Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Zajímal by mě váš názor na to, jestli se s tímto vybavením dá rozumně pracovat s MIDI, hrát si s Rosegarden, Ardour, MusE a podobnými programy.Naprosto s přehledem. Já používám totéž na thenderbirdu 750@930MHz a 384MB RAM a jede to krásně. Akorát to chce nepodcenit nastavení jádra, IRQ, realtime apod. Taky doporučuju používat overlay proaudio (je i v nabídce laymana), jsou tam nejčerstvější verze všeho včetně ebuildů pro cvs/svn a speciálně opatchovaných nízkolatenčních kernelů.
Potřebuju: připojit MIDI klávesy k počítači přes USB / gameport, pokud možno levně a spolehlivě (o některých MIDI / USB převodnících jsem např. četl něco v tom smyslu, že z nějakého důvodu blbě spolupracují s některými Yamahami, mají problém s USB rozhraním ALSY apod.).To nemůžu potvrdit ani vyvrátit. Teď používám hned 3 MIDI interfacy. Jeden přímo na zvukovce M-Audio audiophile 2496, pak mám roland JV1010 připojený přímo do COM portu s ovladačem snd-serial-u16550 a konečně roland GI-20, který má přímo USB konektor a MIDI je vestavěné uvnitř a tváří se jako standardní usbmidi rozhraní. Předtím jsem měl ještě zoltrixe s cmi8738, kde jsem měl MIDI připojené přes interface do gameportu. Nikdy jsem ani s jedním nezaznamenal žádný problém. Proto si myslím, že když to bude podporované, tak to prostě fungovat bude. Co se týče distribucí, tak i když začátečníkům často radím/instaluju demudi nebo je odkazuju na musix a podobná livecd, tak sám používám gentoo, protože je to pro mě cesta nejmenšího odporu, existuje pro něj zmiňovaný overlay proaudio a celkově mi přijde jako nejlepší volba, která mě zároveň neomezuje v dělání čehokoliv jiného. Navíc ho používá i značná část vývojářů lz linuxaudio, takže to má člověk hned z první ruky.
.
PAM/RLIMITS - o malinko pomalejší, modernější způsob, který má ale zásadní nevýhodu v tom, že sejme jakýkoliv proces s využitím >90% CPU. Nevím jak kdo, ale já nepotřebuju, aby mi někdo killnul cc1 uprostřed kompilace.
Z toho mi vychází používat "zastaralé" realtime-lsm, napíchnout ho na speciální skupinu a pro práci s hudbou se přihlásit jako speciální uživatel, který v té skupině je a nespouštět pod ním nic, co není spojeno se zpracováním hudby. Měl by někdo nějaký komentář?
Tiskni
Sdílej: