Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 3. a 4. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. Příjem témat poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a následně sestavení programu.
Byla vydána nová verze 2.4.68 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 13 zranitelností.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC26 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek. Vypíchnout lze novou generaci Apple Intelligence a zbrusu novou Siri, která dostala název Siri AI. Kvůli Aktu o digitálních trzích (DMA) však funkce Siri AI nebudou v systémech iOS 27 a iPadOS 27 k dispozici uživatelům v Evropské unii.
Byla vydána nová verze 1.18.0 distribučního frameworku Flatpak (Wikipedie), tj. technologie umožňující distribuovat aplikace v podobě jednoho instalačního souboru na různé linuxové distribuce a jejich různá vydání. Přehled novinek na GitHubu. Vypíchnout lze podporu rozhraní /dev/kfd pro výpočty na kartách AMD (AMDKFD).
aMule (Wikipedie), tj. multiplatformní klient pro peer-to-peer sdílení souborů pro sítě eD2k and Kademlia, byl po více než pěti letech od vydání poslední verze 2.3.3, vydán v nové major verzi 3.0.0 (GitHub). S novou webovou stránkou a dokumentací.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 29. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Evropská komise předložila evropský balíček pro technologickou suverenitu, tedy soubor opatření, která mají posílit kapacity EU v oblasti polovodičů, umělé inteligence, cloudu a open source. To Evropě pomůže stát se lídrem v oblasti umělé inteligence, posílit její digitální autonomii a vytvářet podmínky pro udržitelnější digitální budoucnost.
Pomíjivá paměť má hlavně smysl u virtualizace, kdy o odebrání paměti rozhoduje hypervizor. Např. každý virtuál dostane garantované minimum a zbytek nevyužité paměti hypervizoru se půjčí virtuálu, který je zrovna hladový. Prostě se vzácná fyzická paměť přelévá mezi virtuály bez rizika swapování.
Otázka ale je, na co bude virtuálu paměť, jejíž data se mohou kdykoliv ztratit. Právě ten krkolomný případ se swapováním byl jaderný příklad.
V uživatelském prostoru je dobrým příkladem ten váš. Já taky úpím, když mi webový prohlížeč zaplní paměť zbytečnostmi, které si stejně může znovu dotáhnout ze sítě, když zrovna teď potřebuji paměť pro jiný proces a zároveň chci pracovat s prohlížečem (tedy nechci, aby mi ho operační systém odswapoval).
Neexistuje náhodou v Linuxu/POSIXu způsob, jak může jádro říct procesu, že dochází paměť, ať nějakou uvolní?
Otázka ale je, na co bude virtuálu paměť, jejíž data se mohou kdykoliv ztratit. Právě ten krkolomný případ se swapováním byl jaderný příklad.Tipuju, že by mělo být možné zařídit to tak, aby host věděl, že část jeho paměti je pomíjivá. (Stejně jako je možné zařídit, aby věděl, že jeho síťovka ve skutečnosti neexistuje) Potom by se pomíjivá paměť dala používat třeba jako swap či jako cache (samozřejmě jenom pro čisté stránky)
Jen si prostě nedokážu představit jiné využití než cache, která je zálohována něčím jinýmI to už se ale docela hodí. Jednou jsem při testování nahodil na 3GB fyzické paměti 8 virtuálů - každý po 512MB RAM. Samozřejmě po chvíli došlo k tomu, že všechny ty stroje použily svou RAM jako cache, takže ve snaze šetřit I/O ho na hostiteli generovaly mnohem víc, protože ta "cache v paměti" se swapovala na disk. Že by se hodilo mít nějakou možnost říct hostovi "tuhle paměť pokud možno nepoužívej jako cache, protože ve skutečnosti to není paměť", mě napadlo už tenkrát. S pomíjivou pamětí můžeš pro hosty udělat nějaký overcommit paměti a teoreticky by to v nejhorším případě mělo vyjít tak, že se výkon nezmění. Bez ní buď musíš overcommit vynechat, nebo riskovat, že výkon půjde dolů, pokud budou všichni hosti naráz aktivní.
Neexistuje náhodou v Linuxu/POSIXu způsob, jak může jádro říct procesu, že dochází paměť, ať nějakou uvolní?Třeba na AIXu je SIGDANGER, na Linuxu nevím.
, ktory bude moct operacny system pouzit ako pamat, ale v principe ho pouzivatel moze kedykolvek vyrvat von?
Producent-konzument je nazev toho algoritmu uceny na ceskych vysokych skolach. Zadny vyrobce.
Tiskni
Sdílej: