Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Překlady xkcd vycházejí se svolením původního autora. © Randall Munroe.
Překlad: Robert Krátký, písmo: Martin Stiborský
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 2.5
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Huh, asi mám špatnej den...pointa se schovala.
Taky vám to připomíná ty čtverečky/kolečka/trojůhelníky z IQ testů?
nakouskovat, i uměle, aby si alespoň něco žáci osahali (i myšlenkově) a měli pocit, že někam postoupili. A namotivat je po celou dobu, že to stojí za to, i když pořád ještě nevědí: "A pane učiteli, k čemu mi to jako bude?". Fuška strašlivá a pocity učitele často strašné: zmar, pochybnosti o vlastních kvalitách ("jak je to možné, že mi do písemky napsali tohle, vždyť to jsou základní věci a probírali jsme to tolikrát, i si to v hodinách sami zkusili - to je to učím tak nesrozumitelně?"). I ten učitel musí mít výdrž překonat dril těch studentů, kdy efekt je vidět až třeba za rok - v předmětu učeném jiným učitelem, zatímco ten první má zpátky (novou) skupinu studentů na začátku před drilem...
Osobně pochybuji, že žáci mají takové kapacity, aby vše zvládli vlastním zvídáním a osaháním si. To prostě často trvá dlouho, a ve škole mají několik předmětů za den a několik zkoušek za týden. Takže učitele, který jim podá vhodně strukturovanou látku v rozsahu, který k těm zkouškám - nebo třeba pro aplikaci v dalších předmětech - budou pořebovat, by měli platit zlatem, ...Problém je, že látku rychle nalitou do hlavy udrží tak týden nebo třeba měsíc po úspěšné zkoušce. Nedokážou ji kreativně použít za dva roky v jiném předmětu. A má pak smysl se jí vůbec učit? Pro žáky to pochopitelně smysl má, to chápu, protože potřebují prostě udělat tu zkoušku. Ale společenský přínos takového procesu se blíží nule. Proto si myslím (s Martinem Macháčkem), že by se měl raději ubrat rozsah a vyžadovat hlubší pochopení, než brát letem světem co nejvíce látky. Bohužel výuka fyziky je dnes běžně koncipovaná tím druhým způsobem. Mimochodem, vůbec nepochybuji o kapacitě a obrovské přizpůsobivosti mozku teenagerů, o tom mě přesvědčuje praxe i moderní vědecké závěry (populárně např. National Geographic 10/2011, Respekt 26.9.2010). Právě v tomto období je vhodné mozek trénovat na nové metody práce. V tom vidím jeden z hlavních cílů vyučovacího předmětu fyzika. Přijde mi to důležitější než znalost konkrétního přírodního zákona.
Mně to přijde jako "ukázat jim tu krásu a dobrodružství poznání i vědění".