Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Společnost xAI a sociální síť X amerického miliardáře Elona Muska zažalovaly firmy Apple a OpenAI. Viní je z nezákonné konspirace s cílem potlačit konkurenci v oblasti umělé inteligence (AI).
Byla vydána nová verze 9.16 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Americká vláda se po převzetí zhruba desetiprocentního podílu ve výrobci čipů Intel chystá na další investice do vybraných firem. Na sociální síti Truth Social to napsal prezident Donald Trump. Jeho ekonomický poradce Kevin Hassett v rozhovoru v televizi CNBC řekl, že nemusí jít pouze o firmy z technologického sektoru, ale i z jiných odvětví.
Překlady xkcd vycházejí se svolením původního autora. © Randall Munroe.
Překlad: Robert Krátký, písmo: Martin Stiborský
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 2.5
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Huh, asi mám špatnej den...pointa se schovala.
Taky vám to připomíná ty čtverečky/kolečka/trojůhelníky z IQ testů?
nakouskovat, i uměle, aby si alespoň něco žáci osahali (i myšlenkově) a měli pocit, že někam postoupili. A namotivat je po celou dobu, že to stojí za to, i když pořád ještě nevědí: "A pane učiteli, k čemu mi to jako bude?". Fuška strašlivá a pocity učitele často strašné: zmar, pochybnosti o vlastních kvalitách ("jak je to možné, že mi do písemky napsali tohle, vždyť to jsou základní věci a probírali jsme to tolikrát, i si to v hodinách sami zkusili - to je to učím tak nesrozumitelně?"). I ten učitel musí mít výdrž překonat dril těch studentů, kdy efekt je vidět až třeba za rok - v předmětu učeném jiným učitelem, zatímco ten první má zpátky (novou) skupinu studentů na začátku před drilem...
Osobně pochybuji, že žáci mají takové kapacity, aby vše zvládli vlastním zvídáním a osaháním si. To prostě často trvá dlouho, a ve škole mají několik předmětů za den a několik zkoušek za týden. Takže učitele, který jim podá vhodně strukturovanou látku v rozsahu, který k těm zkouškám - nebo třeba pro aplikaci v dalších předmětech - budou pořebovat, by měli platit zlatem, ...Problém je, že látku rychle nalitou do hlavy udrží tak týden nebo třeba měsíc po úspěšné zkoušce. Nedokážou ji kreativně použít za dva roky v jiném předmětu. A má pak smysl se jí vůbec učit? Pro žáky to pochopitelně smysl má, to chápu, protože potřebují prostě udělat tu zkoušku. Ale společenský přínos takového procesu se blíží nule. Proto si myslím (s Martinem Macháčkem), že by se měl raději ubrat rozsah a vyžadovat hlubší pochopení, než brát letem světem co nejvíce látky. Bohužel výuka fyziky je dnes běžně koncipovaná tím druhým způsobem. Mimochodem, vůbec nepochybuji o kapacitě a obrovské přizpůsobivosti mozku teenagerů, o tom mě přesvědčuje praxe i moderní vědecké závěry (populárně např. National Geographic 10/2011, Respekt 26.9.2010). Právě v tomto období je vhodné mozek trénovat na nové metody práce. V tom vidím jeden z hlavních cílů vyučovacího předmětu fyzika. Přijde mi to důležitější než znalost konkrétního přírodního zákona.
Mně to přijde jako "ukázat jim tu krásu a dobrodružství poznání i vědění".