Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
mkinitcpio -k 3.2.12-1-ARCH -g /boot/initramfs-linux.imgDíky
VERB="-q" get_uuid() { sed -ne "\%^UUID=[-0-9a-f]\+\s\+$1\s%s/UUID=\([-0-9a-f]\+\)\s.*/\\1/p" < /etc/fstab } # backup root partition backup_root() { DEST=$1 if grep -q $DEST /proc/mounts ; then : ; else echo "Backup patition $DEST not mounted" exit 1 fi rsync $VERB -x -a --inplace --delete --delete-excluded --exclude-from /rsync-exclude / "$DEST" ROOT_UUID=`get_uuid /` BACKUP_ROOT_UUID=`get_uuid "$DEST"` # replace root partition in backup fstab, comment out backup root and swap sed -e " s%^UUID=$ROOT_UUID%UUID=$BACKUP_ROOT_UUID% t s%\(UUID=$BACKUP_ROOT_UUID.*\)%\#\\1% t s%\([^\#].*\sswap\s.*\)%\#\\1% t " < "$DEST"/etc/fstab > "$DEST"/etc/fstab.edited mv "$DEST"/etc/fstab.edited "$DEST"/etc/fstab sed -e " s%$ROOT_UUID%$BACKUP_ROOT_UUID% t " < "$DEST"/boot/grub/grub.cfg > "$DEST"/boot/grub/grub.cfg.edited mv "$DEST"/boot/grub/grub.cfg.edited "$DEST"/boot/grub/grub.cfg } backup_root /mnt/root-backup
Dobrý den. Dle mých zkušeností není UUID úplně optimální. Jak řešíte když je UUID zapsáno v initrd ? Respektive jak initrd přegenerujete, když nemáte po ruce funkční systém se stejným jádrem? Zatím jsem si na tom několikrát úspěšně vylámal zuby. děkujiJá tak úplně netuším v čem je problém, ani jsem na něj nikdy nenarazil.
snímek souborového systémuTohle se mi jednou vymstilo – systém pak po restartu nabootoval ze snapshotu místo z původního oddílu, docela průšvih… UUID je potřeba změnit resp. udržovat jedinečné.
Emil-II:~# ll /dev/disk/by-id/ | grep wwn lrwxrwxrwx 1 root root 9 Apr 24 20:24 wwn-0x50014ee0571cb58b -> ../../sdb lrwxrwxrwx 1 root root 10 Apr 24 20:24 wwn-0x50014ee0571cb58b-part1 -> ../../sdb1 lrwxrwxrwx 1 root root 9 Apr 24 20:24 wwn-0x50014ee057e7e8e6 -> ../../sdc lrwxrwxrwx 1 root root 10 Apr 24 20:24 wwn-0x50014ee057e7e8e6-part1 -> ../../sdc1 lrwxrwxrwx 1 root root 9 Apr 24 20:24 wwn-0x5e83a97f52f3f9cc -> ../../sda lrwxrwxrwx 1 root root 10 Apr 24 20:24 wwn-0x5e83a97f52f3f9cc-part1 -> ../../sda1 lrwxrwxrwx 1 root root 10 Apr 24 20:24 wwn-0x5e83a97f52f3f9cc-part2 -> ../../sda2 lrwxrwxrwx 1 root root 10 Apr 24 20:24 wwn-0x5e83a97f52f3f9cc-part3 -> ../../sda3 lrwxrwxrwx 1 root root 10 Apr 24 20:24 wwn-0x5e83a97f52f3f9cc-part5 -> ../../sda5 lrwxrwxrwx 1 root root 10 Apr 24 20:24 wwn-0x5e83a97f52f3f9cc-part6 -> ../../sda6 Emil-II:~#
Příklad výpisu:Výpisu čeho (jakého programu)? Věnovat se GRUBU Legacy je škoda. Jednak začíná být obsolete, druhak o něm už toho bylo napsáno moc a bylo by lepší popsat GRUB 2.
V "archaických časech" jsem LILO rovněž používal a pamatuji si, že následný přechod na GRUB mi přinesl více nevýhod, než-li výhod...
lilo
se umí chrootnou samo (parametr -r
), zmatek může být jenom v tom, jak se jmenují zařízení v /dev
a jak vypadají oblasti disků v /proc
(ale jejich absenci lilo
skousne).
PS: Když to srovnám s ostatními zavaděči Linuxu na ne-PC platformách, kde stačí většinou jen připravit jádro v učitém formátu a pak ho nahrát do první oblast bootovacího média, tak je i lilo
složité
jak se s tím Airbusem, pardon grubem, vlastně lítáÚplně pro BFU to sice není, ale vzhledem k tomu, že tam funguje doplňování tabulátorem, tak se dá i s celkem minimálními znalostmi nabootovat, ten GRUB ti hodně pomáhá.
Grub mi ani tak nevadí, vadí mi, že pokud chci používat nějakou moderní distribuci, nemám možnost volby.Nevím, jestli je moje distribuce dostatečně moderní, ale někde jsem tam viděl volbu "pokračovat bez zavaděče" -- a pak tě to nijak neomezuje a ten systém si nabootuj, jak chceš -- někdo třeba bootuje v KVM přímo jádro bez zavaděče, někdo si tam dá LILO...
bzlilo
, kde se obraz jádra (pojmenovaný vmlinuz
) s případným initramdiskem překopíroval do /boot
(nebo do /
a symlinknul do /boot
) a pak se zavolalo lilo
. Dnes to jde teoreticky rešit přes cíl install
a skript /bin/installkernel
, který to automaticky spustí po překladu.
Takže pokud si často překládáte jádro, stačí si připravit tento skript a make
spouštět s parametrem install
.
/
, má ovladač v jádře. Protože nepoužívám initramdisk/initramfs, tak jádro před pokusem o jeho přijení vidí jen jediný disk a tudíž se nemůže poplést. Bohužel to u nových desek, kde je jen jediný SATA řadič, nejde použít.
Ve světě PC BIOS umí sdělit, ze kterého zařízení se bootovalo. Spolehlivě to ale funguje jen při bootu z ATA. LILO si dokonce při instalaci stěžuje, když se jej pokusíte nainstalovat do MBR jiného disku. Mám pocit, že UEFI je v tomto ještě lepší.
Údaj o bootu je ale k ničemu, když kořenový systém je ve virtuálním zařízení (například LVM). Pak se stejně musí použít nějaké umělé číslování.
za root zvolit partition na tom disku, z ktereho zavadec natahl jadro.Ale jakou partition?
za root zvolit partition na tom disku, z ktereho zavadec natahl jadroA o tom má jádro rozhodnout jako jak? Jádro je spustitelný blok kódu, který někdo (zavaděč) natáhne do paměti a spustí/nastartuje instrukcí JMP (V podstatě je to úplně obyčejný program akorát v reálném módu s exkluzivním během — teda ještě ho nikdo neplánuje, plánuje se samo, ale až na pár takových drobností je to úplně obyčejný ELF). Jádro neví nic o tom jak to vypadalo v systému před tím než bylo spuštěno. Samo si detekuje periferní zařízení na stroji na kterém bylo spuštěno a až má práci hotovou, tak je postaveno před nelehký úkol: Určit jak pokračovat. Většinou se to dělá tak, že pokračování nechá na Early User-Space a ten si dělá co chce (ten musí být v systému vždycky) a nech si pokračuje jak chce ten kdo si ho napsal. Disky a pole a takové věci jsou specifikum architektury x86. Na jiných architekturách může jádro klidně ležet pouze jako blok RAW-dat od adresy X do adresy Y na nějakém zařízení (to nemusí být ani disk), jiný systém ho natáhne do paměti a spustí jako běžný ELF (a nemusí to být ani jiná architektura — DOS-Grub pamatuje kdo?). Jak by mělo rozhodnout v takovém případě? Jádro se nepoužívá jen na Hi-Tech serverech s polema a loukama, ale jádro musí zůstat univerzální.
A o tom má jádro rozhodnout jako jak? Jádro je spustitelný blok kódu, který někdo (zavaděč) natáhne do paměti a spustí/nastartuje instrukcí JMP (V podstatě je to úplně obyčejný program akorát v reálném módu s exkluzivním během — teda ještě ho nikdo neplánuje, plánuje se samo, ale až na pár takových drobností je to úplně obyčejný ELF). Jádro neví nic o tom jak to vypadalo v systému před tím než bylo spuštěno.To je otazka boot protokolu mezi zavadecem a jadrem. Treba Multiboot predava informaci o disku a partition (i kdyz ve forme jeho BIOS identifikatoru, takze by mozna nebylo jednoduche z nej zjistit skutecny disk). Standardni linuxovy x86 boot protokol to asi (jak ted koukam) nepredava. Jak je to u jinych boot protokolu (treba OFI, UEFI) netusim, ale prekvapilo by mne, kdyby to tam nebylo.
Disky a pole a takové věci jsou specifikum architektury x86.No a? VGAcon je take vicemene x86 specifikum, a presto se defaultne hojne pouziva.
Tiskni Sdílej: