Scan Tailor – krejčí vašich elektronických knih

21. 5. 2013 | Luboš Doležel | Návody | 6609×

Možnost číst si knihy v elektronické podobě je tu s námi už velmi dlouho. Elektronický inkoust tyto vody ale značně rozvířil, protože díky němu je čtení pohodlné pro oči a nevybíjíme si baterii na svém telefonu nebo PDA. Nabídka elektronických titulů v češtině je ale velice chabá. To pro ty z nás, co s sebou nechtějí vláčet těžké knihy, znamená, že si musíme poradit sami. A kdo nám s tím pomůže? Scan Tailor!

Obsah

• Skenování knihy
• Scan Tailor se představuje
• Postup práce
• Vytváříme PDF
• Přidáváme obsah
• Závěr

Skenování knihy

Prvním krokem je pochopitelně získat nějakou digitální podobu knihy. Někdo preferuje skener, jiný zase digitální fotoaparát. Ať zvolíme jakoukoliv variantu, jsou důležité tyto věci:

• snažit se omezit zakřivení kolem hřbetu knihy;
• omezit rozmazanost tím, že se budeme hlídat, že jsme během skenování „neucukli“;
• adekvátní rozlišení.

Hlavně k prvnímu bodu dodám, že co nepokazíte při skenování, to pak nebudete muset velmi pracně opravovat softwarově s nejistým výsledkem. Ideální by pro digitalizaci bylo knihu zničit vyříznutím stran a pak to třeba prohnat skenerem s automatickým podavačem. Ale i přesto, že jsem si sám koupil knihy snad jen za účelem digitalizace (nosit „bichle“ mě zkrátka nebaví), se mi to vnitřně příčí.

Pro skenování používám jednoduchý cyklus v konzoli:

for page in $(seq -f "%03.f" 1 500); do
	echo "Otoč na další stranu a stiskni ENTER"
	read
	
	scanimage --format=pnm --mode "Grayscale" --resolution 300 > "page-$page.pnm"
done

Několik poznámek: čísla 1 a 500 na prvním řádku určují, od jakého a do jakého čísla (dvoj)stránky skenujeme. Není nutné se snažit držet skutečných čísel stran. Jde jen o to to mít popořadě. Scan Tailor by si poradil i s neabecedně (jen numericky) řazenou posloupností stran, takže -f „%03.f“ přidávající nuly před číslo by bylo možné vynechat, ale pro vlastní pořádek to tam dávám.

Některé skenery umožňují skenovat více stránek najednou s potvrzováním přímo na skeneru. Jiné zase umožňují poladit kontrast, jas a další parametry přímo při skenování. V těchto věcech vás odkážu na nápovědu scanimage pro konkrétní zařízení. Určitě ale nemusíte řešit ořez nebo rotaci – to nechte na Scan Tailor.

Scan Tailor se představuje

Hned po spuštění se bude Scan Tailor zajímat o to, na jakém projektu chcete pracovat. Jednoduše vyberte adresář se skeny ve formátu .pnm. Pak se před vámi po případném doplnění údaje o DPI zobrazí kompletní GUI se všemi schopnostmi.

Po levé straně je vidět přehled jednotlivých kroků, které vás na cestě ke kýženému e-booku čekají.

1. Oprava natočení (po 90°)
2. Oddělení stran
3. Další oprava natočení (pootočení křivě naskenovaných stránek)
4. Výběr obsahu
5. Okraje
6. Výstup

Postup práce

První krok je jasný. Pokud jste skenovali po dvoustranách, jistě je budete mít o 90 nebo 270 stupňů otočené. Pokud by to Scan Tailor náhodou detekoval špatně, jedním klikem to opravte, klikněte na Apply to... a zvolte All pages (všechny strany) a rovnou můžete kliknout na ikonku „play“, která operaci aplikuje na všechny stránky v projektu.

Taktéž druhý krok je vcelku bezproblémový. Ani zde jsem nenarážel na větší problémy. Za pozornost stojí jen možnost vybrat si, jak má dělení probíhat: buď žádné nechceme (tento krok se tedy přeskakuje), nebo chceme jen oddělit okraj z druhé strany (hlavně při skenování knih o rozměrech A4), nebo chceme skenované obrázky oddělit na levou a pravou stranu. Scan Tailor s nimi pak už pracuje odděleně. Dělící čáru jsem musel opravovat jen zcela výjimečně.

Deskew, tedy zarování stránky o několik stupňů, dokáže dobře pracovat na všech převážně textových stránkách. Velký pozor dávejte na grafické stránky, kde se software nemá čeho chytit, a tak si dost vymýšlí. Podle obrázku to rychle pochopíte. Stačí ale ručně zadat úhel 0° a maximálně to lehce pootočit myší.

Na Výběr obsahu (Select Content) dávejte pozor. Funkce je určena především k odstranění okrajů stránek, bohužel s sebou někde vezme i odloučené části stránek – často to tedy odnesou čísla stránek (pokud je tam chcete), různé ikonky (jako níže na obrázku) nebo čísla lekcí. Výběr jednoduše opravte roztažením nebo změnšením výběru. Zde doporučuji stránky rychle očima projet v přehledu stránek na pravé straně okna a poupravit to, co je potřeba.

Funkce nastavení okrajů (Margins) je nezbytná pro to, aby vyříznutý obsah byl správně umístěn na plochu prázdné stránky. Výchozí nastavení doprostřed nahoru je pro obvyklý obsah ideální, výjimkou jsou hlavně úvodní stránky s autorskými právy apod., které zpravidla mají být zarovnány doleva dolů. Je to ale jen estetická věc.

Své nastavení můžete jako vždy aplikovat jen na jednu stránku, všechny stránky, všechny následující stránky nebo jen na výběr.

A jsme u toho nejnáročnějšího kroku. Příprava výstupu. První věcí je zvolit správný režim barev – na výběr je černobílý výstup (tedy jen černá a bílá, žádná šedá), barevný/šedivý výstup nebo smíšený režim (obojí v rámci jedné strany). Vaše volba se zde bude odvíjet od toho, co vlastně skenujete. Pro klasické knihy bude nejlepší volbou černobílá s pár výjimkami pro případné obrázky.

V závislosti na kvalitě vašeho skenu může být v režimu černé a bílé nutné poupravit na posuvníku kontrast. To se týká zejména stránek uprostřed knihy, kde je velmi výrazný ohyb a tedy i více šedivé barvy. Mohl by se tam objevovat „šum navíc“, kvůli kterému mohou části textu být dokonce nečitelné.

Pokud jste zvolili režim smíšený, pak po pravém okraji velkého náhledu vyhledejte záložky, a to konkrétné záložku „Picture zones“. Program se pokusí oblasti s větší bohatostí odstínů vyhledat automaticky, ale snadno mu pomocí několika kliků můžete poradit.

Mezi další funkce patří „Despeckle“ (odstranění flíčků, ať už jde o vadu tisku nebo nečistoty na skeneru) nebo možnost vymazat oblasti stránek (Fill Zones).

Zatím to všechno vypadalo jednoduše. Jestliže jste ale perfekcionisti, pak jistě budete chtít opravit zakřivení v blízkosti hřbetu knihy. Jestli jste knihu ve skeneru šetřili a málo jste jí přitisknuli, pak teď budete jistě vzlykat. Oprava zakřivění je totiž časově nejnáročnější krok. Scan Tailor je sice vybaven experimentální automatickou detekcí tohoto zakřivení, takže na dejme tomu 60 % stran nebudete muset vůbec sahat, jinde to ale bude peklo.

Na stránkách, kde by algoritmus programu měl mít svou práci nejsnazší – tedy tam, kde je na stránce pěkný obdélníkový útvar – to vždy paradoxní pokazí a výsledek můžete vidět níže.

Hned byste se měli podívat do boční záložky Dewarping, kde bude problém evidentní.

Vaším cílem je pomocí modré mřížky aproximovat na skenu oblast, která by ve skutečnosti měla být obdélníková. Postup práce je takový, že nejprve posunete rohové červené body na správná místa a pak teprve doladíte body mezi (rychle zjistíte, že obráceně to moc dobře nejde). Další body můžete snadno přidávat kliknutím nebo odebírat stiskem písmene D. Oblast by samozřejmě měla v sobě mít nějakou tu ohnutou oblast, aby bylo podle čeho to přepočítat

K tomuto několik poznámek.

• Vždy se snažte zabrat co největší oblast. Jedině tak totiž minimalizujete svou chybu. Nepřesnost o jeden pixel na malém obdélníku se projeví víc než ta samá nepřesnost na obdélníku, který zabírá celou stránku.
• Pokud budete opravdoví perfekcionisti, pak vám tato práce může trvat i hodiny. Zvažte dobře, jestli vám to za to vlastně stojí.
• Nevhodná oprava zakřivení může způsobovat skoro až nevolnost. Zatímco pravidelný ohyb člověku při čtení až tak nevadí, podivně zvlněný text se čte dost špatně. Při rychlém procházení stránek se mi z toho pak motala hlava, jako bych četl v autobuse, co jede po krásné české silnici brzy zjara.
• Pravidelně svůj projekt ukládejete. Jinak bezproblémový program mi v této fázi několikrát zatuhnul.

Jakmile jste se vzhledem spokojeni, můžete konečně spustit proces vytváření výstupních obrázkům kliknutím na „play“ u posledního, šestého bodu tohoto procesu. Zde si musím postěžovat, že Scan Tailor používá při své práci jen jediné jádro CPU, takže to může zbytečně trvat. A co s tou hromadou obrázků dál?

Vytváříme PDF

Scan Tailor nám teď vytvořil hromadu TIFFů, ty si ale na svém Kindlu jen tak nepřečteme. Mým osvědčeným postupem je obrázky zkomprimovat pomocí komprese CCITT4, která našla své uplatnění hlavně při přenosu faxů. Na černo-bílé stránky bez obrázkůje ale perfektní. Je totiž znatelně efektivnější než JPEG nebo PNG a díky tomu se vám kniha může vejít třeba do 20 MB. To je sice výrazně horší než u knih, které prošly OCR – tam se uchovává hlavně čistý text – ale u knihy, na které jsem jednotlivé kroky v tomto článku ukazoval, by OCR nebyla dobrá volba kvůli ztrátě formátování.

Kompresi CCITT4 můžete aplikovat třeba takto. Za domácí úkol můžete příkaz přepsat tak, aby dokázal používat všechna jádra vašeho CPU

cd out

for file in *.tif; do
	convert -compress Group4 "$file" "${file}.pdf"
done

Smíšené stránky s obrázky je zjevně vhodné vynechat.

Nyní máme obrovské množství jednostránkových PDF a zjevně je chceme sloučit do jednoho velkého PDF. Na to šikne třeba program pdftk:

mkdir output

pdftk *.pdf cat output output/vsechno.pdf

Pokud nemáme soubory správně seřazené podle abecedy, tak budeme mít stránky mimo pořadí (např. stránka 100 bude hned za stránkou 1). Pomůže drobný trik:

pdftk $(ls -1 *.pdf | sort -n -t '-' -k 2) cat output output/vsechno.pdf

Parametr -t určuje oddělovač v názvu souboru a -k určuje pole v názvu, podle kterého se má provést numerické řazení (-n). Pokud se naše soubory jmenují page-100_1L.tif, pak je oddělovačem pomlčka a číslo strany je pak druhé pole (první obsahuje „page“).

Přidáváme obsah

Stále to ale není ono. Při otevření PDF nemáme v titulku název naší knihy a muset listovat k obsahu, kdykoliv něco hledáme, je nepraktické. Co takhle přidat obsah tak, jak ho PDF umí? V takovém případě si otevřeme textový editor a začneme psát.

[ /Title (My Test Document)
  /Author (John Doe)
  /Subject (pdfmark 3.0)
  /Keywords (pdfmark, example, test)
  /DOCINFO pdfmark

Tím jsme vyřešili informace o knize a teď co ten obsah? Hračka – hned pod to připíšeme:

[/Title (Obsah) /Page 5 /OUT pdfmark
[/Title (1A) /Page 20 /OUT pdfmark
[/Title (1B) /Page 26 /OUT pdfmark
[/Title (2A) /Page 32 /OUT pdfmark
[/Title (2B) /Page 38 /OUT pdfmark
...

Místo pdftk si pro sloučení PDF ukážeme GhostScript, který umí tyto „značky PDF“ do dokumentu přimíchat:

gs -dBATCH -dNOPAUSE -sDEVICE=pdfwrite -sOutputFile=output/vsechno.pdf *.pdf pdfmarks.txt

Kde pdfmarks.txt je soubor s výše uvedenými ukázkami. Více, jako třeba několik úrovní obsahu, najdete například v tomto zápisku. Brzo ale asi přijdete na to, že vám nefunguje čeština. S tou je to poněkud komplikovanější. Funkční element s českými znaky může vypadat následovně:

[/Title <FEFF0054006900740075006c006e00ed00200073007400720061006e0061> /Page 1 /OUT pdfmark

Jde o Unicode řetězec zapsaný v hexadecimální reprezentaci. Jak něco takového vytvoříme? Není to až tak hrozné.

echo -n "Žluťoučký kůň" | iconv -f utf8 -t utf16 | hexdump -e '1/1 "%02X"'

Závěr

Ukázali jsme si, jak vytvořit skeny knih bez OCR – tedy bez možnosti v knize hledat pomocí vestavěných funkcí v prohlížeči PDF. To případně napravíme jindy.

Tak jako tak vám přeji pevné nervy při práci se Scan Tailor a všem nám přeji co nejvíce knih, které nebudeme muset digitalizovat na vlastní pěst.

       

Komentáře

[victor8]

Pekny prehlad prace s mojim oblubenym programom, chvalim :)

Ale preco PDF, format, ktory vobec nie je stavany na taketo pouzitie, ked uz niekolko rokov mame - a podotykam ze v Linuxe out-of-box podporovany (ak chceme don kodovat, v debiane postaci apt-get install djvulibre-bin , vysledne subory bez problemov precita aj bezny evince) - format DJVU?

casom sa mi workflow poslednej casti digitalizacie - konverzie do vysledneho formatu - ustalil na par krokoch:

#convert - bitonal
for i in *; do convert $i $i.pbm && cjb2 -dpi 600 $i.pbm $i.djvu && rm $i.pbm; done
#convert - color
for i in *; do convert $i $i.pnm && c44  -dpi 600 $i.pnm $i.djvu && rm $i.pnm; done
#merge
for i in *.djvu; do echo $i; done | xargs djvm -c out.djvu
#clean
rm out/*.djvu

Odporucam minimalne vyskusat, je to format, ktory rozhodne ma co ponuknut. Ma rozne typy kompresie - kazdu urcenu pre specificky obsah - ktore sa navzajom vyborne doplnaju.

[Luboš Doležel (Doli)]

Hmm, Kindle DJVU umí?

[victor8]

Neviem, nemam - vie?

Ak nie, stazoval by som sa tvrocom :p

[GeoRW]

co je to Kindl? nejaky DRM smejd?

[Šangala]

Bohužel zatím jediná čtečka, která prošla rukama mně a v mém okolí a která opravdu funguje. Tím myslím vydrží i měsíc na jedno nabití při dennodenním používání, nekazí se (a je to e-ink). Vyzkoušel jsem pár jiných (¡výhradně na čtení!) a známí v mém okolí také. Množství různých reklamací a výdrží 5 dní s e-ink display-em bylo děsivé, většina si nakonec pořídila Kindle.
Nevím co je myšleno DRM šmejdem, žádný DRM vyžadující titul tam nemám, a u mě 100 % koupených knih (nemluvě o volně stažených) je plnohodnotných většinou ve formátu MOBI. Ale mám i PDF a jiné (nicméně to obvykle přes Calibre převedu).

[Raduz]

Můžu vědět které e-inkové čtečky měly výdrž jen pět dní? Tam muselo být něco výrazně špatně. Já si teď pořídil Kobo Glo (Kindle jsem nechtěl), a rozhodně si nemůžu stěžovat.

[Šangala]

Nemám známého po ruce, takže nevím přesně, která to byla, ale následným se to hodně zúží - „byl to ‚nějaký‘ eReading“, krátká výdrž dvakrát reklamovaný (asi nejhorší zkušenost co vím).
Mimochodem reklamace Kindle přímo od Amazonu trvala 2dny - telefonát, rozhovor a za dva dny bylo nové zařízení zde v ČR u reklamujícího (z toho ležela jeden den v Praze na celnici). Důvodem bylo, že v levém horním rohu začal zlobit display, ale kamarád ji tahá opravdu všude, nechci jej podezřívat, ale nedivil bych se kdyby dostala ránu :).

[Raduz]

Jo, Amazon je známý tím že reklamace Kindle obvykle vyřizuje velmi promptně a vstřícně, to je rozhodně pravda. eReading podle recenzí (v ruce jsem ho neměl, všechno info mám jen zprostředkované) je údajně dost nepovedený kus HW i SW.
Já si koupil Kobo hlavně proto že podporuje ePub, což je přeci jen nejrozšířenější formát knížek, a pak taky proto že narozdíl od Kindle jde o otevřenější systém. Jasně že má své mouchy a chyby, některé celkem nepříjemné, ale to má i Kindle, a nakonec každý elektronický krám Nicméně výdrž je vynikající a ten měsíc by asi bez problémů dal. Popravdě ještě se mi ho nepovedlo vybít, protože ho každých pár dní připojuju ke Calibre, abych přihrál nějakou tu knížku. A displej je nádherný...čtení pod stromem v lese za slunečného jarního dne je úžasné (ale to je samozřejmě dané e-inkem jako takovým, a s Kindle to bude stejné).

[Šangala]

Ju, aspoň mám tip na co se juknout, dcera začíná „zlobit“, že by chtěla čtečku (a ta na SD karty ji neoslovila ).
Já jsem velmi spokojený s Kindle, i když jsem si odzkoušel jiné (komukoliv dík, právě za to, že je Kindle takový „uzavřený“, tak to spoustu lidí motivuje k nákupu něčeho jiného a já pak můžu zadarmo srovnávat, komukolivžel už má většina lidí kolem mě nakoupeno /převážně, právě po zkušenost nakonec nějaký Kindle/, takže nové věci už se mi dostanou do ruky zřídka).
Kamarád poznamenal sice něco o magorech, když jsem si ho tenkrát koupil i s originálním pouzdrem s integrovanou LED lampičkou (to pouzdro stálo myslím polovinu toho co čtečka a tenkrát byl kapánek dražší) a je to super, neruší to okolí, ve stanu a kdekoliv je tma se to dobře čte a stále i s lampičkou je výdrž dlouhá (odhaduji asi 14 dnů při každodenním používání).

[Raduz]

Jo tak, ty máš ještě ten bez integrovaného osvětlení. Je ta lampička v obalu použitelná? Kdykoliv jsem to viděl někde na obrázku, přišlo mi že nemůže displej pořádně osvětlit. Já se rozhodoval už mezi Kindle Paperwhite a Kobo Glo, což jsou oboje zařízení se světelnými diodami přímo v těle čtečky. U KPW mě právě zneklidňovalo i tohle, zatímco Glo mělo podle recenzí světlovodivou vrstvu na obrazovce velice kvalitní (a recenze nekecaly ). Jinak je asi pravda i to, že pro lidi co si knížky poctivě kupují není Kindle úplně nejlepší volba kdekoliv mimo území USA, protože je úzce provázaný s infrastrukturou Amazonu se všemi geografickými omezeními, které z toho plynou. Ale geekové si samozřejmě poradí Tím vším co tady píšu nechci samozřejmě říct, že Kobo je úžasnej a Kindle mizernej, to ne. Kindle je výborná čtečka, a její úspěch není náhoda. Jen jsem se jednoduše rozhodl pro něco jiného.

[Šangala]

Externí lampička (vytahovaná z obalu) je naprosto perfektní, je to totiž přirozené osvětlení z venku, tak jak si svítíš normálně, levý spodní roh je lehce tmavší (lehce hůře osvětlený) ale nic co by nějak vadilo. Osvětleni jinak než shora na čtečku osobně považuji, jako blbost (to už je skoro tablet :)).
Nevím jak to myslíš s provázaností?, ano můžu si nechat posílat české noviny (či jiné světové) přes infrastrukturu Amazonu přímo do čtečky (při zapnuté WiFi), můžu mít u nich knihovnu. Ale to je všechno, z mého pohledu jen navíc. Nic u Amazonu nemám, knížky tam prostě nahraji přes USB a od Amazonu jsem si tak akorát stáhl update.
Geografické omezení není čtečky, ale Amazonu, tedy platí jen na nakupování titulů u Amazonu, nemá nic společného se čtečkou ( a navíc si lehce přepneš, že si z UK a je pokoj, omezení více-méně ani na nákup u Amazaon-u nemáš). Pokud máš plnou čtečku, (ne jak lidi v rámci úspor nakupují z reklamou a pak se diví, že tam mají reklamu…,) tak je to zařízení jak každé jiné omezené, jen svojí technickou vybaveností.

[Raduz]

Integrované osvětlení v moderních čtečkách je taky v podstatě přední - jak už jsem myslím říkal, diody jsou skryté dole pod rámečkem a svítí na displej, nikoliv zpoza něj. Ale přeci jen dávám přednost pořádné lampě nebo denním světlu.

Ano, proto jsem říkal "pro ty, co si knížky poctivě kupují". Samozřejmě, pokud člověk zásobování knížkami řeší jinak, tak ho to netrápí. Já čtu téměř výhradně anglicky, takže by mi vadilo, kdybych si chtěl něco co mě zaujme koupit, a vypadlo na mě hlášení že "tam kde jsi tam fakt ne". Ale jestli se jde snadno přepnout do UK, jak říkáš, tak je to asi taky bezpředmětné.

[Šangala]

Ju, jsem viděl (měl v ruce) jen jednu s tím osvětlením v krytu v rámečku a jsem rád za tu „lampičku“ v obalu.
Knížky si kupuji(pokud jsou k dispozici), ale většinou jen s max „Social DRM“ takže, mě to netrápí. Nedělám si nějaké velké iluze o Amazon-u, ale je určitě i je v zajetí zákonů a jiných kravin, bo existují i tituly co v USA nejsou k dispozici a v UK jo, a obráceně, ale to jsem jen zkoušel, nenakupuji u nich.
Hlášení "tam kde jsi tam fakt ne" je věc Amazon-u obecně jako prodejce knih, ne věcí Kindle jako zařízení.
A znám i člověka co tomu vůbec nerozumí a nechce, když mu nenapíšou v daném obchodě, který formát je vhodný pro Kindle, vezme první co tam je, koupí si knihu pošle ji mailem (na email jeho zařízení), a počká až ji má v Kindle-u (při zapnuté WiFi), takže pro takové lidi může být infrastruktura velmi zajímavá.

[lertimir]

Mám Crono C06 a je to skvělá čtečka, hlavně rozlišení je perfektní pro odborné PDF dokumenty. A výdrž záleží na listování cca 5000 obrácení vydrží.

[Šangala]

Ju, už se tady „někde a možná i jinde“ vedly debaty o stylu využití, proto jsem psal „¡výhradně na čtení!“, na odborné texty, zvláště v PDF se Kindle moc nehodí, sem-tam to sice použiji i na toto, ale nepořídil bych si to za tímto účelem (ehm tedy, tenkrát asi pořídil, protože když jsem si kupoval svoji čtečku, tak výběr jiný moc nebyl…)

[pedro]

Pěkné, díky. Těším se na OCR část.

[Stanley]

To si vážně vystačíte s takovým polovičatým řešením? To je jak když mi někdo dá návrh smlouvy "ve wordu" k revizi. Ve wordu ano, ale jako vložené obrázky. Snad když chci e-book, tak pokud to není komix nebo obrázkový časopis mělo by to být jako "plain" text. Ideálně něco standardního jako třeba epub. Nebo vy vážně čtete knihy v PDF?

[Luboš Doležel (Doli)]

Je to to nejmíň pracné řešení. Nebo vám dám tu učebnici z článku, co tu mám, a můžete se ukázat, jak dlouho vás bude bavit přepisovat všechno formátování do epub

[Šangala]

To si vážně vystačíte s takovým polovičatým řešením?

Převáděl jste někdy knihu do digitální podoby, a navíc jazykovou učebnici?
To bych označil po vzoru základní školy jako „NŘ“

Nebo vy vážně čtete knihy v PDF?

Jo, když nic jiného není…, nebo jsem si nějakou (malou krátkou - manuál) zrobil sám.

[lertimir]

Kromě beletrie jsem za posledních 15 let nečetl žádnou knihu, kde by nebyly matematické vzorce nebo jiné textové objekty, jejich pochopení významně závisí na formátování textu, takže PDF je v podstatě nutnost.

[mam]

Na pdf vystup odporucam pouzit ruby project pdfbeads viac info a kompresiu jbig2 (jbig2enc). Vie vlozit toc do pdf, integrovat ocr (hOCR vystup z cuneiform, tesseract), takze sa bude dat kopirovat z obrazkoveho pdf text apod. 250 stranova BW kniha s obrazkami ma okolo 4MB.

[Luboš Doležel (Doli)]

Díky za tip, ta komprese se mi moc zamlouvá.