné podívat se na její implementaci v samotných bezdrátových kartách, kdy je vše včetně použitelných a funkčních algoritmů, aspoň pro Evropu, uvedeno ve standardu IEEE 802.11h. Tento standard byl defakto pro tento účel vytvořen a bez něj by nemohla být skoro žádná zařízení pro pásmo 5 GHz v zemích EU nasazena.
11.1.2011 10:02 ludvik
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
a ohledně radarů: nejedná se o řízení leteckého provozu, ale o meteorologický radar. U nás jsou dva, jeden je snad v Brdech a druhý si teď nevzpomenu.
11.1.2011 10:27 trekker.dk | skóre: 71
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
A jsi si jistý, že takhle to platí pro celý svět?
Quando omni flunkus moritati
Zokl avatar 11.1.2011 16:12 Zokl
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
Ano, platí. Je to tak v celém světě, jen se používají jiné frekvence. V některých zemích se tam kromě meteorologických radarů vyskytují i různá vojenská zařízení, se kterými to musí umět zacházet taky.
11.1.2011 17:47 trekker.dk | skóre: 71
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
Dynamic Frequency Selection allows 5 GHz capable 802.11 devices to share spectrum with radar devices. Radars are used by airports, weather stations, and military. For example some weather stations use weather radars to help with directing airplanes to airports more accurately. Interference with radars then is carefully regulated by countries that make use of them as they share spectrum in the 5 GHz band.

http://wireless.kernel.org/en/developers/DFS

Tady se tvrdí, že pro řízení letového provozu se to používá taky...
Quando omni flunkus moritati
11.1.2011 18:26 Mti. | skóre: 31 | blog: Mti
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
sveho casu na CHMI remcali (zrejme opravnene), ze se jim tam nekdo plete. Ti, co si nastavili kanal napevno - zejmena ty, kde sedi radary, tak si koleduji, protoze koliduji... a pak neco o telekomunikacnim urade... Meli tam uvedeny 2 frekvence odkud maji zajemci laskave zmizet (nasledovaly vyhruzky telekomunikacnim uradem a spol). :-)

(priblizne s novym vzhledem chmi.cz tato vyzva zmizla... bud uz vyhnali dostatek vlezlych siti nebo to vzdali)
Vidim harddisk mrzuty, jehoz hlava plotny se dotyka...
11.1.2011 20:08 JoHnY2
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu

Je to tak, jednalo se o kanaly 124 a 128. Problem je v tom, ze takova vyzva by musela bejt tejden jako reklama na seznamu a ne na radarovy strance CHMI, kterou bezny lidi vubec neznaj, protoze se na ty snimky koukaj pres nejaky prestrednika, kdyz vubec.

Zokl avatar 11.1.2011 20:38 Zokl
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
Výzev už za léta bylo několik, ale lidé jsou stále lamy a Ti co se poučí jsou hned nahrazeni nepoučitelnými, takže pokud se i teď podíváte na aktuální mete-osnímky z radaru, tak uvidíte v obrázcích různé kužely, hlavně kousek nad Olomoucem, kde je vidět, jak nějaký šílenec vysílá na frekvencích vyhrazených pro tato zařízení. Prostě lidé jsou nepoučitelní a zařízení jakými jsou Mikrotik a jiné podobné platformy, které umožňují skoro cokoliv je to velmi nebezpečné. každopádně podporu přímo do kernelu/ovladačů velmi podporuji, ale pokud to nebude ve výchozím stavu zapnuté, tak to stejně bude k ničemu.
11.1.2011 20:53 jekub
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
nad Olomoucí, moravaneslezane!
11.1.2011 21:32 walley walleyovic | skóre: 4 | blog: walley
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
nad olomocem je moravsky spravne:)
11.1.2011 22:07 Mti. | skóre: 31 | blog: Mti
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
Holomoc. :-/
Vidim harddisk mrzuty, jehoz hlava plotny se dotyka...
11.1.2011 22:43 jekub
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
ldh
11.1.2011 22:15 Mti. | skóre: 31 | blog: Mti
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
no... v dusledku netreba reklamu na seznamu. Staci, aby az hrisnika pojedou zamerit a umlatit paragrafy, vzali sebou dva poskoky z tv-pohroma. Ti budou radi, ze maji zase nejaky katastroficky scenar a ti prvni maji medialni pozornost zajistenu vicemene zdarma.

Akorat by bylo vhodne pred odvysilanim upravit reportaz tech poskoku, aby to nevyznelo prilis nesmyslne. :-/ Stejne 90% cumitelu na zpravy nebude vedet oc de, ale to je druha vec... ja to "velike" odhaleni kriminalniho zivla, tak co. hm.
Vidim harddisk mrzuty, jehoz hlava plotny se dotyka...
Pavel Vymetálek avatar 11.1.2011 07:52 Pavel Vymetálek | skóre: 15 | Náchod
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
Ten citát od Nicolase Pitreho je naprosto přesný a vystihuje to, proč mám Linux a opensource tak rád.

Dík za Jaderné noviny, pokaždé príma počteníčko.
xkucf03 avatar 11.1.2011 12:07 xkucf03 | skóre: 46 | blog: xkucf03
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
+1
Mám rád, když se lidé přou, znamená to, že vědí, co dělají, a že mají směr. Frantovo.cz, SQL-Výuka.cz, Nekuřák.net
11.1.2011 10:18 Petr Ježek
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
Výtečně! Nejprve jsem byl znejistěn (chaotické chování při nárazu na nepřátelskou strukturu - firmware), pak zahřát (funkčně nepodstatné věci patří kněžím a politikům - já bych zůstal klidně u těch všeobsažných kněží), následně posílen (open source se bez korporací vždy obejde) a konečně rozchechtán (preference ŘLP před poledním twitterováním z jakýchsi důvodů). Filosofovo srdíčko plesá...:)
11.1.2011 11:19 xurfa
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
Ten antiradar by se dal dobře využít pro vytvoření rušičky WiFi :-)
11.1.2011 12:59 Sten
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
Na to úplně stačí frekvenční generátor :-)
CIJOML avatar 11.1.2011 15:54 CIJOML | skóre: 58 | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
na to uplne staci neodstinena mikrovlnka
11.1.2011 18:19 Sten
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
Na 2,4 GHz stačí, na 5 GHz je ale potřeba upravit magnetron :-)
12.1.2011 00:48 Visgean Skeloru | blog: Pytel Hoven
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny – 22. 12. 2010: Detekce radarů v Linuxu
Taky mně to napadlo, ale nepoužíval bych to jako rušičku ale jako čističku pro svůj kanál :)

Založit nové vláknoNahoru

ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
© 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.