Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Taby nám říkají, jak máme danou skladbu hrát - na rozdíl od not, jež říkají, co máme hrát. Tak jsem tomu alespoň porozuměl já.no, tak já bych řekl, žes tomu porozuměl blbě
v notách toho lze zapsat podstatně více než v tabulatuře, včetně prstokladu ... naopak, jak o tom ostatně i sám trochu píšeš v souvislosti s tempem, ještě žádná tabulatura mi neřekla, jak mám něco přesně zahrát
Jak se v notách zapíše prstoklad?číslem prstu nad notou
- což není až tak těžké, neb variant, jak něco zahrát, aniž by člověk musel mít prsty přes půl délky krku, na kytaře obvykle mnoho není
- ale kolega kalwi níže píše o tom, že se pod notu píše číslo pražce ... což už spolu s výškou noty strunu jednoznačně identifikuje
btw, a jak píšeš prstoklad v té tabulatuře?
|-----------------------------------|-----------------------------------| |-----------------------------------|-----------------------------------| |- 0 ----- 3 ----- 5 ---------------|- 0 ----- 3 --- 6 5 ---------------| |- 0 ----- 3 ----- 5 ---------------|- 0 ----- 3 --- 6 5 ---------------| |-----------------------------------|-----------------------------------| |-----------------------------------|-----------------------------------|jak tam "z principu" vyplývá prstoklad? jak to mám zahrát?
no já jsem se dík této diskusi poučil, že klasická tabulatura vypadá trošku jinak, než co se běžně válí po netu nebo co jsem viděl u kolegů kytaristů - nicméně mám-li srovnávat noty právě s tím, pak noty co do (možné) přesnosti jasně vedou ...
to plati pouze pro tyhle moderni tabulatury ...no a přesně o těch je řeč
... ktere imho vznikly jen proto, ze nekdo neumel noty.mno, na Wikipedii je krásné "vysvětlení", jak jsou tabulatury užitečné i hudebníkům, co noty ovládají a jak jim dávají přednost ... no, nevím, ale já jsem ještě nikoho, kdo umí noty, neviděl zapisovat si něco v tabulatuře ...
A jeste k tem modernim tabulaturam: Jakou maji vyhodu oproti klasickym? Jestli je pravda, ze do nich nejde zapisovat rytmus, tak jsou hodne nedokonale
Napr. loutniste.no, loutnistů znám asi tak ... hm, 0 tak jo, beru
A jeste k tem modernim tabulaturam: Jakou maji vyhodu oproti klasickym?že se s neproporciálním fontem dají zapsat v plain ascii
Jestli je pravda, ze do nich nejde zapisovat rytmus, tak jsou hodne nedokonaleco jsem viděl, řešení je nadepsat nad jednotlivé hmatyv tabulatuře noty udávající délku ...
Noty ovládám po více jak 10tileté hudební praxi velmi dobře a přesto rád používám tabulaturu a v určitých případech ji považuji za lepší a srozumitelnější než notový zápis (vhodná je především pro kytaristy, mandolínisty atd.) - přeci jen, čísla pod notami sice říkají, na jakém pražci notu hrát, neříkají ale, na jaké struně 
Síla tabulatur spočívá v jejich jednoduchosti - nezatěžují hudebníka "přebytečnými" informacemi - sdělují jen to, co hudebník potřebuje vědět, tedy strunu, pražec, délku (viz níže) a způsob zahrání tónu ("normálně", skluz, odtrh, příklep, vytažení...)
A ono hrát z not na některé nástroje (třeba 5-strunné banjo) by bylo velmi obtížné - zde je použití tabulatury opravdu opodstatněné. Samozřejmě, pro zápis třeba houslového partu v klasické hudbě by tabulatura byla velmi nevhodná.
Jinak k zápisu rytmu a délek not - není to problém. Problém vidím v tom, že lidé píšící tabulatury rytmus prostě nezapisují a velmi tak znesnadňují čtení tabulatury. A přitom rytmus se dá zapsat jednoduše, ať už vyznačením dob svislými čárkami nad osnovu tabulatury (vhodné při rytmicky nenáročných skladbách zapisovaných jako textové ascii), tak podobně, jako v běžném notovém zápisu, tj. použitím ocásků u not (obyč. ocásek - čtvrťová, ocásek s praporkem - osminová nota atd.). Sice může nastat problém při zápisu půlových a celých not, ale to se dá obejít jednoduše, tedy např. že se půlové noty zapíší bez ocásku, nebo se nota naváže ligaturou, a nebo nejlépe "volný prostor" se vyplní notami s křížkem místo čísla (používá se i pro pomlky) - vedlejším efektem mimo jiné je, že zápis se tak navíc stává rytmicky srozumitelnější.
A jeden takový zajímavý postřeh - všiml jsem si, že zápis rytmu/délky not chybí obvykle v zápisu tabulatury pro elektrickou kytaru a podobné nástroje používané třeba v rocku, kdežto u bluegrassových partů (kytara, mandolína, 5-banjo...) bývá délka not většinou samozřejmostí - snad proto, že v bluegrassu se tabulatury používají takřka výhradně a proto jsou tyto tabulatury nejvyvinutější 
zajcaa@gmail.com
Tiskni
Sdílej: