Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
. Jinak supr clanek!
?
Nalezené typografické nedostatky jsou uvedeny výše a domnívám se, že jsou všechny (neoddělené číslice telefonního čísla, spojovník místo pomlčky a mezera za tečkou oddělující hodiny od minut). Tečka za telefonem je IMHO korektní, protože celý text je koncipován jako jedna věta, uvozená velkým písmenem a tedy i zakončená tečkou. Ohledně udání času: "19. hodina" by poněkud nesedělo do textu, takže tam patří buď "v 19 hodin" nebo "v 19.00 hodin". Dvojtečka jako oddělovač hodin a minut je informaticko-počítačový zmetek, který v klasické typografii nemá co dělat a zavlekli (jsme ) ho tam programátoři. Hodiny a minuty se v evropské typografii tradičně oddělují tečkou (bez mezery).
Mimochodem ten spojovník místo pomlčky je taky typickou ukázkou typografické neznalosti mezi programátory a inženýry. Na klávesnici je totiž pouze mínus (numerická část), které je ale softwarově přiřazeno znaku pro spojovník, a pomlčka (alfanum. část), která je taky běžnými mapami (zcela nelogicky) svázána se spojovníkem. A běžní uživatelé pak sází spojovníky i místo pomlček a mínusů. Je to asi stále přežitek z doby, kdy počítače uměly jen 127 znaků ASCII a rezervovat 3 znaky na "pomlčky", které by byly u neproporcionálního písma všechny stejně dlouhé, se zdálo být nelogické.
Jinak opakuji velkou pochvalu autorovi, za pěkný článek!
)
. Také předpokládám, že pan ředitel je ještě zvyklý na psací stroj, který má poněkud odlišné zvyklosti. Já svou maminku taky nutil necentrovat mezerníkem, v dlouhém textu zapínat dělení slov, správně sázet mezery a uvozovky a výsledkem je, že teď nepíše takové zmetky, jako její kolegyně, kterou občas opraví, takže dál šíří osvětu 
.
což je ostatně zvykem všech dobrých grafiků..
Chtěl bych požádat čtenáře, aby neváhali vyjádřit se k článku. Jsem začínající autor, takže vítam jakoukoli konstruktivní kritiku.
Pokud máte jakékoli rady, připomínky, náměty, řekněte, jsem obyvkle velmi otevřený.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
7.6.2006 20:54
6.6.2006 15:07