Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Aktuální vývojové jádro je 4.0-rcl, vydané 22. února. Linus se rozhodl pojmenovat toto vydání "4.0". "Nikdo by si toho neměl všimnout. Přechod na 4.0 *neznamená*, že jsme změnili, co lidé vidí. Vše je stejné, jen s menšími čísly, takže můžu dát vydávat jádra, aniž bych si znovu musel sundávat ponožky." Označení bylo také změněno na "Hurr durr I´ma sheep."
Stabilní aktualizace: Tento týden nebyly žádné vydány. Aktualizace 3.18.8, 3.14.34 a 3.10.70 jsou v procesu revidování, mohly by vyjít 27. února.
Live patching zní jako skvělý nápad, ale mohl by skončit podobně, jako hardware hotplug: Všichni ho chtějí, ale nikdo ho nechce používat.
Velmi užitečné jsou pro nás, lehce přepracované maintainery s rozsahem pozornosti mírně retardovaného zlatého retrívra, sepsané a trochu repetitivní rekapitulace od prvotního konceptu až k implementaci, které nevyžadují příliš mnoho souvislostí. (Udělej zajímavý příběh, přimíchej trochu vtipů a máš naši pozornost!)
První zmínku o konceptu "lazytime" zveřejnil v listopadu 2014 Ted Ts´o. Snaží se řešit náročnost sledování přístupového času každého souboru, a zároveň udržovat přesnější představu posledního přístupového času, než jak to umí "relatime". Stručně řečeno, čas posledního přístupu se vždy uchovává tak dlouho, dokud je inode (i-uzel) souboru v paměti; do trvalé paměti se uloží pouze pokud (1) existuje další důvod vypsat inode, (2) je inode vymazán z cache. Po přepisu (aby to fungovalo ve virtuální vrstvě souborovém systému, než aby šlo o konkrétní variantu ext4) byl lazytime sloučen do nacházejícího jádra 4.0.
To ještě neznamená, že uživatelé verze 4.0 budou mít možnost tuto variantu povolit. Jan Kára přišel na několik problémů s implementací, které mohou v některých situacích zapříčinit zaznamenání nesprávných časů. Problém je to natolik závažný, že použití lazytime v současné podobě není zrovna nejlepší nápad. Ted si zprávu pročetl a poznamenal, že pokud se do vydání verze 4.0 nepodaří problémy jednoduše odstranit, bude možné lazytime zakázat.
Podle Jana je jednoduchá oprava nepravděpodobná. Takže i když bude kernel 4.0 obsahovat lazytime, uživatelé jej nebudou moci používat. Před vydáním kerenelu je důležité, aby všechny funkce pracovaly tak, jak mají. To nemůžou vývojáři podcenit.
Když Linus 22. února vydal 4.0-rc1, bylo do hlavního repozitáře v tomto vývojovém cyklu vztaženo celkem 8950 neslučovacích sad změn. Začleněné změny jsou součástí obvyklého mixu před koncem začleňovacího okna, opravy začínají převažovat nad novými funkcemi. I tak se od shrnutí z minulého týdne v celkovém počtu 1100 změn objevilo několik nových věcí:
Zpočátku to vypadalo na poměrně malý vývojový cyklus, ale pro slučovací okno s nižším počtem patchů je třeba se vrátit do verze 3,6 z roku 2012 viz. tabulka
Z tabulky je vidět, že kolem vývoje kernelu funguje jakýsi přirozený příliv a odliv, někdy je toho prostě třeba udělat více, než jindy. Celkový trend má vzestupnou tendenci - s přibývajícím počtem změn týkajících se kernelu v dlouhodobém (nebo dokonce středním) časovém horizontu.
Přesně podle očekávání změnil Linus označení verze na "4". Význam této změny je nepatrný, jde o to, že vedlejší čísla verzí narůstala.
Vývojový cyklus se nyní dostal do stabilizační fáze, ve které se snad podaří najít a odstranit všechny zbývající bugy. Poslední tři vývojové cykly trvaly vždy přesně tři týdny, pokud tomu bude stejně i tentokrát, bude kernel 4.0 vydán 12. dubna.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
čipy pro rozchod paliva Semiconductor DA9150
ehh :D :D
Chvilku jsem uvažoval jestli nám ten linux už pronikl do automobilů, ale je to jenom zprasený překlad. Jedná se o čip pro řízení nabíjení akumulátoru s nábojovou pumpou...
... posledního přístupového času, než jak to umí "realtime".Patří tam "relatime", tak jako v originále. To je tak, když to překládá někdo kdo o tom nemá ani páru. Nejen o linuxu, ale obecně o IT.