Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Služba Dropbox Sign (původně HelloSign) pro elektronické podepisování smluv byla hacknuta.
Podle mě je Manjaro zatím spíš pro lidi, kteří si už Archem prošli a případnou další instalaci si chtějí ulehčit a kteří si detaily v konfigurácích snadno doladí, než pro nováčky, kteří očekávájí zcela user friendly distribuci srovnatelnou třeba s Mintem.
Kam patřím já, když jsem z lenosti přešel z Archu na Mint?
ale zasa 300 distribucii je uz asi zbytocne mnozstvo (OK, ese su tam jednoucelovky na pracu s diskami, routre a podobne, ale aj tak - 300?)
Rozhodl kdo? To budeš obcházet vývojáře distribucí a u 300. distribuce jim řekneš, že tu jsou přebyteční? O_o
co sa tyka komunity, a spoluprace viacerych projektov pre jeden ciel, mam dojem, ze je to rovnake aj ako s ostatnymi vecami okolo nasJe to tak.
pokial sa nenajde spolocny "nepriatel"To vždycky pomáhá :).
myslim ze to je z niekolkych dovodov ego tvorcov - snaziasa nieco dokazat nie len sebe ale aj okoliu (co neberem ako zlu vec, kazdy si potrebuje niekedy nieco dokazat aby sa uistil ze je dobry v tom co robi)Možnost svoji práci předvést taky hodně pomáhá :).
ospravedlnujem sa ak sa to niekoho dotklo ale podobne pristupy su obcas videne aj pri inych skupinovych zalezitostiach a pri skupine ludi dost casto hraju ulohu aj emocieCelá tvá úvaha má jednu jedinou zato zásadní vadu. Ty mluvíš o projektech a problémy ve spolupráci mezi nimi zdůvodňuješ neochotou lidí spolupracovat (a dalšími důvody). Jenže tvé teorie jsou o lidech, nikoli o projektech. A pokud by ti lidé skutečně nemohli spolupracovat, tak by ty projekty nikdy nevznikly. Většina z nich není one man show.
a pokial si nedokazu ludia uvedomovat tieto emocionalne stavy a snazit sa ich pre spolocne dobro potlacit , tak je dost mala pravdepodobnost na uspechOno je někdy mnohem lepší na něčem prostě zapracovat a neřešit sračky. Porovnej člověka, který se bude půl roku intenzivně věnovat potlačování stavů a člověka, který se bude půl roku věnovat nějakému projektu a stavy může neplánovitě potlačit třeba v hospodě po konferenci ;).
ono dost zalezi od jedinca ktory prispieva na neakom projekte, ci sa dokaze povzniest nad vlastne ego a pojde tym smerom ktorym sa urci (bude teamovy hrac) alebo uz ten hrniec pretecie a povie dost ukaze prostrednik a odide s tym ze zaklada vlastny forkLegrační na tom je, že nejde obecně říct, co z toho je správně a často není ani v konkrétním případě jednoduché si na to udělat názor. Nehledě na to, že se nejedná zdaleka jen o to, co si běžný linuxák představuje pod názvem fork, ale různé drobné nuance jako jestli patch začlením do distribuce nebo protlačím do upstreamu, popřípadě naopak velké kroky jako nové implementace software s překrývajícími se cíly. Technicky vzato je fork základním nástrojem open source. Budu-li předpokládat, že forkem myslíš odchod lidí z projektu za účelem založení nového, pak je takový fork záchranným nástrojem open source.
napr preco je x distribucii, a kazda s vlastnym repozitarom (tj dalsi ludia co sa o taky repozitar musia starat) pricom rozdiely medzi tymito distribuciami je iba v desktopovom prostrediNapříklad?
alebo preco sa vyvyja usilie na 3 rozne forky rovnakeho prostrediaVím, o čem mluvíš, ale stejně. Je potřeba ptát se na ty jednotlivé forky, nikoliv na jejich počet.
nechcel som nikoho svojimi komentarmi urazitZ mého pohledu k žádné urážce nedošlo, není se za co omlouvat.
mohli by ste preto prosim napisat preco su to "prazdne reci" a v ktorych bodoch je moje chapanie nespravne ?Tyhle dvě otázky se vylučují. Buď se jedná o prázdné řeči, nebo se jedná o nesprávné chápání. Já v tom vidím prázdné řeči proto, že je to hromada obecných nic neříkajících tvrzení, z nichž některé jsou příliš zřejmé pravdy, ze kterých si nikdo nic nového nevezme a u jiných jsem ani nepochopil, proč je zmiňuješ.
"...Například?..." rozne forky Ubuntu,Mezi „forky“ Ubuntu v odkázaném grafu bohužel i názvy, které nepatří samostatným distribucím se samostatnými repozitáři, nýbrž i něco, čemu by jiní říkali spiny nebo alternativní instalační obrazy.
tieto otazky by si mali asi klast na zaciatku projektu ich zakladateliaVtip je v tom, že jednotlivci si můžou založit projekt, jaký chtějí a z jakýchkoli pohnutek. Open source není o tom, že si přijde někdo z ulice a začne lidem diktovat, co mají nebo nemají dělat.
pripadne byt otvoreny blizkej spolupraci s inym podobnym projektomLidé se snaží mezi sebou spolupracovat, protože jim to něco přinese, ne proto, aby z nich měl náhodný kolemjdoucí radost. Rozhodnutí zda se zapojit do existujícího projektu podobného zaměření je na každém.
ziskavanie a zdielani informacii o inych projektoch by malo byt sucastou tejto komunikaciePokud si myslíš, že můžeš open source světu něco dát, tak to udělej a pak ukaž výsledky. Rád si přečtu více o úspěšné aplikaci tvých myšlenek v praxi.
exte raz sa ospravedlnujem ak som niekoho urazil ci nahneval, tiez sa ospravedlnujem ze neviem spravne vyjadrovat :)Jestli tě můžu poprosit, tak se dalšího omlouvání vyvaruj.
Tiskni Sdílej: