Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Knihu Agilní programování s podtitulem Metodiky efektivního vývoje softwaru vydalo nakladatelství Computer Press v roce 2004. Kniha se zabývá popisem jednotlivých vývojových metodik, od historických až po žhavé novinky.
Prvních padesát stránek se zabývá úvodem do softwarového inženýrství. Autor Václav Kadlec, známý například z Živě.cz, v něm uvádí čtenáře do oboru. Zkušeného čtenáře by mohlo svádět přeskočit tuto pasáž, ale přišel by o spoustu zajímavě a čtivě podaných informací. Navíc nikdy není na škodu osvěžit si teorii či konfrontovat ji s praxí. Naopak člověk problematiky neznalý (například student informatiky či manažer chtějící vědět, proč projekty jejich firmy vždycky mají zpoždění) získá základní přehled pojmů a poučí se z historie.
Druhá část knihy na téměř šedesáti stránkách popisuje tradiční metodiky. Začíná popisem historické metodiky Vodopádového modelu životního cyklu softwaru, která vznikla již v roce 1970. Autor nejdříve podá základní charakteristiku a popíše jednotlivé fáze metodiky. Elegantním grafickým prvkem zvýrazní důležité vlastnosti metodiky, texty prokládá vhodně zvolenými příklady. Kapitolu pak uzavírá shrnutí, hodnotící silné a slabé stránky Vodopádového modelu včetně jeho vhodnosti. Tímto způsobem jsou popsány všechny metodiky.
Ve zbytku druhé části knihy autor rozebírá standardně používané metodiky - Spirálový model, Rational Unified Process a Unified Software Development Process. U metodiky RUP se autor dopustil drobné chyby, když tvrdí, že IBM koupila firmu Rational za neuvěřitelné dva biliony dolarů. Měl by ubrat tři nuly, nicméně toto je jen drobnost, která nekazí dobrý dojem z knihy.
Konečně dle titulku hlavní lákadlo - agilní metodiky - jsou popsány ve třetí části, která je dlouhá 120 stran. Úvodem autor popisuje důvody, které vedly k jejich vzniku a názorně ukazuje jejich principy.
Následuje popis asi nejslavnější a nejkontroverznější metodiky, a to extrémního programování. Můžete jej buď milovat, nebo nenávidět, ale rozhodně vás nenechá lhostejným. Její autor Kent Beck vpravdě zahájil revoluci v softwarovém inženýrství a jeho myšlenky ovlivňují celý průmysl. Koneckonců, kdo z profesionálních programátorů neprovádí refactoring a nepíše spoustu testů?
Autor začíná popisem vzniku a vývoje metodiky a její základní charakteristikou. Poté rozebere dvanáct základních postupů metodiky, včetně posloupnosti jednotlivých fází. Nevyhýbá se ani nevýhodám extrémního programování, a to i místním, které v USA neplatí (nedoporučuji číst nacionalistům).
Další metodikou je SCRUM, česky mlýn v ragby. V textu je opět vysvětlena charakteristika metodiky, zvláště pak odlišnosti od XP. Poté se autor věnuje Lean Developementu, který má svůj původ v japonském automobilovém průmyslu a klade si za cíl vyvíjet software za třetinu obvyklého času s třetinovým rozpočtem a s třikrát menším množstvím chyb. Hodně zajímavé a poučné počtení.
Čtvrtou metodikou je Feature Driven Development, po kterém přichází netradiční Test Driven Development. Nelíbil se mi příklad postavený na webové stránce psané v PHP. Myslím, že lépe by posloužilo nějaké API. Ve zbytku třetí části knihy autor stručně popisuje metodiky Crystal, Adaptive Software Development a Dynamic Software Development Method.
Poslední část knihy se zabývá metodikami pro programování webových aplikací. Nejdříve autor vysvětlí, jak se podle něj liší toto programování od vývoje ostatních aplikací a pak se věnuje jednotlivým metodikám - metodice Jennifer Fleming, WebWAVE Development Process a WebWAVE Ongoing Development Process.
Kniha je čtivě psána a prokládána spoustu zajímavých příkladů. Autor dokáže srozumitelně podat téma a vhodně vyzdvihnout důležité pasáže. Knihu mohu doporučit všem, které živí týmový vývoj softwaru, a to nejen projektovým manažerům, ale i programátorům, aby chápali důvody procesů, které musí dodržovat.
Název | Agilní programování |
Autor | Václav Kadlec |
Vydal | Computer Press |
ISBN | 80-251-0342-0 |
Datum vydání | 2004 |
Počet stran | 278 |
Doporučená cena | 249 Kč/369 Sk |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Jak se v knize pise, tak hlavni problem je prave v tom perfekcionismu. Mame tendenci vydat program az kdyz je dokonaly (my, jako evropane). Zatimco (viz treba MS) oni vydaji program o kterem vedi, ze ma k dokonalosti daleko, a pak postupne vydavaji opravy.
Problem je v tom, ze kdyz my vydame svuj perfektni program, tak trh je uz zvykli na konkurencni, ikdyz mene kvalitni, a nema chut prechazet.
Takze at se nam to libi nebo ne, tak jejich postup je vetsinou trzne uspesnejsi.