Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Byla přidána podpora pro hostitelské řadiče USB3.0/xHCI, žádný však ještě není k dispozici.
Jsem rád, že je Linux připraven i když skutečných zařízení se stejně dočkáme tak nejdřív za rok.
To by mě teda zajímalo, jak takovou věc testovali :=ooo
čipová sada AMD r60 čipová sada Intel IGDNG
asi chybi odrazka. jinak jako vzdy skvele pocteni!
asi chybi odrazkaDík, opraveno.
Představte si, že máte struct, který obsahuje několik proměnných (memberů) různých typů - například další vnořené structy.
No a dostanete se ve zdrojáku do situace, kdy máte pointer na ten vnořený struct, a potřebujete zjistit pointer na ten větší struct, který ho obaluje. Vlastně jde o to, zjistit ofset vnořeného structu v tom obalovém structu (operace na úrovni statických typů, čili ta informace je k dispozici už při kompilaci) a odečíst ho od známého pointeru na vnořený struct.
Všiml jsem si, že to kernel umí řešit nějakými makry - patrně zmiňovaným container_of().
Omlouvám se, pokud tohle všechno je jasné Dál to z hlavy dopodrobna neznám. Čili nevím přesně, jak "kotva" funguje.
Tuším že jsem to viděl v klasické kernelové knihovničce pro vytváření "spojových seznamů", kde "struct list_head" je vnořený do Vašeho uživatelského structu. No a při procházení seznamem pracujete s pointery na ten vnořený list_head, ale cílem je, dostat pointer na ten Váš uživatelský struct.
ListNode
, která vypadá zhruba takhle (pseudokód!):
class ListNode<T> { ListNode<T> next; T data; }Šikulové od jádra to převrátili vzhůru nohama a vymysleli asi tohle:
class ListNode { ListNode next; } class MyData { ... ListNode node; }Implementace seznamu pracuje s
ListNode
, ale navenek umí poskytnout přímo objekty dat. Představuju si to asi takhle nějak:
void forEach(ListNode head, {T -> void} callback) { ListNode curr = head; while (curr != null) { callback.invoke(CONTAINER_OF(curr)); // !!! curr = curr.next; } } MyData a = new MyData(...); a.node = new ListNode(); MyData b = new MyData(...); b.node = new ListNode(); b.node.next = a.node; forEach(a) { MyData data -> ... }Pochopitelně tohle je extrémně zjednodušené, ale myslím, že princip je správný. Pokud se pletu, někdo mne prosím opravte
/** * container_of - cast a member of a structure out to the containing structure * @ptr: the pointer to the member. * @type: the type of the container struct this is embedded in. * @member: the name of the member within the struct. * */ #define container_of(ptr, type, member) ({ \ const typeof( ((type *)0)->member ) *__mptr = (ptr); \ (type *)( (char *)__mptr - offsetof(type,member) );})
struct parent { ... };
struct s {
struct parent; // prvni prvek ve strukture
...
};
Na strukturu s
pak muzes pouzivat vsechny funkce (samozrejme s pretypovanim - coz ale za tebe muze delat nejake makro), ktere lze pouzit na strukturu parent
bez pouziti maker typu container_of()
nebo offset()
.
Na strukturu s pak muzes pouzivat vsechny funkce (samozrejme s pretypovanim - coz ale za tebe muze delat nejake makro), ktere lze pouzit na strukturu parentTyvado tak to je fikaný, by mě nenapadlo, ale to skutečně tak je. Akorát musí člověk pamatovat, že je potřeba alokovat/uvolnit víc paměti pro potomka, aby to nezatejkalo...
To je taka ta vec ktoru maju lode a ked sa chcu urzat na mieste vypustia kotvu...
Keby si furt nieco nekopiloval a nepisal v terminale a namiesto to si dal Vistu, mal by si cas aj na vseobecne vzdelavanie :p
Tiskni Sdílej: