Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
stačí jen aktualizovat bios a firmware... On se pak dá mnohem inteligentněji nastavit
Mám jedno z prvních vydání, a jediné co slyším, je občasný seek HDD
Když nemluvím o cvakání disku.... klasika. Větrák opravdu neslyším, chtěl jsem udělat původně zásah do case a vyřezat otvor pro další, ale není potřeba
Osobně pokud bych si pořídil takovýto slim desktop, tak si ho pořizuju kvůli tichu a ne kvůli honění benchmarků.nejde nez souhlasit. pretaktovavani Atomu a nasledne proklamace o tom ze to udela kazdy me doslova rozesmaly.
v dnešní době už asi ne velikost RAM (té je dneska obvykle dost)
to sedi mozna na windows...nevim, ale linux dokaze velmi dobre pracovat s pameti. nedavno sem napriklad zrychloval system pomoci upgrade 4GB na 8GB.
naopak co moc (od urcite vyse) nepomaha je navysovani taktu cpu.
takze pokud chcete zrychlit na atomu dejte tam vic pameti a linux :)
ostatni veci tak jak upozornujete v linuxu moc nepouzijete, ale napriklad zrychlovani linuxu probiraji velmi poutave na: http://tuxradar.com/content/make-linux-faster-and-lighter
ohledne IO (potazmo disku):
mate zhruba pravdu, flashdisk je opravdu na nic, ssd v kontextu tohoto stroje je neumerne drahe. zbyva co nejrychlejsi 2,5" disk je maly, nezere tolik a alespon se priblizuje vykonu 3,5", navic produkuje mene ruchu, coz se take pocita. (a tim myslim pohrbime i velociraptor :()

)
).
V notebooku těžko bude tak kvalitní displej jako můžu připojit k tomuhle. Přenášet PC doma nepotřebuju, ale ty malé rozměry jsou super. Klidně bych tím nahradil svůj desktop:
CPU AMD Athlon BE-2300 Intel Atom 330 Athlon je asi výkonnější, ale pro mně plichta
grafika/čipset AMD 690G/SB600 nVidia ION plichta
D-Sub, DVI, HDMI D-Sub, DVI, HDMI plichta
konektivita:
USB vzadu 4 6 plichta
USB vpředu 3 0 vede desktop, ale řeší je velmi snadné
čtečka karet ANO NE vede desktop, ale řeší je velmi snadné
rozměry 195×385×370 mm 195×186×70 mm ASrock vede rozdílem několika tříd
Rád bych porovnal svůj počítač s tím recenzovaným ASRockem. Můj má vyšší spotřebu (v idle má 36 Wattů), ale zase je určitě rychlejší (a taky dražší). Mohli bychom se domluvit na nějaké sadě benchmarků, ze které by se dal usoudit počet Joulů potřebných k dokončení nějaké úlohy? Prostě vynásobit sekundy příkonem. Tak já začnu. Třeba tenhle nicneříkající program v pythonu:
#!/usr/bin/python from math import * s = 0 for i in xrange(10000000): s += sin(i) print sPři režimu powersave: 546 Joulů, při performance: 302 Joulů. BTW, slovo „powersave“ tady získává trochu zvláštní význam, že?
BTW, slovo „powersave“ tady získává trochu zvláštní význam, že?To je logické - počítač není jen procesor a v okamžiku, kdy spotřeba všecho ostatního (chipset, paměti, graf. karta, disky ...) převýší spotřebu procesoru, nemá už jeho zpomalování význam. Pokud ostatní obvody spotřebovávají více energie, než procesor (běžné např. u desek s Atomem a chipsetem i945), znamená podtaktování jen malý rozdíl ve spotřebě, ale velký rozdíl v čase. Např. když se úsporný počítač s procesorem typu Intel Atom podtaktuje na polovinu, tak klesně spotřeba řekněme z 30W na 25W, ale čas se zvýší na dvojnásobek. Pokud úloha trvala jednu sekundu (ať se to dobře počítá), je spotřebovaná energie namísto původních 30J dohromady 50J, tedy o dvě třetiny více. Jediný smysl podtaktování je při lehké zátěži, kdy je zatížení procesoru velmi blízké nule (interaktivní práce typu psaní textu, prohlížení webu* a podobně), v okamžiku, kdy je třeba déle trvající plné zatížení, je výhodnější přepnou procesor na plný výkon (od toho existují governory
onedemand a conservative).
Nicméně jsou situace, kdy je výhodné mít natvrdo zapnuté podtaktování (nebo obdobné omezení výkonu, např. throtting) i při plné zátěži - pokud není hlavním požadavkem energetická úspornost, tj. celková spotřebovaná energie (v J), ale odebíraný (a tedy na teplo přeměnovaný) vykon (ve W), má smysl podtaktovat, protože hlavním ůčelem může být například udžet teplotu procesoru v bezpečných mezich.
Já například podtaktovávám desktop (snížením scalling_max_freq), když nechci, aby ventilátor na chladiči běžel na plný výkon, protože i když spotřeba celého stroje klese jen o pět procent (zatímco procesor se zpomalí o deset procent), rozdíl v otáčkách ventilátoru nutných na chlazení procesoru na stejnou teplotu je zhruba o třetinu nižší a to už je slyšet (hlavně v noci).
*Tedy alespoň pokud tam nejsou špatně udělané obludnosti ve Flashi či Javascriptu, které jsou schopné vytížit naplno i třígigový procesor.
Takže počet Joulů na danou operaci je vždy menší při plné rychlosti procesoru než při podtaktování?Ne, jen tehdy, když příkon procesoru tvoří jen malou část příkonu celého stroje, jako je to právě u sestav s Atomem (kde jenom samotný chipset i945 má trojnásobnou spotřebu než procesor a úspornější Poulsbo zhruba stejnou jako procesor). U klasických deskotpových procesorů s TDP okolo stovky wattů, kde většinu příkonu tvoří procesor, to platit nebude.
Prehravanie DVD je dobre, len mechanika je asi trochu pomala, takze ked si to potiahne dalsi kus dat je vidiet slabe zasklbnutie.To bude IMO spíš procesorem, nebo médiem.
Levný, širokoúhlý kolem 20". Dík!
Jednak aby to trochu foukalo, musí to mít vysoké otáčky - vyšší, než ventilátor o větším průměru a srovnatelném elektrickém příkonu. Čím vyšší otáčky, tím "citlivější akustický zářič" představuje mechanicky připojená plocha skříně, navíc v relevantní oblasti otáček taky s frekvencí roste citlivost lidského ucha... Druhak je 5 cm trochu atypický rozměr, není mnoho modelů na výběr.
Osobně na tiché ventilátory chodím sem:
http://eshop.100mega.cz/komponenty-chladice-a-ventilatory-pridavne-ventilatory-do-skrini_c11487.html?page=1
Ale zatím jsem potřeboval 8 nebo 12 cm... Akasa Amber jsou docela dobré.
Pak se dá taky něco koupit v bastlířských krámech (GM).
http://www.gme.cz/cz/index.php?page=electronic&id=14210423
Těžko říct, jak moc jsou tyhle obyčejné Sunony tiché - ale obecně to není špatné. Modely s příponou .AF mají čidlo otáček, pokud ho potřebujete.
Pokud by byla šance (což u téhle skříně možná není), stojí za to udělat nějakou zásadnější úpravu - vyhodit malý ventilátor a dát tam větší, s nižšími otáčkami. Taky jsem zjistil, že běžný axiální ventilátor se dá poměrně snadno překonfigurovat pilkou na železo na radiální dmychadlo - vyříznete mu jednu ze čtyř postranic klece a namontujete na desku tak, že ucpete "výfuk"
Radiální dmychadla o srovnatelném výkonu jsou podstatně dražší a hůře dostupná...
Ten primecooler je dobrej, ten jsem tam dal taky. Bohužel zřejmě neseženeš žádný adekvátní ventilátor na výměnu toho 3cm (stejný napájení tj. proud atp.).
Já jsem koupil 3cm TITAN silent ale jeho otáčky byly strašně velký. Tak jsem to nakonec vyřešil tak, že jsem do Asrocku ION330 předsadil před ten původní 3cm ventilátor regulátor otáček, nastavil v biosu mode performance a zreguloval ho do neslyšitelných mezí.
Chladí se krásně, chtělo to jen o malinko snížit otáčky a už je krásně tichoučkej.
Vřele doporučuji.
Tiskni
Sdílej: