Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Stejně jako u jiných hardwarových prostředků, je třeba v konfiguraci
virtuálního stroje vytvořit i virtuální síťové karty. Ty se pak pro
guest systém chovají jako skutečné síťové karty (u 32-bitových je to AMD
PCNet32 (modul ), u 64-bitových Intel Pro/1000 (modul
e1000)). Jak jsou tato rozhraní připojena do sítě, záleží na zvoleném režimu virtuální síťové karty:
vmnet1 host
systému; tento segment je izolován od ostatních sítí. VMware poskytuje
(prostřednictvím vmnet1) pro tento segment DHCP server.vmnet8 host
systému. VMware opět poskytuje (prostřednictvím vmnet8)
pro tento segment DHCP server. Navíc ale umožňuje komunikaci mezi
tímto segmentem a zbytkem sítě pomocí překladu adres (maškarády),
takže nepoužíváme-li služby, se kterými si maškaráda neporadí (IPsec,
některé chatovací protokoly, VoIP), je guest systém de facto připojen k Internetu, je-li k němu připojen host systém.U bridged režimu je virtuální síťová karta jakoby připojena do stejného segmentu jako host systém, takže ji podle toho i konfigurujeme. Typicky nastavíme adresu ze stejného rozsahu jako pro host systém (nesmí být ale stejná). Možné, i když méně obvyklé, je i nastavení adresy pouze virtuální síťové kartě, ale ne "rodičovskému" rozhraní host systému.
U host only a NAT režimu máme dvě možnosti. Jednodušší je automatické
nastavení pomocí DHCP, pak ale nevíme předem, jakou adresu virtuální
rozhraní dostane. Pokud potřebujeme komunikaci navazovat pouze z
virtuálního stroje na fyzický (nebu u NAT dál do světa), nemusí nám to
vadit. Pokud potřebujeme navazovat i komunikaci z host systému na guest
systém, je vhodnější použít i v tomto případě statické nastavení.
Adresní rozsah a adresu host systému jsme buď nastavili ručně při
konfiguraci VMware, nebo je systém zvolil automaticky. Zjistit je můžeme
např. pomocí 'ip addr show dev vmnet1' (resp.
vmnet8).
Přestože má bridged rozhraní podstatnou výhodu, že můžeme komunikovat se zbytkem příslušného fyzického segmentu bez směrování přes host systém a používat tak např. i broadcast komunikaci nebo protokoly nezaložené na IP, má i jednu velmi zásadní nevýhodu. Guest a host systém spolu totiž mohou komunikovat pouze v případě, že je příslušná fyzická síťová karta někam připojena, ať už k druhému počítači nebo ke switchi či hubu. Pokud není připojena, nefunguje ani komunikace mezi guest a host systémem. Tento problém se netýká NAT a host only rozhraní, tam je komunikace možná i na zcela izolovaném počítači (i bez fyzických síťových karet).
dopsat informace o VMware teams a custom sítích
Dokument vytvořil: Michal Kubeček, 1.9.2007 14:36 | Poslední úprava: David Watzke, 11.6.2008 14:19 | Další přispěvatelé: Milan Vít, Michal Kubeček | Historie změn | Zobrazeno: 3524×
Tiskni
Sdílej: