Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
V Drupalu byla nalezena a opravena kritická zranitelnost SA-CORE-2026-004 (CVE-2026-9082). Útočník může provádět libovolné SQL dotazy na webech používajících databázi PostgreSQL.
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
O víkendu proběhla demopárty Outline 2026. Publikována byla prezentovaná dema. Upozornit lze na 16 bajtové, opravdu šestnáct bajtové, zvukově obrazové demo Wake Up! 16b (YouTube).
Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
| Založena: | 5. 10. 2009 |
| Členů: | 26 |
| Článků: | 0 |
| Wiki stránek: | 7 |
| Dotazů: | 22 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 28 % |
| Skóre: | 19 |
11.10.2009 19:07
pushkin | skóre: 43
| blog: FluxBlog
).
Jenom takový nápad - nebylo by dobré, aby CLI interface byl vestavěn do serveru spíše než do klienta (debugging, omezení nutnosti instalovat klienta, klient by mohl se serverem komunikovat přes CLI (já vím, prasárna, ale třeba to někdo využije 
) )?
P.S. Případného programátora Qt klienta prosím o vynechání závislostí na KDE.
Také z toho nemám nejlepší pocit. Každá další běžící služba nebo otevřený port je žrout systémových zdrojů a potenciální riziko. Kolik nyní dostávají uživatelé pošty od úřadů a kolik jí budou dostávat přes datové schránky. Myslím, že pro většinu bude víc než dostačující, když se do schránky mrknout 1x za den. Kvůli tomu by měl bežet celou dobu práce server pro komunikaci s ISDS? Nebo startovat server při každém novém požadavku? Určitě se najdou případy, třeba zrovna vy, pro které bude server/klient nejlepší řešení, ale postavit to od základu jen jako klient/server, nevím nevím.
Serverové řešení bude stejně tak potřebovat knihovnu funkcí pro komunikaci ISDS.
Navíc by bylo třeba řešit integraci takové serverové služby na různých platformách a řešení tohohle, by si buď natvrdo vyžádalo použití nějakého virtuálního prostředí (jako např. Javu / .Net+Mono), nebo vysokoúrovňového multiplatformního jazyka (jako je Python, Perl a příslušných knihoven). V opačném případě by to znamenalo věnovat čas programování integrace a běhu klient/server částí a starat se o celé stádo binárek pro různé platformy.
Klient/server řešení má své místo, ale jeho realizaci bych nechal až do další etapy. Viděl bych ho na stejné úrovni jako pluginy nebo GUI aplikace, které budou používat základní knihovnu funkcí. Z tohoto pohledu je vhodné o požadavku na klient/server řešení vědět, protože to může být zohledněno při návrhu API.
Možná je tu něco co přehlížíme. Pokud můžete, tak zkuste říci nějaké konkrétnější argumenty.
Jediné jádro (server) komunikující s datovou schránkou a libovolné GUI je dobré řešení. Minimálně se předejde hádkám zda použít Qt, GTK či Javu nebo nějakou totální exotiku
Takové hádky by nastat neměly. Na placu jsou dva horcí kandidáti na realizaci základní knihovny funkcí.
No, co to zkusit obratit? Jak bude komunikovat server s DS? Zase by potreboval high level vrstvu poskytujici mu jednoduche rozhrani. Takze naopak takovy server muze byt klientem nasi planovane knihovny.
Zvlaste posledni bod vzhledem k povaze DS povazuji za kriticky. Veskere akce s DS musi probihat na zaklade konkretni akce uzivatele, jinak hrozi, ze zprava nebude prectena. Jedinou vyjimkou budou notifikacni mechanismy (sms, email).
Odpada riziko, ze server stahne zpravu (a podle dikce zakona se stane prectenou), aniz by bezel klient
Tahle by měla být zmíněno v dokumentu požadavků, aby si ti, kteří budou stavět nad knihovnou další aplikaci byli této skutečnosti vědomi.
Primlouvam se k low level knihovne, ktera bude komunikovat s DS.
Uzivatele takove knihovny:
Primární úživatele jsme vytipovaly jako fyzické osoby, malé a střední podniky. Zkrátka ti, pro koho jsou důležité malé náklady.
Ve velkých firmách by navíc neměl tolik fungovat efekt "na poslední chvíli", takže touhle dobou by měly mít přístup k ISDS vyřešený.
Každopádně postavit klient/server aplikaci nad knihovnou půjde.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
9.10.2009 21:23