V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
| Založena: | 5. 10. 2009 |
| Členů: | 26 |
| Článků: | 0 |
| Wiki stránek: | 7 |
| Dotazů: | 22 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 29 % |
| Skóre: | 19 |
11.10.2009 19:07
pushkin | skóre: 43
| blog: FluxBlog
).
Jenom takový nápad - nebylo by dobré, aby CLI interface byl vestavěn do serveru spíše než do klienta (debugging, omezení nutnosti instalovat klienta, klient by mohl se serverem komunikovat přes CLI (já vím, prasárna, ale třeba to někdo využije 
) )?
P.S. Případného programátora Qt klienta prosím o vynechání závislostí na KDE.
Také z toho nemám nejlepší pocit. Každá další běžící služba nebo otevřený port je žrout systémových zdrojů a potenciální riziko. Kolik nyní dostávají uživatelé pošty od úřadů a kolik jí budou dostávat přes datové schránky. Myslím, že pro většinu bude víc než dostačující, když se do schránky mrknout 1x za den. Kvůli tomu by měl bežet celou dobu práce server pro komunikaci s ISDS? Nebo startovat server při každém novém požadavku? Určitě se najdou případy, třeba zrovna vy, pro které bude server/klient nejlepší řešení, ale postavit to od základu jen jako klient/server, nevím nevím.
Serverové řešení bude stejně tak potřebovat knihovnu funkcí pro komunikaci ISDS.
Navíc by bylo třeba řešit integraci takové serverové služby na různých platformách a řešení tohohle, by si buď natvrdo vyžádalo použití nějakého virtuálního prostředí (jako např. Javu / .Net+Mono), nebo vysokoúrovňového multiplatformního jazyka (jako je Python, Perl a příslušných knihoven). V opačném případě by to znamenalo věnovat čas programování integrace a běhu klient/server částí a starat se o celé stádo binárek pro různé platformy.
Klient/server řešení má své místo, ale jeho realizaci bych nechal až do další etapy. Viděl bych ho na stejné úrovni jako pluginy nebo GUI aplikace, které budou používat základní knihovnu funkcí. Z tohoto pohledu je vhodné o požadavku na klient/server řešení vědět, protože to může být zohledněno při návrhu API.
Možná je tu něco co přehlížíme. Pokud můžete, tak zkuste říci nějaké konkrétnější argumenty.
Jediné jádro (server) komunikující s datovou schránkou a libovolné GUI je dobré řešení. Minimálně se předejde hádkám zda použít Qt, GTK či Javu nebo nějakou totální exotiku
Takové hádky by nastat neměly. Na placu jsou dva horcí kandidáti na realizaci základní knihovny funkcí.
No, co to zkusit obratit? Jak bude komunikovat server s DS? Zase by potreboval high level vrstvu poskytujici mu jednoduche rozhrani. Takze naopak takovy server muze byt klientem nasi planovane knihovny.
Zvlaste posledni bod vzhledem k povaze DS povazuji za kriticky. Veskere akce s DS musi probihat na zaklade konkretni akce uzivatele, jinak hrozi, ze zprava nebude prectena. Jedinou vyjimkou budou notifikacni mechanismy (sms, email).
Odpada riziko, ze server stahne zpravu (a podle dikce zakona se stane prectenou), aniz by bezel klient
Tahle by měla být zmíněno v dokumentu požadavků, aby si ti, kteří budou stavět nad knihovnou další aplikaci byli této skutečnosti vědomi.
Primlouvam se k low level knihovne, ktera bude komunikovat s DS.
Uzivatele takove knihovny:
Primární úživatele jsme vytipovaly jako fyzické osoby, malé a střední podniky. Zkrátka ti, pro koho jsou důležité malé náklady.
Ve velkých firmách by navíc neměl tolik fungovat efekt "na poslední chvíli", takže touhle dobou by měly mít přístup k ISDS vyřešený.
Každopádně postavit klient/server aplikaci nad knihovnou půjde.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
9.10.2009 21:23