Yocto Project byl vydán ve verzi 5.0. Její kódové jméno je Scarthgap. Yocto Project usnadňuje vývoj vestavěných (embedded) linuxových systémů na míru konkrétním zařízením. Cílem projektu je nabídnou vývojářům vše potřebné. Jedná se o projekt Linux Foundation.
Operační systém 9front, fork operačního systému Plan 9, byl vydán v nové verzi "do not install" (pdf). Více o 9front v FQA.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.1. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu. Řešeny jsou také 2 bezpečnostní chyby.
Lennart Poettering na Mastodonu představil utilitu run0. Jedná se o alternativu k příkazu sudo založenou na systemd. Bude součástí systemd verze 256.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové major verzi 3.0 postavené na Qt5/KDE Frameworks 5. Předchozí verze 2.9.0 vyšla před 6 lety a byla postavená na Qt4. Portace Amaroku na Qt6/KDE Frameworks 6 by měla začít v následujících měsících.
Byla vydána nová verze 2.45.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 96 vývojářů, z toho 38 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze počáteční podporu repozitářů, ve kterých lze používat SHA-1 i SHA-256.
Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
1) Zkus se prosím nejprve ve zkratce představit našim čtenářům.
Filip Molčan: 29 let, ženatý, každým dnem čerstvý otec žijící na ajťáka neobvyklým stylem v roubené chalupě uprostřed Českého Švýcarska. Mám rád přírodu, inteligentní lidi, fotografii a když alespoň 3× za rok nevyrazím objevovat neznámé země, nejsem ve své kůži. Založil jsem dvě firmy (blue.point a MOREDAYS) a dvě sdružení (OSS Alliance a NikonClub). Můj účet na Twitteru.
2) S jakým cílem byla OSS Alliance založena? Jak se daří tento cíl naplnit?
FM: OSS Alliance byla založena v roce 2005 s cílem pomoci s otázkou nasazování open source řešení ve veřejné správě. Proto vznikla pod záštitou tehdejšího Ministerstva informatiky a nyní Ministerstva vnitra. Když chcete cokoliv nového dostat do veřejné správy, je to vždy hodně těžké a jiné to není ani s open source. OSS Alliance má ale za sebou několik velice úspěšných projektů – tři ročníky vydařené konference OpenGovernment, několik menších konferencí se zaměřením na školství i veřejnou správu, stovky článků o open source v různých médiích, několik studií či konzultací na ministerstvech, městech, univerzitách či výzkumných institucích.
3) Kolik lidí pro OSS Alliance v současnosti pracuje?
FM: Aktivní členy OSS Alliance spočítáte na prstech jedné ruky. Jak vám jistě potvrdí řada kolegů z jiných podobných sdružení, lidé dnes raději kritizují, než něco dělají, a to je velká škoda. Samozřejmě využíváme řady odborníků z komunit i veřejné správy – většinu těch, kteří jsou velice aktivní a schopní, a ti většinou u nás nejsou mediálně vidět.
4) Na co jste v posledních měsících nejvíce hrdí?
FM: Určitě na projekt open source spisové služby. V současné době se k projektu přihlásilo na 2000 subjektů a myslím, že se jedná o jeden z největších lokálních projektů ve veřejné správě. Ani my jsme nečekali takový zájem a naše Spisovka se používá ve všech koutech republiky. Za projekt jsme také získali Cenu ministra vnitra za přínos veřejné správě – jakékoliv takové ocenění z rukou jakéhokoliv ministra je úspěchem pro celou open source komunitu.
Projekt je jedinečný i tím, že vzniká ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR a se zástupci oblastních archivů z celé ČR – tito odborníci dohlížejí na legislativní správnost aplikace. Open source spisová služba je tak jedinou spisovkou na trhu, u které si můžete být jisti s legislativní korektností.
Nyní byla vydána první veřejná verze Spisovky 3, která je určena i pro větší instituce (velká města, nemocnice, univerzity...). Verze 2 byla totiž vyvíjena s cílem poskytnout jednoduchou aplikaci především pro malé obce a školy. Zájem byl ale takový, že jsme se rozhodli pomoci i větším institucím – právě se Spisovkou v3.
5) Jaké projekty máte v plánu?
FM: V těchto dnech finalizujeme menší projekt OpenDS.cz, který si klade za cíl umožnit uživatelům přístup do datové schránky pouze prostřednictvím internetového prohlížeče (ano, žádný 602XML Filler). Požadavky na tuto funkcionalitu se nám od uživatelů hromadí již delší dobu a bude implementována i v samotné spisové službě.
Hodně práce nás čeká s větším otevřením těchto projektů vývojářům – rádi bychom, aby kolem open source spisové služby a OpenDS.cz vznikla opravdová vývojářská komunita a víme, že nyní je řada na nás – poskytnout vývojářům takové podmínky, aby to pro ně bylo zajímavé.
Mimo tyto projekty bude OSS Alliance dále pokračovat v mravenčí práci a informovat o otevřených technologiích zástupce měst, výzkumných institucí, školství i politických stran či novinářů.
6) Jste v nějakém kontaktu s podobnými zahraničními organizacemi jako OSS Alliance?
FM: Jsme v kontaktu s řadou lidí z Evropské komise, zástupců open source projektů ze zahraničí i podobných organizací ze světa, se kterými sdílíme zkušenosti z oblasti využívání open-source ve veřejné správě.
7) Pocítili jste nějakým způsobem krizi na zájmu o open source?
FM: Z finančního hlediska jsou našimi partnery společnosti, které to myslí s open source vážně – krize nekrize. Z opačné strany je zájem o open-source spíše vyšší. Veřejná správa šetřit musí a někteří si uvědomují, že cesta open-source může být jedním z řešení.
8) Máte datovou schránku? Jakým způsobem řešíte přístup k této schránce?
FM: Máme datovou schránku pouze testovací pro vývoj našich projektů. Důvodem je fakt, že administrativně je OSS Alliance velice jednoduchá a oficiální styk s úřady je minimální. Mohu ale doplnit, že mé firmě datová schránka šetří hodiny na úřadech týdně, jsme chráněná dílna, proto je administrativy neuvěřitelně mnoho a datové schránky jsou pro nás vysvobozením.
9) Co bys realizaci datových schránek nejvíce vytkl?
FM: Jsem uživatel, nejsem odborník na datové schránky. Osobně jsem za projekt rád, protože mi ušetřil spoustu času. Jako každému velkému projektu by se mu toho dalo vytknout dost, ale necítím se na takové úrovni, abych mohl kritizovat.
10) Co by sis nejvíce přál, aby se ve veřejné správě změnilo?
FM: Více zdravě uvažujících manažerů na postech veřejné správy a méně úředníků, to by open source pomohlo asi nejvíce.
Děkujeme za rozhovor!
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Více zdravě uvažujících manažerů na postech veřejné správy a méně úředníků, to by open source pomohlo asi nejvíce.+100 IMHO to by pomohlo nejen Open Source...