V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
Skupina zaměřená na koordinaci a shromažďování informací prospěšných projektu Multiplatformní přístup pro datové schránky.
Založena: | 5. 10. 2009 |
Členů: | 26 |
Článků: | 0 |
Wiki stránek: | 7 |
Dotazů: | 22 |
Akcí: | 0 |
Čtenost: | 25 % |
Skóre: | 19 |
Také z toho nemám nejlepší pocit. Každá další běžící služba nebo otevřený port je žrout systémových zdrojů a potenciální riziko. Kolik nyní dostávají uživatelé pošty od úřadů a kolik jí budou dostávat přes datové schránky. Myslím, že pro většinu bude víc než dostačující, když se do schránky mrknout 1x za den. Kvůli tomu by měl bežet celou dobu práce server pro komunikaci s ISDS? Nebo startovat server při každém novém požadavku? Určitě se najdou případy, třeba zrovna vy, pro které bude server/klient nejlepší řešení, ale postavit to od základu jen jako klient/server, nevím nevím.
Serverové řešení bude stejně tak potřebovat knihovnu funkcí pro komunikaci ISDS.
Navíc by bylo třeba řešit integraci takové serverové služby na různých platformách a řešení tohohle, by si buď natvrdo vyžádalo použití nějakého virtuálního prostředí (jako např. Javu / .Net+Mono), nebo vysokoúrovňového multiplatformního jazyka (jako je Python, Perl a příslušných knihoven). V opačném případě by to znamenalo věnovat čas programování integrace a běhu klient/server částí a starat se o celé stádo binárek pro různé platformy.
Klient/server řešení má své místo, ale jeho realizaci bych nechal až do další etapy. Viděl bych ho na stejné úrovni jako pluginy nebo GUI aplikace, které budou používat základní knihovnu funkcí. Z tohoto pohledu je vhodné o požadavku na klient/server řešení vědět, protože to může být zohledněno při návrhu API.
Možná je tu něco co přehlížíme. Pokud můžete, tak zkuste říci nějaké konkrétnější argumenty.
Jediné jádro (server) komunikující s datovou schránkou a libovolné GUI je dobré řešení. Minimálně se předejde hádkám zda použít Qt, GTK či Javu nebo nějakou totální exotiku
Takové hádky by nastat neměly. Na placu jsou dva horcí kandidáti na realizaci základní knihovny funkcí.
No, co to zkusit obratit? Jak bude komunikovat server s DS? Zase by potreboval high level vrstvu poskytujici mu jednoduche rozhrani. Takze naopak takovy server muze byt klientem nasi planovane knihovny.
Zvlaste posledni bod vzhledem k povaze DS povazuji za kriticky. Veskere akce s DS musi probihat na zaklade konkretni akce uzivatele, jinak hrozi, ze zprava nebude prectena. Jedinou vyjimkou budou notifikacni mechanismy (sms, email).
Odpada riziko, ze server stahne zpravu (a podle dikce zakona se stane prectenou), aniz by bezel klient
Tahle by měla být zmíněno v dokumentu požadavků, aby si ti, kteří budou stavět nad knihovnou další aplikaci byli této skutečnosti vědomi.
Primlouvam se k low level knihovne, ktera bude komunikovat s DS.
Uzivatele takove knihovny:
Primární úživatele jsme vytipovaly jako fyzické osoby, malé a střední podniky. Zkrátka ti, pro koho jsou důležité malé náklady.
Ve velkých firmách by navíc neměl tolik fungovat efekt "na poslední chvíli", takže touhle dobou by měly mít přístup k ISDS vyřešený.
Každopádně postavit klient/server aplikaci nad knihovnou půjde.
Tiskni Sdílej: