Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
Založena: | 5. 10. 2009 |
Členů: | 26 |
Článků: | 0 |
Wiki stránek: | 7 |
Dotazů: | 22 |
Akcí: | 0 |
Čtenost: | 30 % |
Skóre: | 19 |
Také z toho nemám nejlepší pocit. Každá další běžící služba nebo otevřený port je žrout systémových zdrojů a potenciální riziko. Kolik nyní dostávají uživatelé pošty od úřadů a kolik jí budou dostávat přes datové schránky. Myslím, že pro většinu bude víc než dostačující, když se do schránky mrknout 1x za den. Kvůli tomu by měl bežet celou dobu práce server pro komunikaci s ISDS? Nebo startovat server při každém novém požadavku? Určitě se najdou případy, třeba zrovna vy, pro které bude server/klient nejlepší řešení, ale postavit to od základu jen jako klient/server, nevím nevím.
Serverové řešení bude stejně tak potřebovat knihovnu funkcí pro komunikaci ISDS.
Navíc by bylo třeba řešit integraci takové serverové služby na různých platformách a řešení tohohle, by si buď natvrdo vyžádalo použití nějakého virtuálního prostředí (jako např. Javu / .Net+Mono), nebo vysokoúrovňového multiplatformního jazyka (jako je Python, Perl a příslušných knihoven). V opačném případě by to znamenalo věnovat čas programování integrace a běhu klient/server částí a starat se o celé stádo binárek pro různé platformy.
Klient/server řešení má své místo, ale jeho realizaci bych nechal až do další etapy. Viděl bych ho na stejné úrovni jako pluginy nebo GUI aplikace, které budou používat základní knihovnu funkcí. Z tohoto pohledu je vhodné o požadavku na klient/server řešení vědět, protože to může být zohledněno při návrhu API.
Možná je tu něco co přehlížíme. Pokud můžete, tak zkuste říci nějaké konkrétnější argumenty.
Jediné jádro (server) komunikující s datovou schránkou a libovolné GUI je dobré řešení. Minimálně se předejde hádkám zda použít Qt, GTK či Javu nebo nějakou totální exotiku
Takové hádky by nastat neměly. Na placu jsou dva horcí kandidáti na realizaci základní knihovny funkcí.
No, co to zkusit obratit? Jak bude komunikovat server s DS? Zase by potreboval high level vrstvu poskytujici mu jednoduche rozhrani. Takze naopak takovy server muze byt klientem nasi planovane knihovny.
Zvlaste posledni bod vzhledem k povaze DS povazuji za kriticky. Veskere akce s DS musi probihat na zaklade konkretni akce uzivatele, jinak hrozi, ze zprava nebude prectena. Jedinou vyjimkou budou notifikacni mechanismy (sms, email).
Odpada riziko, ze server stahne zpravu (a podle dikce zakona se stane prectenou), aniz by bezel klient
Tahle by měla být zmíněno v dokumentu požadavků, aby si ti, kteří budou stavět nad knihovnou další aplikaci byli této skutečnosti vědomi.
Primlouvam se k low level knihovne, ktera bude komunikovat s DS.
Uzivatele takove knihovny:
Primární úživatele jsme vytipovaly jako fyzické osoby, malé a střední podniky. Zkrátka ti, pro koho jsou důležité malé náklady.
Ve velkých firmách by navíc neměl tolik fungovat efekt "na poslední chvíli", takže touhle dobou by měly mít přístup k ISDS vyřešený.
Každopádně postavit klient/server aplikaci nad knihovnou půjde.
Tiskni
Sdílej: