Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.10 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.3 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 13.0.15.
Paní docentka Alena Lukasová, která tuto problematiku vyučuje na Ostravské univerzitě, velmi dobře vystihuje místa, kde zpomalit nebo kde podat praktický příklad.
Formální (také matematická) logika je vědní obor, který se snaží formalizovat okolní svět do takového tvaru, aby se s ním dalo dále pracovat (zejména sledovat dedukce - usuzování). Je zřejmé, že je nutno vše zjednodušit, a proto se zavádějí různé modely. Pro matematiky je velmi výhodná výroková (založená na dvouhodnotové pravdivosti - na rozdíl od fuzzy logiky), informatiky bude zajímat predikátová a klauzurní logika.
Po první kapitole, jež představuje úvod do znalostí a jejich reprezentace (vzhledem ke zbytku knihy je tato problematika brána dosti stručně), začíná první část knihy, která se zabývá výrokovou logikou. Hned po přečtení prvních stran jsem ke svému potěšení zjistil, že se jedná o formální studijní materiál (Definice - Věta - Důkaz, Definice - Věta - Důkaz). Další, co mě potěšilo, byla téměř naprostá shoda s výkladem docenta Bělohlávka, který mě základům matematické logiky učil.
Výroková logika je tou nejjednodušší variantou, její vyjadřovací síla je tudíž nejmenší. Každý výrok se pomocí logických spojek snažíme ve správném tvaru zapsat do formulí a ty pak dále studovat. Můžeme zjišťovat pravdivost formule při jejím ohodnocení, zkoumat splnitelnost (tautologie, kontradikce) formule (například tabulkovou metodou) nebo převádět formuli do normálních tvarů (konjunktivní, disjunktivní). Právě jsem shrnul téma druhé kapitoly.
Třetí kapitola zavádí důležitý pojem důkazu ve výrokové logice, který poskytuje mechanizmus (ať už přímý nebo nepřímý) odvození platnosti (tautologičnosti) formule. Na základě znalostní báze (axiomů) a rezolučního odvozovacího pravidla jsme schopni rozhodnout o platnosti, aniž bychom studovali ohodnocení formule. V závěru kapitoly je pak popsána tablová důkazová metoda.
Velice důsledně jsou popsány tři nejpoužívanější axiomatické systémy (Gentzenovský, Klauzulární a Hilbertovský). Věnuje se jim čtvrtá kapitola. Při konstrukci důkazů je nutno získat trochu cviku, a proto je v této kapitole velké množství příkladů. Máme za sebou zhruba třetinu knihy, nyní se budeme věnovat predikátové logice.
Predikátová logika je svým způsobem rozšířením logiky výrokové. Do korektně vytvářených formulí definice přidává nové symboly (kvantifikátory) - generalizační a existenční, proměnné (které zde obsahují prvky z univerza), konstanty, funktory a predikátové symboly. Vyjadřovací schopnost predikátové logiky je mnohem vyšší, daní je pak složitější práce s takto utvořenými formulemi. Druhá třetina knihy se nese v podobném duchu, jako u výrokové logiky. Týká se ale logiky predikátové.
Asi nejzajímavější je poslední třetina, která je věnována klauzurní logice, jež je přechodovým stupněm mezi logikou predikátovou a logickým programovacím v jazyku PROLOG. Po přečtení kapitoly čtenář získá základní znalosti, jak funguje interpret jazyka PROLOG, kapitola však není návodem, jak v tomto jazyce programovat. V operačním systému Linux však funguje mnoho implementací PROLOGU (například GNU PROLOG), a tak není problém si vše vyzkoušet na počítači.
Knihu mohu jen doporučit. Nejen, že je profesionálně zpracovaná, ale spolu s bezchybnou a úhlednou sazbou je radost ji číst. Na závěr bych rád vyřešil jednu jednoduchou úlohu z první části knihy (výroková logika), abyste si mohli udělat obrázek, o čem tady celou dobu píši.
Převeďte formuli do konjunktivní normální normy c -› (a v b):
Řešení:
Vidíme, že řešení (6) je zároveň také v úplné disjuntní normální formě.
Název | Formální logika v umělé inteligenci |
Autoři | Alena Lukasová |
Vydal | Computer Press |
ISBN | 80-251-0023-5 |
Datum vydání | 2003 |
Počet stran | 270 |
Doporučená cena | 199 Kč / 299 Sk |
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
a | b | c | c -> (a v b) | ¬a ^ ¬b ^ c ---+---+---+--------------+------------- 0 | 0 | 0 | 1 | 0 0 | 0 | 1 | 0 | 1 0 | 1 | 0 | 1 | 0 0 | 1 | 1 | 1 | 0 1 | 0 | 0 | 1 | 0 1 | 0 | 1 | 1 | 0 1 | 1 | 0 | 1 | 0 1 | 1 | 1 | 1 | 0