Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Článek byl připraven ještě před vydáním konečné verze, staví tedy na RC verzi. Ta ještě pár much nese, ale jinak je z 99 % hotová. Posuzovat systém budeme na low-endovém starém notebooku Dell D430 s 1,2GHz Core 2 Duo, 2 GB RAM, integrovanou grafikou Intel 945GM a 128GB SSD úložišti se 100MB/s PATA rozhraním v 1,8" ZIF verzi.
Instalační proces doznal minoritních změn, ale uživateli Mageia či někdejší Mandrivy bude důvěrně známý. Běžel velmi svižně (z USB 3.0 flashky valící na D4300 rychlostí čtení ~32 MB/s, na 1,8" PATA ZIF SSD s rychlostí zápisu 90 MB/s). Pro Mageiu i v rámci verze 4 platí, že instalátor není připraven sám zkonfigurovat souběžné fungování s jiným OS na jednom disku: buď použije existující oddíly (tj. tento systém přepíše), nebo smaže a použije celý disk v kuse. Jediná možnost je rozdělit si vše sám ručně.
Dobrou zprávou je, že vedle obligátních desktopů KDE a GNOME přibyly do instalace (z DVD) vedle dalších obvyklých desktopů i méně tradiční jako MATE. Něco naznačuje již sama ikona pro instalaci desktopových prostředí dle vlastní volby. Již tradičně lze hned s instalací provést aktualizaci. Je možno též nasadit Grub2, samozřejmě také LILO a Grub1, jehož textovou bootovací obrazovku používám.
První spuštění vás uvítá novou uvítací obrazovkou, či lépe řečeno uvítací aplikací. Začněme tedy s ní.
Autoři distribuce si dali hodně práce a připravili program, který umožňuje procházet základní nastavení systému, volat si jednotlivé nástroje či návody pro danou věc, instalovat programy, to vše z jednoho logicky rozděleného okna.
Přímo z tohoto okna lze instalovat nejběžnější programy jako ty pro přehrávání videa a hudby, různé pluginy a nástroje, ať již otevřené, či uzavřené. V souvislosti s aktuálním vývojem se sluší dodat: včetně Steamu, Flash Pluginu, Skypu či Opery. Je jasně zvýrazněno, pokud jde o uzavřenou aplikaci a z okna je možné vše rovnou spouštět.
Instalace je jednoduchá, žádá si pouze rootovo heslo, sama ošetří závislosti, však jen externě volá balíčkovací systém.
Vedle komerčních aplikací instaluje třeba také meta balíčky pro video a zvukové kodeky. Jen to okno instalátoru by potřebovalo ještě trochu péče.
Aplikace se pak hned objeví v hlavní nabídce mezi nedávno instalovanými. Celkově je tato uvítací obrazovka vynikající záležitostí, skoro bych si až dovolil tvrdit, že pro uživatele Windows přecházejícího na Linux (či systém jen zkoušejícího), je toto nejpřehlednější a jeho návykům nejbližší cesta. Přitom nijak nenarušuje konzistenci a dojem ze samotného vydání Mageia 4 pro typického uživatele Linuxu. Nemusíte tuto uvítací obrazovku vůbec používat, prostě ji při prvním spuštění vypněte s tím, aby se již nespouštěla.
Ale zpátky k hlavní nabídce. Mageia se drží osvědčené klasiky, žádný Kickoff či „jiné vylomeniny“ se nekonají. Screenshoty ukazují, jaké aplikace instaluje distribuce po jednoduchém odkliknutí KDE desktopu při instalaci. Na jednu stranu je toho zde moc – třeba Filezilla, Konversation, Ktorrent či Scribus jednoznačně míří na zběhlejšího uživatele, ale nevadí, hlavně že nechybí ty opravdu podstatné věci jako Firefox, GIMP, Amarok, přehrávače videí (Dragon, „Videa“, Xine – vyberte si), správa a úprava fotografií (složitý digiKam i jednoduchý GwenView, plus zpracování panoramat v Huginu) a samozřejmě LibreOffice.
Sítě se nastavují ve standardním KDE dialogu, nic překvapivého.
V tu chvíli obvykle systém „houkne“, že jsou k dispozici první aktualizace. V aktuální situaci RC verze se nejprve aktualizoval balíčkovací systém jako takový. Poté již následovala velká várka všeho možného, včetně kernelu 3.12.8. V tu chvíli následuje restart kvůli novému kernelu a dalším částem.
Zajímavé je, že výchozí instalace s dekstopem KDE nabízí jak přehrávač Dragon, tak spíše pod GNOME spadající Totem. Doinstalovat lze samozřejmě cokoli, pro fanoušky příkazové řádky je tu i MPlayer a Mencoder (ve výchozí instalaci).
Pro hudbu je tu Amarok, v Uvítací obrazovce je k dispozici i fork jeho verze 1.x, přehrávač Clementine.
Je známo, že Mageia ne vždy nabízí hned ty nejnovější verze aplikací, zejména ne ve chvíli, kdy se finišují práce na novém vydání. Asi i proto je zde zatím „jen“ GIMP 2.8.6, nikoli aktuální verze 2.8.10 z konce listopadu.
Ale zpět ještě na chvíli ke Steamu, když už jej konečně distribuce podporuje přímo ve svých repozitářích. Instalace je tedy triviální, poté dvakrát proběhne aktualizační proces (to se může v čase samozřejmě lišit) a již se lze přilogovat a začít hrát.
Dnes na tomto místě prozatím skončíme. Příště se podíváme na prostřední GNOME a další věci. V tuto chvíli si dovolím konstatovat, že na mě Mageia 4 udělala velký dojem. Na mém plesnivém notebooku běží už KDE 4 svižně, takže od GNOME (Classic) či Xfce očekávám daleko rychlejší běh. A to ve srovnání s dřívější instalací Mageia 3. A uvítací obrazovka, to je prostě paráda.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: