Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Taby nám říkají, jak máme danou skladbu hrát - na rozdíl od not, jež říkají, co máme hrát. Tak jsem tomu alespoň porozuměl já.no, tak já bych řekl, žes tomu porozuměl blbě
v notách toho lze zapsat podstatně více než v tabulatuře, včetně prstokladu ... naopak, jak o tom ostatně i sám trochu píšeš v souvislosti s tempem, ještě žádná tabulatura mi neřekla, jak mám něco přesně zahrát
Jak se v notách zapíše prstoklad?číslem prstu nad notou
- což není až tak těžké, neb variant, jak něco zahrát, aniž by člověk musel mít prsty přes půl délky krku, na kytaře obvykle mnoho není
- ale kolega kalwi níže píše o tom, že se pod notu píše číslo pražce ... což už spolu s výškou noty strunu jednoznačně identifikuje
btw, a jak píšeš prstoklad v té tabulatuře?
|-----------------------------------|-----------------------------------| |-----------------------------------|-----------------------------------| |- 0 ----- 3 ----- 5 ---------------|- 0 ----- 3 --- 6 5 ---------------| |- 0 ----- 3 ----- 5 ---------------|- 0 ----- 3 --- 6 5 ---------------| |-----------------------------------|-----------------------------------| |-----------------------------------|-----------------------------------|jak tam "z principu" vyplývá prstoklad? jak to mám zahrát?
no já jsem se dík této diskusi poučil, že klasická tabulatura vypadá trošku jinak, než co se běžně válí po netu nebo co jsem viděl u kolegů kytaristů - nicméně mám-li srovnávat noty právě s tím, pak noty co do (možné) přesnosti jasně vedou ...
to plati pouze pro tyhle moderni tabulatury ...no a přesně o těch je řeč
... ktere imho vznikly jen proto, ze nekdo neumel noty.mno, na Wikipedii je krásné "vysvětlení", jak jsou tabulatury užitečné i hudebníkům, co noty ovládají a jak jim dávají přednost ... no, nevím, ale já jsem ještě nikoho, kdo umí noty, neviděl zapisovat si něco v tabulatuře ...
A jeste k tem modernim tabulaturam: Jakou maji vyhodu oproti klasickym? Jestli je pravda, ze do nich nejde zapisovat rytmus, tak jsou hodne nedokonale
Napr. loutniste.no, loutnistů znám asi tak ... hm, 0 tak jo, beru
A jeste k tem modernim tabulaturam: Jakou maji vyhodu oproti klasickym?že se s neproporciálním fontem dají zapsat v plain ascii
Jestli je pravda, ze do nich nejde zapisovat rytmus, tak jsou hodne nedokonaleco jsem viděl, řešení je nadepsat nad jednotlivé hmatyv tabulatuře noty udávající délku ...
Noty ovládám po více jak 10tileté hudební praxi velmi dobře a přesto rád používám tabulaturu a v určitých případech ji považuji za lepší a srozumitelnější než notový zápis (vhodná je především pro kytaristy, mandolínisty atd.) - přeci jen, čísla pod notami sice říkají, na jakém pražci notu hrát, neříkají ale, na jaké struně 
Síla tabulatur spočívá v jejich jednoduchosti - nezatěžují hudebníka "přebytečnými" informacemi - sdělují jen to, co hudebník potřebuje vědět, tedy strunu, pražec, délku (viz níže) a způsob zahrání tónu ("normálně", skluz, odtrh, příklep, vytažení...)
A ono hrát z not na některé nástroje (třeba 5-strunné banjo) by bylo velmi obtížné - zde je použití tabulatury opravdu opodstatněné. Samozřejmě, pro zápis třeba houslového partu v klasické hudbě by tabulatura byla velmi nevhodná.
Jinak k zápisu rytmu a délek not - není to problém. Problém vidím v tom, že lidé píšící tabulatury rytmus prostě nezapisují a velmi tak znesnadňují čtení tabulatury. A přitom rytmus se dá zapsat jednoduše, ať už vyznačením dob svislými čárkami nad osnovu tabulatury (vhodné při rytmicky nenáročných skladbách zapisovaných jako textové ascii), tak podobně, jako v běžném notovém zápisu, tj. použitím ocásků u not (obyč. ocásek - čtvrťová, ocásek s praporkem - osminová nota atd.). Sice může nastat problém při zápisu půlových a celých not, ale to se dá obejít jednoduše, tedy např. že se půlové noty zapíší bez ocásku, nebo se nota naváže ligaturou, a nebo nejlépe "volný prostor" se vyplní notami s křížkem místo čísla (používá se i pro pomlky) - vedlejším efektem mimo jiné je, že zápis se tak navíc stává rytmicky srozumitelnější.
A jeden takový zajímavý postřeh - všiml jsem si, že zápis rytmu/délky not chybí obvykle v zápisu tabulatury pro elektrickou kytaru a podobné nástroje používané třeba v rocku, kdežto u bluegrassových partů (kytara, mandolína, 5-banjo...) bývá délka not většinou samozřejmostí - snad proto, že v bluegrassu se tabulatury používají takřka výhradně a proto jsou tyto tabulatury nejvyvinutější 
zajcaa@gmail.com
Tiskni
Sdílej: