Týden na ScienceMag.cz: Poprvé přesně zachytili páry elektronů v supravodiči

21.6. | Redakce | Různé | 13718×

Ovčáčtí psi inspirují, jak zefektivnit řízení rojů robotů. SARS-CoV-2: Evoluce při pandemii ve zrychleném režimu. Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS nevykazuje žádné technosignatury. ESA a VAST podepsaly smlouvu o české misi na Mezinárodní kosmickou stanici.

Mezihvězdný objekt 3I/ATLAS nevykazuje žádné technosignatury

Vědci z Institutu SETI pátrali po technologických signálech z objektu 3I/ATLAS, třetího mezihvězdného tělesa pozorovaného ve Sluneční soustavě. Tým prohledal široké spektrum rádiových frekvencí s cílem nalézt nějaké známky mimozemské technologie. Výsledek nula, což bylo v souladu s očekáváním na základě jiných astronomických pozorování ukazujících, že 3I/ATLAS vykazuje přirozené složení a chování podobné kometě.

Poprvé přesně zachytili páry elektronů v supravodiči

Autoři studie přímo zachytili jednotlivé atomy, které se spojovaly do párů ve speciálním plynu ochlazeném téměř na absolutní nulu. Tento typ plynu, tzv. Fermiho plyn, umožňuje v rámci modelu nahradit elektrony atomy a zkoumat fyziku supravodičů dostupnějším způsobem. K překvapení vědců se ukázalo, že po spárování se atomy pohybovaly v „synchronizovaném tanci“, přičemž jejich poloha závisela na poloze ostatních párů – což se nepředpokládalo.

Krátce

Jak nás změnilo zemědělství: V nedávné lidské evoluci byl přirozený výběr rychlý. Rozsáhlá studie dávné DNA téměř 16 000 lidí zahrnující období více než 10 000 let v západní Eurasii ukazuje, že přirozený výběr formoval moderní lidské genomy mnohem více, než se dosud předpokládalo.

Geneticky modifikovaní měchovci ve střevě vyrábějí a dodávají léčiva. Tento přístup k výrobě a podávání léků by pole studie mohl představovat dlouhodobé řešení celé řady zdravotních potřeb, od chronických onemocnění vyžadujících nepřetržitou léčbu až po expozici toxickým látkám v odlehlých oblastech bez dostupné lékařské péče.

Tubulin zabraňuje tvorbě toxických shluků bílkovin v mozku. Když jsou hladiny tubulinu nízké, mikrotubuly jsou méně hojné a tau a alfa-synuklein mohou tvořit toxické agregáty.

Můžeme zkoumat roztavené vnější jádro Země z kosmického prostoru? Měřením drobných změn v magnetickém poli vědci už před dávnými časy zjistili, že jádro proudí především západním směrem. V roce 2021 však hluboko pod Tichým oceánem nečekaně změnilo směr a začalo se pohybovat výrazně na východ. Příčiny tohoto nevysvětleného otočení proudu roztaveného materiálu, jsou pro vědce stále záhadou.

Binární planety bez hvězd mohou být nestabilní. Jako známe binární hvězdy, vyskytují se i osamělé exoplanety v párech. Podle nového výzkumu taková konstelace ovšem možná není stabilní.

SARS-CoV-2: Evoluce při pandemii ve zrychleném režimu. Původ Omikronu zůstává dodnes záhadou, protože je geneticky natolik odlišný od ostatních variant koronaviru.

Šakali expandují Evropou. Pomáhá jim člověk, zastavit je mohou vlci. Výzkum zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 % evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek své současné rozlohy výskytu.

Česká technologie pro sledování meteorů z vesmíru pořídila světově unikátní záznam padající hvězdy. Díky rozvoji satelitních technologií se nyní otevírá cesta k budování sítí pro systematické přehledové pozorování a spektrální analýzu meteorů a dalších dějů v atmosféře Země.

Metan v přehradách nevzniká jen u dna. Přehradní nádrže nejsou pouze zásobárnami vody, ale také aktivními biogeochemickými systémy, ve kterých vznikají a zanikají skleníkové plyny.

Vědci z VÚK mapují a uchovávají jedny z nejnebezpečnějších rostlinných patogenů světa. Nenápadné, ale mimořádně nebezpečné organismy – fytopatogenní oomycety – představují stále větší hrozbu pro českou krajinu, zemědělství i lesní ekosystémy.

ESA a VAST podepsaly smlouvu o české misi na Mezinárodní kosmickou stanici. Smlouva pro Českou republiku zajišťuje roli pilota mise – jednu z klíčových pozic v rámci celé posádky.

Dosud neznámé buněčné struktury pomáhají rostlinám rozmnožovat se i při vysokých teplotách. Vědci popsali mechanismus, který je pro rozmnožování rostlin zásadní a zároveň dokáže reagovat na změny prostředí. Klíčovou roli v něm hrají buněčné struktury nazývané meiotická tělíska neboli M-bodies.

Akademie věd otevřela laboratoř s atomární sondou. Atomárních sond používaných na vědecké účely není na světě mnoho. Ve střední a východní Evropě jde o první instalaci svého druhu.

Ovčáčtí psi inspirují, jak zefektivnit řízení rojů robotů. Na základě analýzy hodin záznamů ze soutěží ovčáckých psů vědci zjistili, že ovládání malých skupin ovcí může být obtížnější než řízení velkých stád. Větší skupina, ve které je více ovcí chráněno uprostřed, se může chovat soudržněji…

Jak kyslík řídí vývoj embryí. Technologii umožňuje v tkáních cíleně vytvářet oblasti s různou hladinou kyslíku.

Viry proti bakteriím. Vědci hledají šetrnější ochranu rajčat. Kapalná směs, v níž jsou viry rozptýleny, lze snadno nanášet postřikem i na větší plochy.