Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 3. a 4. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. Příjem témat poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a následně sestavení programu.
Byla vydána nová verze 2.4.68 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 13 zranitelností.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC26 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek. Vypíchnout lze novou generaci Apple Intelligence a zbrusu novou Siri, která dostala název Siri AI. Kvůli Aktu o digitálních trzích (DMA) však funkce Siri AI nebudou v systémech iOS 27 a iPadOS 27 k dispozici uživatelům v Evropské unii.
Byla vydána nová verze 1.18.0 distribučního frameworku Flatpak (Wikipedie), tj. technologie umožňující distribuovat aplikace v podobě jednoho instalačního souboru na různé linuxové distribuce a jejich různá vydání. Přehled novinek na GitHubu. Vypíchnout lze podporu rozhraní /dev/kfd pro výpočty na kartách AMD (AMDKFD).
aMule (Wikipedie), tj. multiplatformní klient pro peer-to-peer sdílení souborů pro sítě eD2k and Kademlia, byl po více než pěti letech od vydání poslední verze 2.3.3, vydán v nové major verzi 3.0.0 (GitHub). S novou webovou stránkou a dokumentací.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 29. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Evropská komise předložila evropský balíček pro technologickou suverenitu, tedy soubor opatření, která mají posílit kapacity EU v oblasti polovodičů, umělé inteligence, cloudu a open source. To Evropě pomůže stát se lídrem v oblasti umělé inteligence, posílit její digitální autonomii a vytvářet podmínky pro udržitelnější digitální budoucnost.
Scribus je aplikace pro DeskTop Publishing (DTP), které je v praxi realizováno především hladkou sazbou. Po určité době, kdy jsem používal Scribus v jeho několika verzích, si o něm troufám napsat pár řádek. Na rovinu přiznávám, že obdobné programy v jiných systémech neznám, a možná je to jen dobře. Ubráním se zbytečnému srovnávání. Typografii se věnuji na úrovni amatérské, leč zapálené. Svou tvorbu nemohu doložit než různými texty pro svou potřebu, které vytvářím v TeXu. Na základě zkušeností a návyků získaných touto cestou vás tímto zajímavým programem provedu.
Na začátku je vhodné uvést, k čemu je vlastně Scribus dobrý a jak jej využít. Domnívám se, že v něm lze efektně zhotovovat příležitostné (akcidenční) tiskoviny, jako jsou letáky, plakáty, pozvánky apod. Je také možné vytvořit v něm časopis, reprezentativní dokumentaci nebo klasickou prezentaci. Podporovaný výstup je PDF, SVG nebo EPS (zapouzdřený PostScript).
Scribus lze bohatě konfigurovat. Lze nastavit mnoho parametrů, které
ovlivňují chování programu nebo jeho vzhled. Na druhou stranu existuje
jistě řada možností, které nejsou implementovány. Komplexní nastavení se
provádí v nabídce Úpravy/Nastavení/Všeobecné.
Zobrazí se okno s devíti záložkami; některé z nich mají ještě podvolby.
Zde se specifikují parametry stránky, parametry objektů, charakter
prostředí, základní (!) možnosti správné typografie a další. Užitečné je
zejména menu Nástroje, ve kterém si lze
připravit základní specifika všech nástrojů. Také lze definovat
název programu, který se spouští k úpravě obrázků (standardně GIMP)
nebo interpreter PostScriptu (gs).

Lze určit standardní písmo, jeho barvu, velikost, podobné vlastnosti mají i geometrické objekty (včetně určení úhlu rotace, zvětšení, zkosení atd.). Domnívám se, že tento dialog není nutné nijak zvlášť popisovat - kdo se snaží efektivně pracovat s textovým editorem, je mu tento přístup dostatečně známý a chápe jeho výhody.
Položka Úpravy/Nastavení/Písma zobrazí
dialogové okno se třemi záložkami, ve kterých lze specifikovat použitelná
písma, jejich možné substituce a dodatečné cesty k souborům s písmy. Zde je
nutné podotknout, že kontrola nainstalovaných písem probíhá při startu
programu, který se tímto může prodloužit (podle množství adresářů a souborů
s písmy) na někdy nezvykle dlouhou dobu. Seznam písem se získává z
fontserveru XFree, jeho špatné nastavení tedy vede ke špatné funkci
Scribusu. Z toho také vyplývá, že pokud chceme v Scribusu použít další
písma, je nezbytné je vnutit fontserveru. V předchozích verzích aplikace
jsem měl problémy
s použitím českých fontů; problém se vyřešil instalací verze 1.1.5.
Poslední nabídka (Úpravy/Nastavení/Dělení slov)
umožňuje nastavení dělení slov a kontroly překlepů. Kromě angličtiny
existuje i slovník pro češtinu a další jazyky; používá se totiž
systémový ispell.
Poznámka. Následující náhledy se vztahují k
verzi 1.1.6, která byla vydána 28. března 2004. Přináší mnoho zlepšení,
bohužel však lehce zaostává v lokalizaci (nejen v češtině). Proto
jsou některé položky anglicky, jiné zase česky. Vývojáři to
považují za závažný nedostatek, na kterém se intenzivně pracuje,
a proto lze očekávat další vydání, kde bude tato nepříjemnost
odstraněna. V nabídce Nástroje se
skrývá několik položek.

Některé příkazy zobrazují nejen 'paletku' čili malé okno někde na ploše, ale i pás s tlačítky pod hlavní nabídkou (toolbar). Právě na ně se nyní podíváme zblízka. Standardně se zobrazuje lišta, která umožňuje provádět základní operace se souborem. Je zobrazena na následujícím obrázku.

Nabídka Nástroje/Nástroje zobrazí nebo
skryje lištu s ikonami. Obsahuje několik ikon s následujícími
akcemi.

Tlačítkem 1 se vybírají jednotlivé objekty v dokumentu. Níže si řekneme něco o vrstvách, ale už teď je vhodné uvést, že tlačítko vybírá objekty pouze v aktuální vrstvě. Proto nepropadejte panice, pokud klikáte po ploše, a neobjevuje se červený rámeček, který signalizuje zaměření objektu. Objekt se prostě nachází v jiné vrstvě.
Tlačítka 2 až 6 vkládají různé objekty. K tomuto bodu se pojí panel Vlastnosti, který probereme v jednom z dalších odstavců. Zmíním jen tlačítko pro vkládání tabulek. Pohybem myši vyberte oblast, kterou má pokrývat tabulka. Až tlačítko myši pustíte, objeví se dialogové okno, ve kterém je nutné zadat rozměry tabulky, tedy počet řádek a sloupců. Teprve poté je tabulka vytvořena.
Osmé tlačítko zobrazí kurzor, s jehož pomocí můžeme vybraný objekt rotovat podle osy, kterou si zvolíme v okně Vlastnosti. Zkreslení pak může vytvářet dojem prostoru.
Lupa zvětšuje dokument (kliknutí), nebo ho zmenšuje (Shift+kliknutí).
Tlačítka 10 a 11 umožňují upravit obsah textového rámce. První možností je přímá editace textu v dokumentu. Je vhodná pouze pro rychlou úpravu, protože překreslování celého náhledu je celkem pomalé, navíc nelze měnit styl textu (vizte níže). Druhá možnost otevře vnitřní editor, ve kterém je možné kromě editace nebo načtení textu přiřadit textu určitý styl, což je vlastní princip práce s texty ve Scribusu.
Zřetězení textu se ovládá posledními dvěma tlačítky a představuje velice profesionální prostředek pro práci s textem. Princip je jednoduchý: pokud se text nevejde do prostoru textového rámce, může pokračovat v jiném textovém rámci. To je typické např. pro noviny, kde je na první stránce začátek ('otvírák') článku a na (např.) třetí stránce je text dokončen. Důležité a geniální je, že text se 'přelévá' mezi oběma rámci podle toho, jakou aktuální velikost zrovna mají.
Zobrazí se malý panel, který obsahuje zatím dvě tlačítka.

Jak vidno z náhledů, je možné vkládat pdf-specifické elementy, jako jsou seznamy, tlačítka, zaškrtávací tlačítka, textové rámy a další. Ve spojení s externím skriptem a cílovým prohlížečem můžeme provádět hotové zázraky. Z neochoty firmy Adobe ale vyplývá jeden velký handicap: firma zatím z různých důvodů odmítla změnit kódování vnitřních textů pdf formátu, proto budou všechny tyto textové elementy interpretovány v rámci subnormy ISO8859-1, ve které nejsou specifické středoevropské znaky.
Tento problém jste už určitě zaznamenali (mimo jiné např. v Abíčku, které je ovšem děláno v TeXu, ne Scribusu), týká se i záložek. Vězte tedy, že chyba je u mistra kováře, kováříček nic nenadělá.

Okno Vlastnosti je centrem pro ovládání všech parametrů vybraného objektu. Skupinu vlastností pro objekty lze definovat do stylů tak, jak je známe např. z textových editorů. Práce se styly je velmi efektivní a představuje vlastně jediný způsob jak si zachovat vnitřní logiku dokumentu a čistou hlavu. Používání stylů se budeme věnovat příště.
Okno Přehled se zobrazí někde na ploše a informuje uživatele o elementech na jednotlivých stranách. Každý objekt má své jméno (standardně je jím index objektu, datum a čas vložení). Jeho vhodná volba rapidně zrychluje orientaci. Společně se jménem se zobrazuje také typ objektu a doplňující údaje (rozměry, jméno souboru, styl). Drobnost, ale potěší.
Zápisník funguje jako interní schránka pro dočasné odkládání objektů. Může mít tři přednastavené velikosti. Když pomocí pravého tlačítka myši uchopíte objekt a přetáhnete ho na plochu Zápisníku, zobrazí se okno, které po vás vyžaduje jméno objektu. Můžete zadat srozumitelnější, než vám program nabízí. V Zápisníku se potom objeví ikona objektu, které lze zpětně vkládat do dokumentu. Lze jej také ukládat na disk a využívat tak více odkladišť.

Zobrazte si panel
Vrstvy (Nástroje/Vrstvy),
zatím existuje pouze vrstva Pozadí. Kliknutím na tlačítko vlevo
vytvoříme novou vrstvu; další tlačítka slouží k jejímu smazání, případně
přesunu nad nebo pod jiné vrstvy. Každá z vrstev má - stejně jako v
GIMPu - parametr pro viditelnost a tisk. Používáním vrstev můžeme
rozlišit pozadí stránek, barevné oblasti (např. pro rubriky v časopise), obrázky, nadpisy, vlastní text a další možné prvky.
Okno Paleta strany má celkem matoucí název; nejedná se paletu barevnou, nýbrž o seznam šablon. Je horizontálně rozděleno na dvě části: v horní se zobrazují definované šablony stran a v dolní jednotlivé strany dokumentu. Problematice tvorby šablon a stylů se budeme věnovat v příští části, vrátíme se tedy i k tomuto oknu.
V tomto okně jsou zobrazeny objekty, které mají příznak PDF záložka. Lze je mezi sebou vzájemně přesunovat, a tím vytvářet logický (či méně logický) strom. Příznak záložky se nastavuje v lokální nabídce každého objektu (tento příznak nemohou mít např. obrázky). Lokální nabídce se budeme věnovat příště.
Tímto dílem jsem vás seznámil pouze s částí hlavní nabídky aplikace, příště budeme v přehledu pokračovat: řekneme si něco o dalších položkách a dostaneme se snad i ke stylům a šablonám. V dalších dílech plánuji návody k práci, podíváme se na export, import a další zpracování dat.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ještě neodsuzujte...
--vo
PS. S vývojem programu nemám nic společného.
Díky.