OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Osobně pokud bych si pořídil takovýto slim desktop, tak si ho pořizuju kvůli tichu a ne kvůli honění benchmarků.nejde nez souhlasit. pretaktovavani Atomu a nasledne proklamace o tom ze to udela kazdy me doslova rozesmaly.
v dnešní době už asi ne velikost RAM (té je dneska obvykle dost)
to sedi mozna na windows...nevim, ale linux dokaze velmi dobre pracovat s pameti. nedavno sem napriklad zrychloval system pomoci upgrade 4GB na 8GB.
naopak co moc (od urcite vyse) nepomaha je navysovani taktu cpu.
takze pokud chcete zrychlit na atomu dejte tam vic pameti a linux :)
ostatni veci tak jak upozornujete v linuxu moc nepouzijete, ale napriklad zrychlovani linuxu probiraji velmi poutave na: http://tuxradar.com/content/make-linux-faster-and-lighter
ohledne IO (potazmo disku):
mate zhruba pravdu, flashdisk je opravdu na nic, ssd v kontextu tohoto stroje je neumerne drahe. zbyva co nejrychlejsi 2,5" disk je maly, nezere tolik a alespon se priblizuje vykonu 3,5", navic produkuje mene ruchu, coz se take pocita. (a tim myslim pohrbime i velociraptor :()
V notebooku těžko bude tak kvalitní displej jako můžu připojit k tomuhle. Přenášet PC doma nepotřebuju, ale ty malé rozměry jsou super. Klidně bych tím nahradil svůj desktop:
CPU AMD Athlon BE-2300 Intel Atom 330 Athlon je asi výkonnější, ale pro mně plichta grafika/čipset AMD 690G/SB600 nVidia ION plichta D-Sub, DVI, HDMI D-Sub, DVI, HDMI plichta konektivita: USB vzadu 4 6 plichta USB vpředu 3 0 vede desktop, ale řeší je velmi snadné čtečka karet ANO NE vede desktop, ale řeší je velmi snadné rozměry 195×385×370 mm 195×186×70 mm ASrock vede rozdílem několika tříd
Rád bych porovnal svůj počítač s tím recenzovaným ASRockem. Můj má vyšší spotřebu (v idle má 36 Wattů), ale zase je určitě rychlejší (a taky dražší). Mohli bychom se domluvit na nějaké sadě benchmarků, ze které by se dal usoudit počet Joulů potřebných k dokončení nějaké úlohy? Prostě vynásobit sekundy příkonem. Tak já začnu. Třeba tenhle nicneříkající program v pythonu:
#!/usr/bin/python from math import * s = 0 for i in xrange(10000000): s += sin(i) print sPři režimu powersave: 546 Joulů, při performance: 302 Joulů. BTW, slovo „powersave“ tady získává trochu zvláštní význam, že?
BTW, slovo „powersave“ tady získává trochu zvláštní význam, že?To je logické - počítač není jen procesor a v okamžiku, kdy spotřeba všecho ostatního (chipset, paměti, graf. karta, disky ...) převýší spotřebu procesoru, nemá už jeho zpomalování význam. Pokud ostatní obvody spotřebovávají více energie, než procesor (běžné např. u desek s Atomem a chipsetem i945), znamená podtaktování jen malý rozdíl ve spotřebě, ale velký rozdíl v čase. Např. když se úsporný počítač s procesorem typu Intel Atom podtaktuje na polovinu, tak klesně spotřeba řekněme z 30W na 25W, ale čas se zvýší na dvojnásobek. Pokud úloha trvala jednu sekundu (ať se to dobře počítá), je spotřebovaná energie namísto původních 30J dohromady 50J, tedy o dvě třetiny více. Jediný smysl podtaktování je při lehké zátěži, kdy je zatížení procesoru velmi blízké nule (interaktivní práce typu psaní textu, prohlížení webu* a podobně), v okamžiku, kdy je třeba déle trvající plné zatížení, je výhodnější přepnou procesor na plný výkon (od toho existují governory
onedemand
a conservative
).
Nicméně jsou situace, kdy je výhodné mít natvrdo zapnuté podtaktování (nebo obdobné omezení výkonu, např. throtting) i při plné zátěži - pokud není hlavním požadavkem energetická úspornost, tj. celková spotřebovaná energie (v J), ale odebíraný (a tedy na teplo přeměnovaný) vykon (ve W), má smysl podtaktovat, protože hlavním ůčelem může být například udžet teplotu procesoru v bezpečných mezich.
Já například podtaktovávám desktop (snížením scalling_max_freq
), když nechci, aby ventilátor na chladiči běžel na plný výkon, protože i když spotřeba celého stroje klese jen o pět procent (zatímco procesor se zpomalí o deset procent), rozdíl v otáčkách ventilátoru nutných na chlazení procesoru na stejnou teplotu je zhruba o třetinu nižší a to už je slyšet (hlavně v noci).
*Tedy alespoň pokud tam nejsou špatně udělané obludnosti ve Flashi či Javascriptu, které jsou schopné vytížit naplno i třígigový procesor.
Takže počet Joulů na danou operaci je vždy menší při plné rychlosti procesoru než při podtaktování?Ne, jen tehdy, když příkon procesoru tvoří jen malou část příkonu celého stroje, jako je to právě u sestav s Atomem (kde jenom samotný chipset i945 má trojnásobnou spotřebu než procesor a úspornější Poulsbo zhruba stejnou jako procesor). U klasických deskotpových procesorů s TDP okolo stovky wattů, kde většinu příkonu tvoří procesor, to platit nebude.
Prehravanie DVD je dobre, len mechanika je asi trochu pomala, takze ked si to potiahne dalsi kus dat je vidiet slabe zasklbnutie.To bude IMO spíš procesorem, nebo médiem.
Ten primecooler je dobrej, ten jsem tam dal taky. Bohužel zřejmě neseženeš žádný adekvátní ventilátor na výměnu toho 3cm (stejný napájení tj. proud atp.).
Já jsem koupil 3cm TITAN silent ale jeho otáčky byly strašně velký. Tak jsem to nakonec vyřešil tak, že jsem do Asrocku ION330 předsadil před ten původní 3cm ventilátor regulátor otáček, nastavil v biosu mode performance a zreguloval ho do neslyšitelných mezí.
Chladí se krásně, chtělo to jen o malinko snížit otáčky a už je krásně tichoučkej.
Vřele doporučuji.
Tiskni
Sdílej: