Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Zajímal by mě váš názor na to, jestli se s tímto vybavením dá rozumně pracovat s MIDI, hrát si s Rosegarden, Ardour, MusE a podobnými programy.Naprosto s přehledem. Já používám totéž na thenderbirdu 750@930MHz a 384MB RAM a jede to krásně. Akorát to chce nepodcenit nastavení jádra, IRQ, realtime apod. Taky doporučuju používat overlay proaudio (je i v nabídce laymana), jsou tam nejčerstvější verze všeho včetně ebuildů pro cvs/svn a speciálně opatchovaných nízkolatenčních kernelů.
Potřebuju: připojit MIDI klávesy k počítači přes USB / gameport, pokud možno levně a spolehlivě (o některých MIDI / USB převodnících jsem např. četl něco v tom smyslu, že z nějakého důvodu blbě spolupracují s některými Yamahami, mají problém s USB rozhraním ALSY apod.).To nemůžu potvrdit ani vyvrátit. Teď používám hned 3 MIDI interfacy. Jeden přímo na zvukovce M-Audio audiophile 2496, pak mám roland JV1010 připojený přímo do COM portu s ovladačem snd-serial-u16550 a konečně roland GI-20, který má přímo USB konektor a MIDI je vestavěné uvnitř a tváří se jako standardní usbmidi rozhraní. Předtím jsem měl ještě zoltrixe s cmi8738, kde jsem měl MIDI připojené přes interface do gameportu. Nikdy jsem ani s jedním nezaznamenal žádný problém. Proto si myslím, že když to bude podporované, tak to prostě fungovat bude. Co se týče distribucí, tak i když začátečníkům často radím/instaluju demudi nebo je odkazuju na musix a podobná livecd, tak sám používám gentoo, protože je to pro mě cesta nejmenšího odporu, existuje pro něj zmiňovaný overlay proaudio a celkově mi přijde jako nejlepší volba, která mě zároveň neomezuje v dělání čehokoliv jiného. Navíc ho používá i značná část vývojářů lz linuxaudio, takže to má člověk hned z první ruky.
.
PAM/RLIMITS - o malinko pomalejší, modernější způsob, který má ale zásadní nevýhodu v tom, že sejme jakýkoliv proces s využitím >90% CPU. Nevím jak kdo, ale já nepotřebuju, aby mi někdo killnul cc1 uprostřed kompilace.
Z toho mi vychází používat "zastaralé" realtime-lsm, napíchnout ho na speciální skupinu a pro práci s hudbou se přihlásit jako speciální uživatel, který v té skupině je a nespouštět pod ním nic, co není spojeno se zpracováním hudby. Měl by někdo nějaký komentář?
Tiskni
Sdílej: